Sýrii jsme strategicky bombardovali, neřešili její hlad. Putin nechce destabilizovat Evropu. A Babiše nám seslal Bůh... Zámecký pán promluvil i o své kandidatuře na Hrad

Jak se vám jevil právě končící rok, který nám připravil masovou nelegální migraci, občanskou válku na Ukrajině, řeckou krizi, teroristické útoky?

Po ukončení studené války a pádu komunismu se zdálo, jako by zbývající problémy bylo lze vyřešit obratem ruky. Opak byl pravdou. Svět se zkomplikoval ještě více, než byl předtím. Navíc se ukázala nekompetence vedoucích politiků tohoto světa nejen problémy řešit, nýbrž jim i předcházet. Rok 2015 je nejsložitějším časovým obdobím od doby „sametové revoluce“, ale mohlo by se stát, že rok 2016 bude ještě složitější.

Do Evropy se dostaly letos stovky tisíc lidí. Je něco, co lze považovat za úspěch v jednání Evropské unie v tomto kontextu a v čem naopak evropské elity selhaly?

Sýrie je velice chudá země. Místo, abychom přijatelnou hospodářskou reformou vyřešili v této oblasti hlad, začali jsme onu zem strategicky bombardovat. Nejen tedy, že neřešíme akutní problém chudoby, ještě navíc jsme ty ubožáky připravili o střechu nad hlavou. Větší idiotství si už ani nedovedu představit. Co mají ti lidé dělat, když nemají co jíst a kde bydlet? Odcházejí ne po statisících, jak jste se zmínil, nýbrž po milionech. Evropská unie žádný plán na vyřešení této katastrofy nemá.

V souvislosti s migrační krizí se i česká politická scéna začala polarizovat. Je česká debata o tomto jistě závažném problému realistická, nebo příliš hysterická. A proč tomu tak je?

Češi jsou jeden z mála národů v Evropě, který myslí až příliš realisticky. Je to způsobeno nevhodnou geografickou polohou. Jsme tzv. „na ráně“ – a tím sousedy velkých, často agresivních mocností. Strach z islámu je přirozenou reakcí, ale nesmí se to přehánět. Prezident Zeman národ iracionálně straší a vyvolává nežádoucí masové emoce. Nepotřebujeme žádné hysterické protesty, nýbrž konkrétní, reálné politicko-ekonomické řešení vzniklé krize.

V celoevropském kontextu jakoby se část Evropanů odklonila od dosavadních elitních politiků a představitelů EU a přiklonila se k euroskeptickým a antiuprchlickým silám. Co říkáte na tento vývoj? Nemáte z něj strach? Bude podle vás tento trend pokračovat?

Takřka denně jsem vyzýván, abych kandidoval na úřad prezidenta republiky. Samy „Parlamentní listy“ se o tom rovněž rozepsaly. Národ má pochybnosti a hledá osobnost. Jde o jakési zoufalé volání na poušti, podle hesla „tonoucí se i stébla chytá“. Není to způsobeno pouze Zemanovým permanentním selháváním a neschopností sjednocovat národ. Tento trend má mezinárodní charakter. To se zrcadlí i v tom, že moji němečtí a rakouští přátelé mě rovněž nutí ke kandidatuře. Odpovídám všem unisono: Budu kandidovat rád, když mě při tom Andrej Babiš finančně podpoří! Jinak bych chtěl zdůraznit fakt, že současnou krizi nevyřeší jeden člověk, i kdyby měl vlastnosti krále Šalamouna. Musíme postupovat kolektivně, ruku v ruce.

Jak se změnilo v uplynulém roce postavení Ruska ve světě a jak situaci ovlivnily nedávné události jako konflikt s Tureckem nebo bombardování cílů v Sýrii mířící na radikály z Islámského státu? Zaznívají i názory, že ruské angažmá v Sýrii válku prodlouží, či že se tím jen zvýší migrace. A to že je Putinovým cílem – destabilizovat tímto Evropu. Co vy na to?

