Co říkáte na výsledky tureckých voleb, kdy vládní strana přece jen tak totálně nezvítězila a uspěli i Kurdové…

Pro Kurdy je to historická událost, protože celou dobu se nemohli dostat do parlamentu, protože tam byla hranice 10 procent, kterou bylo těžké překonat. Ne že by to nebylo možné, ale dřívější vlády nebo turecké režimy záměrně házely klacky pod nohy právě Kurdům, aby se nemohli dostat jako strana do parlamentu, i když se někteří Kurdové do něj dostali jako nezávislí nebo jako členové jiných stran, například ACP. Myslím, že nebylo až tak velké překvapení, že kurdská strana HDP tu hranici prolomila, ale málokdo čekal, že Erdogan zažije takovou „porážku“, i když dostal přes 40 procent. Všichni ale víme, že se snažil mít více než 50 procent, aby si mohl dělat, co chce a aby mohl změnit ústavu a systém vládnutí v Turecku.

Myslíte, že by tím byla ohrožena podstata Turecka, tedy sekulární stát?

Samozřejmě by to zavánělo diktaturou. Jenže opozice ne vždy používala čisté prostředky, aby zdeformovala Erdoganův obraz v očích Turků. Pro něj hraje to, že on udělal pro Turecko mnoho. Turecko před 15 lety tápalo, v ničem se mu nedařilo, ekonomika byla hodně dole a on dokázal, že to jde. Nejvíc práce je za ním vidět v Istanbulu. Ten člověk nejen mluví, ale i dělá, a tím si získal důvěru, vždyť byl dvě volební období premiérem a nyní je prezidentem.

Je to vítězství Kurdů – bere to tak i ostatní veřejnost?