Je namístě zaměřit se na financování i vliv politických neziskovek ze státního rozpočtu. Neblahý výsledek silného působení politických a zelených neziskovek jsme podle senátora Zdeňka Hraby viděli v loňském roce při masivních povodních. Kdyby totiž již stála přehrada Nové Heřminovy, vliv násobně zvýšené hladiny řek by na řadu měst a obcí nebyl tak ničivý. Přehrada není hotová právě kvůli žalobám a zdržování, které mají na svědomí tzv. zelení aktivisté.

„Důvodem (zpožděných staveb, pozn. red.) je to, že mají možnost do celého procesu (aktivisté) zasahovat na několika úrovních. Teď by se tyto procesy měly zrychlit a tito škodiči by už neměli mít vliv. Dělají to proto, aby odůvodnili svou činnost, na kterou dostávají peníze. Jsou to politické neziskovky a musejí vykázat nějakou činnost, aby dostaly peníze. Mnohdy škodí a netýká se to pouze přehrad, ale i dopravních staveb. Polsko dokázalo postavit dvacetinásobné množství dálnic, to je alarmující. Veřejný zájem musí mít přednost před partikulárními zájmy pochybných organizací,“ řekl senátor Hraba v pořadu Rozhovory PL.

Zdeněk Hraba se zamýšlí obecně nad problematikou vlivu ze státních prostředků financovaných neziskovek. „Jediné řešení je ve stylu prezidenta Mileie v Argentině. Netajím se názorem, že Ministerstvo školství je zralé na to, aby bylo zrušeno a postaveno znovu od začátku. Zejména ono je politickými neziskovkami prorostlé. Stejně tak zrušit i Ministerstvo životního prostředí a sloučit ho se zemědělstvím. Musí se to řešit razantně a radikálně,“ vyslovil se.