Starostu Koláře velmi trápí ruské útoky na členské státy EU. Rusko prý proti nám vede hybridní válku. Kolář to napsal v otevřeném dopise, adresovaném předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové a vyzval ji, aby se zasadila o to, aby EU takové činy jednoznačně odsoudila. Lze to vnímat jako zoufalé volání o pomoc?
Prominentní diplomatický synek Ondřej Kolář se zřejmě inspiroval zvacím dopisem soudruhů z roku 1968. Hrdinný provokatér a jeho otec zkrátka nemají cit pro PR. Déjà vu. Jen Langley a Brusel nahradily Moskvu. Onen dopis mladého Koláře nese všechny znaky toho, že pokud tenhle text nevznikl přímo v dílně jeho otce Petra, tak přinejmenším s radami a posvěcením. Bolševici a lokajové pouze prohodili světové strany o 180 stupňů, ale jinak zůstávají stále stejní. Ondřeji Kolářovi, se vší neúctou, nepřeji nic špatného, ale pokud má opravdu stažené půlky, což u hrdiny jeho typu není nijak překvapivé, tak by se měl mít na pozoru, aby spíš než jako oběť Rusů neskončil jako beránek sil stojících za jeho otcem.
Tématu ricinu a ruských agentů se věnovaly i víkendové Otázky Václava Moravce. Sám moderátor se během debaty neudržel, když předseda komunistů Vojtěch Filip mluvil o tom, že i on za svou politickou kariéru čelil mnoha výhružkám. „Vám hrozilo trestní stíhání v zahraničí?“ podivoval se Moravec a odmítl, že by Filip kdy byl ve stejné situaci jako starosta Kolář. Filip následně Hřiba, Koláře a Novotného označil za politiky podporující fašismus, načež Moravec opáčil, zda se Filip staví na ruskou stranu. Viděl jste tu konfrontaci? Jak si máme Filipova slova vyložit? A co Moravcův výkon?
Názory Václava Moravce oficiálně zvané otázkami se v posledních letech zvrhly ve frašku, v rámci které si přijdou názorově vyladění hosté poklepat po zádech, utvrdit se ve své pravdě, případně se vyřádit spolu s Moravcem tři až čtyři proti jednomu. Kousek pořadu jsem viděl skutečně po čase a transformace moderátora v inkvizitora je již zcela nepokrytá. Moravcův nevyvážený přístup k hostům a tendenčnost jsou ukázkovým příkladem pro studenty žurnalistiky. Jak to nedělat.
Ale abych k němu nebyl jenom kritický, je zase fakt, že v dnešní uspěchané době člověk s Moravcem neztrácí čas s přemýšlením, protože během několika prvních okamžiků dostane naservírováno, kdo je ten zlý a kdo je ten dobrý. Přičemž ty dobré si divák docela zapamatuje, protože se k němu pravidelně vracejí.
À propos, kdyby někdo ze čtenářů věděl, kdy má Moravec další schůzku s Bradáčovou a Šlachtou, ať mi dají vědět. Nebo se teď moderátor vyváženě schází spíše s Petry Kolářem a samozvaným blanickým rytířem Pavlem?
Starosta Prahy 6 Ondřej Kolář na svém facebooku uvedl, že z Ruska přišlo několik žádostí o vydání sochy maršála Koněva. V minulosti prý Praha 6 sochu Rusům několikrát nabízela, oni ji ale nechtěli. Domníváte se, že Rusko tedy jen hraje jakousi hru a předstírá zájem, protože se mu to mediálně vyplatí?
Samozřejmě, že Rusko hraje politické a mediální hry, stejně jako všichni ostatní hráči. Ale protiruský hrdina Kolář na tajném místě, ruský agent v kufru s ricinem, únik informace zveřejněný Bakalovým Respektem a věčným lovcem Aeronetu a Putinových agentů Kundrou, kterou měl snad později potvrdit i metály CIA ověnčený velečučkař Koudelka, jehož BIS před lety právě Kundru a Respekt nařkla ze lhaní. To jako vážně? Z tohohle příběhu kape jihoamerická telenovela se severoamerickými notičkami stejně jako u Skripala, o Asadových chemických útocích nebo o Husajnových zbraních hromadného ničení.
V Řeporyjích byl vztyčen pomník vlasovcům. Pamětní desku doplňuje sloup, na kterém je miniatura ruského tanku s německou přilbou. Celou instalaci hlídá kamera, aby ji nepoškozovali vandalové. Jde, podle vás, o gesto uctění památky vlasovců, nebo spíše o politickou provokaci? Co je cílem?
Politická provokace. Snaha o zlehčování a zkreslování historie ve prospěch Němců a Američanů, a v neprospěch Rusů, které tenhle prasopsí klaun, a omlouvám se psům i prasatům, slouží stejně jako Hřib s Kolářem, mě znepokojuje.
Co říkáte na načasování celé věci?
Na stole je dostavba Dukovan. A očerňování Ruska z kde čeho, jakkoliv má nepochybně své stinné stránky, je zkrátka prorežimně žádoucí. To nemůže nikdy uškodit.
