Při nehodě vrtulníku na Aljašce zemřel nejbohatší Čech, majitel PPF Petr Kellner. S jeho úmrtím se vyrojila spoust názorů a pohledů na jeho podnikání. Jak jste jeho osobnost a práci vnímal vy?
Evidentně to byl nejúspěšnější porevoluční obchodník a podnikatel. Poněkud tajemný, nikdy jsem neměl tu čest s ním mluvit nebo se potkat. Stranil se veřejného života, přesto si myslím, že měl obrovský vliv. Koneckonců Institut Václava Klause byl a možná i bude podporován jeho skupinou, takže Kellnerův vliv, byť byl tajemný, byl určitě obrovský.
Bude pro Českou republiku zásadní, kdo ji po Kellnerovi převezme?
Jedná se o tak velké, úspěšné a zavedené firmy, že na jejich samotný chod to vliv mít nebude. Otázka strategická do budoucnosti jsou majitelé, pokud by docházelo k výprodeji majetku. Pokud budou firmy dále rozvíjet a provozovat, pak bych žádné zásadní změny neočekával. Největším rizikem by byl případný rozprodej majetku PPF.
Pražskou náplavku museli vyklidit policisté, protože se tam sešlo velké množství lidí, někteří popíjeli alkohol anebo neměli respirátory. Policisté je nejdříve upozorňovali megafonem a potom legitimovali ty, kdo neodešli. Jak zásah vnímáte z pohledu policie, ale i obyvatel, kteří v hezkém počasí vyrazili ven třeba dát si pivo?
To je věčné dilema, o němž mluvím už od loňského března. V momentě, kdy pandemie vypukla a poté, co nám viry zmutovaly, lidé už nemají morální sílu opatření dodržovat. Je to částečně omluva, ale kdyby jim vláda umožnila odjet na chalupy, kde by se v lese nepotkali téměř s nikým, bylo by to asi rozumnější. Koneckonců kancléř Sebastian Kurz v Rakousku prohlásil, že lockdown skoro nefunguje, a tak ho zrušil.
Tady nevím. Jedná se o tak složitou situaci, že se nedá najít jednoduché řešení. Policistů je mi líto, protože mají povinnosti, které jim uloží vláda a jejich nadřízení. Oni to dělat musejí... je mi jich skoro líto.
Slyšeli jsme opět sliby vlády, že po Velikonocích by mohlo dojít k rozvolnění opatření. Potom ministr zdravotnictví Jan Blatný vystoupil s tím, že pokud se Češi takzvaně utrhnou ze řetězu, děti budou chodit do školy jen týden. Dojde k rozvolnění, nebo se obáváte horšího scénáře?
Upřímně, opravdu záleží na tom, jak se lidé budou chovat. Nevím, jestli se zrovna utrhnou ze řetězu, může se stát, že se o Velikonocích potkají a nějaký dopad to mít bude. Domnívám se, že duben ještě strávíme v podobném režimu. Čísla klesají, ale žádným závratným tempem. Klesla o čtvrtinu, což je stále málo. Pokud chce vláda splnit cíl, bude muset v dubnu trvat na omezeném pohybu. Já bych to řešil jinak, ale na to už je pozdě, to se mělo řešit už od března minulého roku a jinak. Nyní je už půl hodiny po dvanácté a nemá cenu o tom debatovat.
Neustále diskutujeme o nouzovém stavu. Vláda ho považuje za nezbytný, opozice ho odmítá s tím, že vláda žádné jiné řešení nenavrhuje. Kam to povede?
Z hlediska opozice vidím, že vláda ztratila svoji většinu, ale hlavně jsou opatření špatně načasována, komunikována i zaváděna. Nemám pocit, že by zhruba 170 dnů nouzového stavu k něčemu významně pomohlo. I v době nouzového stavu jsme zažili dva výkyvy, takže nouzový stav není modla nebo mantra. Opatření se dají dělat podle pandemického zákona a zrušení nouzového stavu by povzbudilo frustrovanou populaci. Já sám jsem nouzový stav nikdy nepodpořil.
Psali jsme:
Jak si vysvětlujete vytýkací dopisy, které premiér Andrej Babiš adresoval ministrovi zdravotnictví s tím, že jeho resort rezignoval na řádný výkon funkce? Připravuje si Babiš cestu, aby ho případně odvolal jako obětního beránka, jak se domnívají někteří politologové?
To je obvyklá strategie premiéra, že nikdy za nic nemůže. Už jsme si na ni zvykli a vůbec bych se tomu nedivil. Je pravda, že stát je poměrně v rozkladu a já za tím vidím osobnost premiéra, který chce do všeho mluvit a o nejmenším detailu chce rozhodovat, ale takhle se ani stát, ani nic většího řídit nedá. Musíte delegovat, věřit svým lidem a také je podporovat v jejich rozhodnutích, na která by měli mít týmy. Vidíte, že nikdo, kdo má nějakou osobnost a sebeúctu, už pro ně pracovat nechce. Z toho vyplývá, že nám resorty nefungují příliš dobře. Ani jeden.
