Poprvé jste byl zvolen zastupitelem Prahy 9 již v roce 1994 a třetí volební období stojíte v čele radnice. Na co jste jako starosta nejvíce hrdý a s čím naopak příliš spokojený nejste?

Jednoduchá otázka, složitá odpověď. Vzhledem k tomu, že za dobu, co „sloužím“ na radnici uplynulo již mnoho let, zmínil bych vývoj, jakým si Praha 9 za toto období prošla. Poté, co v 90. letech utichl hluk a usadil se prach z vysočanských továren, zůstalo na Praze 9 mnoho opuštěných továrních areálů. Je hezké být u toho, jak se do těchto míst v podobě rodin s malými dětmi nyní opět vrací život. Obdobně se proměnil i Prosek a Střížkov. Z šedého sídliště je místo plné zeleně a vzrostlých stromů. Navíc se nám podařilo získat pozemky nutné k prodloužení parku Přátelství od metra Prosek až ke stanici Střížkov, čímž toto území získá svůj „Central park“.

No a tím, co nás na Praze 9 v současnosti nejvíce trápí, je pravděpodobně doprava, a to zejména absence jak vnitřního městského, tak vnějšího pražského okruhu. A z velké části nefunkčnost celopražského parkovacího systému a absence parkovišť P+R. Zde však jako městská část taháme za kratší konec provazu a iniciativa by měla být na straně hlavního města a v případě pražského okruhu i státu.

Budete se letos znovu ucházet o obhajobu mandátu?

U každého rozhodnutí člověk zvažuje pro a proti. Na jedné misce vah jsou např. vnoučata, ale také to, že jako politik jste v očích mnoha á priori „sprostým podezřelým“. Na té druhé naopak nedokončená práce a podpora občanů. Právě podpora spoluobčanů mě přesvědčila o tom, že mám Praze 9 ještě co dát a přiznám se, že ta práce mě i baví.