Ač Pavel Novotný (ODS) prohlašuje, že disponuje silnější armádou než Rusko, jeho revír čítá necelých 5 tisíc obyvatel. O Novotném ale slýcháme takřka denně. Starosta Kolář spravuje městskou část o 100 tisících lidech, je tedy v trochu jiné situaci; nicméně, kolik komunálních politiků je tak mediálně exponovaných? Vše nyní umocnil fakt, že jsou oba pánové spolu s primátorem Prahy Hřibem pod ochranou policie kvůli údajnému ruskému zabijákovi s ricinem. Starosta Novotný již oznámil, že by chtěl prorazit do Sněmovny a kumulovat funkce; můžeme snahu prorazit výš čekat i u Ondřeje Koláře? A vidíte mezi „válkou“ s Ruskem a osobními ambicemi těchto politiků nějakou spojitost?
V první řadě jde o to, že jde o individua, která svým teatrálním jednáním na sebe v rámci PR pozornost médií strhávají a jsou pro média čtenářsky vděčná. Sic chápu, tak ale často ona špatná reklama taky reklama tak úplně neplatí, zejména ne v politice, což si zřejmě neuvědomují ztělesněná naspeedovaná vulgarita, prominentní ubrečený diplomatický synek ani prapodivná loutka – všichni do jednoho na první pohled s psychopatickými rysy. Stejně tak si to neuvědomuje zřejmě řada jejich příznivců právě i z řad médií. Nebo na to jen neberou zřetel.
V řadě druhé jde stejně jako za každého režimu o ty, kteří mu jdou na ruku a plavou s žádoucím proudem jako mrtvé nebo profitující ryby. A režimem není Andrej Babiš ani Miloš Zeman. Režimem je Evropská unie, USA, nadnárodní korporace – v první řadě banky a největší koncerny, nadnárodní organizace jako OSN, WHO, MMF a podobně. A s tímto režimem sklápí paty, ať už vědomě nebo nevědomě, drtivá většina médií a politiků. Už jenom tím, že přebírá jejich „autoritativní“ a oficiální stanoviska a bere je jako daný fakt a zákonitou pravdu. Jenže pravda se neleskne a netřpytí. Režimně uvědomělá válka s Ruskem jim samozřejmě přihrává mediální i politické body, takže v osobních ambicích jim může pomoci.
Za své kritické vyjádření k Romanu Prymulovi a k nošení roušek v minulém díle jste od čtenářů dostal co proto, zaznamenal jste jejich kritiku?
Kritiku jsem zaznamenal. Za věcnou jsem ostatně vždycky rád. A vlastně i za tu nevěcnou, protože nejhorší je, když jste lidem jedno. Když stojíte za reakci, máte příznivce i odpůrce, nutíte lidi přemýšlet, pak si myslím, že to má smysl. Navíc, co píšeme a říkáme o druhých, daleko více vypovídá o nás, než o těch druhých. A to samozřejmě platí i na mě a na mé komentáře. Ale k panu Prymulovi, kterému zachutnalo světlo ramp a možnost zoficializovat šmírování ve stylu Velkého bratra označovaného vznešeně jako chytrá karanténa. Ve jménu našeho dobra, jak jinak, a boje s virem.
Pro začátek si pomohu citací z Forbesu: „Za přednášky, klinické studie a výzkum ročně inkasoval miliony korun od největších farmaceutických firem. Angažoval se ve společnosti Biovomed, která vzešla z neziskového sdružení na podporu výzkumu a vývoje. Ta utržila desítky milionů korun ročně právě za posudky pro firmy na jednotlivé přípravky. Společnosti dlouho šéfovala a do konce roku 2018 ji také vlastnila jeho dcera Karolína.“
A ještě jednou z webu Ministerstva zdravotnictví: „Zastával řadu funkcí v mezinárodních a národních organizacích a odborných společnostech (člen Management Board ECDC ve Stockholmu, NATO COMEDS WG-MT, ESWI, WHO poradce pro pneumokoky, atd.). V současnosti je členem WHO-ETAGE (Evropská imunizační komise), předsedou CEVAG (Středoevropská skupina pro podporu očkování), tajemníkem EVASG ESCMID (vakcinační skupina evropské mikrobiologické společnosti)…“
Nevím, jak vám, ale člověk napojený na farmaceutický byznys a nadnárodní struktury, odkud mu plynou ať už jakékoliv výhody, pro mě rozhodně není důvěryhodnou osobou, u níž bych věřil, že to myslí lépe s námi, než se sebou a s farmaceutickým průmyslem. Jakkoliv by byl odborníkem. Ostatně jeho neustálá mantra vakcína, zavedení drahých testů nebo obrovsky nákladná studie a plošné testování promořenosti, jejíž výsledek člověku se selským rozumem byl jasný předem, toho alespoň částečně budiž dokladem. Samozřejmě nevím, nakolik se na výše zmíněném podílel, ale vzhledem k jeho pozici od začátku pandemie, nějak určitě.
Víte, likvidační restriktivní opatření, na nichž se spolupodílí, dávala jakžtakž logiku v prvních týdnech, kdy nikdo netušil, jak nebezpečný onen vir je. Taky jsem od něj, na rozdíl od jiných lékařů, nikdy neslyšel jediné negativum nošení jeho oblíbených roušek. Postupnými kroky, výhrůžkami, prohlášeními a kvazi epidemiologickými moudry, kdy často popíral sám sebe, jasně ukázal, že víc než cokoliv je hlavně oportunistickým prorežimním úředníčkem. Tak trochu typově jako Petr Pavel nebo Jiří Drahoš, kteří navzdory významným funkcím, dnes a denně dokazují, že s rozumem se úplně nekamarádí. Rozhodně tedy ne tak, jak s funkcemi.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Marek Korejs