Podle posledních průzkumů hnutí ANO přichází o voliče, v tom posledním od agentury Median ho předběhli Piráti se Starosty a nezávislými. Je to výsledek za vládní kroky při pandemii?
Je obvyklým jevem, že vládní strany a hnutí po nějaké době svoji podporu ztrácejí, protože vládní zodpovědnost je vždy velmi těžká. Pandemie to určitě ovlivnila a nemám pocit, že by vláda postupovala promyšleně a s dlouhodobým plánem, takže jde určitě o součet obojího. Hnutí ANO je v druhém vládním období a pandemie dobrému vládnutí nepřispěla. Kromě toho ale vláda nekoná dobře, nekomunikuje dobře a rozhodnutí jsou chaotická. Ne, že nejsou.
Nejvyšší kontrolní úřad vydal zprávu, jaké chyby nadělala vláda při nákupu ochranných pomůcek a při zadávání tendrů na počátku koronavirové pandemie před rokem. Politici se brání, že chyby dělaly všechny státy a nebylo možné se na něco podobného připravit či nechybovat. Je to platný argument?
Já bych skoro neřekl chyby, nazval bych to trošku jinak... ale nenazvu. Jsem přesvědčen, že možná na začátku byly chyby pochopitelné, nicméně žijeme v pandemii rok, ví se o ní patnáct měsíců. Firmy, u nichž se nakupovaly ochranné pomůcky, se ukázaly jako nefunkční, jaký div!
Ale české výrobce nikdo neoslovil. Čeští výrobci vyrábějí pomůcky sice o něco dráž, ale platí tady daně, platí zaměstnance a jejich výrobky jsou kvalitní. Sám používám český výrobek, který je nesmírně kvalitnější, než co se k nám dostávalo ze zahraničí. A stále je nikdo neoslovuje.
Takže možná je z nějakého důvodu „výhodnější“ nakupovat přes divné firmy bez historie a bez zaměstnanců, se sídlem v zahraničí, kde se jejich stopa ztratí. To se mi nelíbí.
Další kritika míří na organizaci očkování. Ukázalo se, že vláda objednala o pětinu méně vakcín, než mohla. Do toho se pletou sváry ohledně ruské vakcíny Sputnik V, zda by stačilo schválení českého Státního ústavu pro kontrolu léčiv, nebo zda musí mít schválení od evropských úřadů. A navrch do toho všeho Velká Británie, která v očkování vede...
Nejsem expert na legislativu v oboru zdravotnictví. Mně by stačilo schválení našeho Státního ústavu pro kontrolu léčiv, ale není možné obejít legislativní procesy a začít prostě očkovat. Nějaký význam to schvalování má, proto ony instituce máme a platíme. Já bych se Sputnikem očkovat nenechal, ale to je mé rozhodnutí, nechal bych to rozhodnutí na každém jedinci.
Kdyby šlo všechno ideálně, dávky vakcín požadované vládou by asi stačily. Ale když se podíváte právě do Británie, kde objednali od všech všechno, tak tolik očkují, protože vakcíny mají. Šlo o rozhodnutí na základě informací, které já nemám, neměl jsem je a asi se je nikdy nedozvím. Je mi sympatičtější postup, který zvolila Velká Británie, kdy se objednalo násobně více vakcín, než využijí. Přeprodat vakcíny potom nebude pro Brity žádný problém a nic jim stejně nezbude.
Evropská unie si právě stěžuje, že Velká Británie nakupuje od EU vakcíny, i když sama jednu vyrábí. Do Evropské unie ale žádnou nedodává... A Brusel chce kvůli tomu zakázat vývoz vakcín z Evropské unie, dokud nebudou naočkováni obyvatelé členských zemí EU. Je to v pořádku?
Mám pocit, že se zaklínáme volným trhem, transparentností a podobnými hesly, ale tento případ na to příliš neukazuje. Začínáme hrát hry nacionální, Británie není dnes v Evropské unii, což se nelíbí evropským autoritám... Jsou situace, kdy se stát a jedinec mají spoléhat sami na sebe. Ukazuje se, že se nemůžete spoléhat na to, že nás v krizi nějaký stát zachrání. Tyto argumenty nemám rád.
Snad existují nějaké smlouvy, a jestliže někdo uzavřel špatně smlouvu, je to jeho chyba. Tak je Britové asi uzavřeli dobře. Smlouvy Evropské unie jsem neviděl, protože jsou tajné.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Zuzana Koulová