Cílem Putina určitě není destabilizovat Evropu, neboť právě Rusko ze stabilní Evropy profituje. Na druhé straně je však patrné, že Rusko prosazuje své světové zájmy, jako to činí jakákoli velmoc tohoto světa, včetně USA a komunistické Číny. Zdůrazňuji ještě jednou: Sýrie potřebuje hospodářsko-politické reformy, nikoli válku. Bohužel se v této sféře vůbec nic neděje. Neznám člověka, ani hospodářský dobytek, které by bylo možno nasytit granáty a nášlapnými minami. Mír je vždycky prvním předpokladem k řešení svízelné situace.

Jak moc ovlivní globální vývoj výsledky, ale i průběh a předvolební kampaň prezidentských voleb ve Spojených státech amerických? Vyhraje „normální“ kandidát, nebo třeba radikál Donald Trump?

Já bych Donalda Trumpa jako „nenormálního“ kandidáta neoznačoval. Trump je dítětem své doby. Již první signály z Moskvy jasně ukazují zájem kremelských „kozáků“ na jeho vítězství v příštích prezidentských volbách v USA. Ruští „atamanové“ chtějí vidět na politické špičce tohoto světa výraznou osobnost, na kterou se mohou spolehnout. Vážím si samozřejmě úsilí a práce Baracka Obamy, ale bohužel postrádá reálný koncept na řešení současné globální krize.

Jaká je vaše prognóza budoucího vývoje Evropy v roce 2016? Poradíme si s migrační krizí?

Nic jiného nám ani nezbývá. Jsme doslova odsouzeni k úspěchu. Pakliže se nám nepodaří stabilizovat Blízký a Střední východ, tak tato oblast destabilizuje nás. My prostě nemáme na vybranou. Jiná cesta – než vyřešit migrační krizi ekonomicko-politickým programem – neexistuje!

Kdo se stal z vašeho pohledu nejvýraznější figurou české politické scény a proč? Do jaké míry splnil očekávání, anebo naopak zklamal prezident Miloš Zeman, Andrej Babiš, Bohuslav Sobotka, Miroslav Kalousek?

Co potřebujeme, je nový T. G. Masaryk a Václav Havel. Klaus ani Zeman nemohou takové osobnosti v žádném případě nahradit, neboť jsou jasnými příklady maloměšťanské průměrnosti. Je jistě otázkou, kdybych já se stal prezidentem, zdali bych na ony dva prezidenty „osvoboditele“ morálně i společensky dosáhl. V každém případě mohu každého občana této země ubezpečit, že propisovací tužky nekradu a opilec také nejsem. U Bohuslava Sobotky jsem žádnou chybu neobjevil. Co se týká Andreje Babiše, tak jako křesťanský demokrat musím říci: Tak vynikajícího národohospodáře nám seslal sám všemohoucí Bůh. Ovšem Miroslava Kalouska bych rovněž nepodceňoval. Byl vynikajícím ministrem financí – i když Babiš je lepší.

Jak pohlížíte na rýsující se spojenectví dvou silných hráčů české politiky Miloše Zemana a Andreje Babiše? Co přinese? Je nějakým nebezpečím pro českou demokracii?

Tito dva lidé k sobě vůbec nepatří. Miloš Zeman je produktem politických intrik uvnitř české sociální demokracie. Stačí si přečíst jeho knihu „Jak jsem se mýlil v politice“, kde se se svými neduhy vůbec netají a přiznává, že pije všechno, co je cítil lihem. Svými „tvrdými lokty“ a doslova geniálními podrazy se vyšplhal až na špici své mateřské strany. Andrej Babiš je pravým opakem. Je miliardářem, jenž se probojoval kompetentní prací a až nadlidskou pílí. Založil úspěšné politické hnutí. Znám ho osobně a v Průhonicích jsme dlouze diskutovali – oceňoval moji publikační činnost. Babiše bych definoval jako něco mezi Tomášem Baťou a bývalým viceprezidentem USA Nelsonem Rockefellerem. Takový druh lidí není nebezpečím pro demokracii, nýbrž naopak, dokonce jejím předpokladem!