Myslíte, že Angela Merkelová bude v roce 2017 znovu zvolena kancléřkou?Anketa
Pane senátore, prezident Miloš Zeman 28. října jako tradičně předával státní vyznamenání a jména, která vybral, jako obvykle vzbudila rozruch. Co jste prezidentovu výběru říkal vy?
Je to prezidentovo výhradní právo, tak jaké komentáře. Ostatně podněty mu podává celá řada navrhovatelů od Senátu po občany. Pan prezident určitě má i poradní tým, který návrhy projedná a doporučí. Já v tom žádný problém nevidím a nehledám.
Kritika se na něj snesla zejména za jméno Miroslava Tomana, ministra zemědělství v předlistopadových vládách Lubomíra Štrougala. Jak vnímáte jeho ocenění? A proč podle vás prezident z předlistopadových ministrů zvolil právě jeho?
Kdy už konečně přestaneme hodnotit lidi podle toho, zda pracovali před převratem, nebo po převratu. Kdy konečně začneme lidi hodnotit podle toho, zda pracovali dobře, nebo špatně?! V době, kdy pan Toman byl ministrem, jsme měli kvalitní zemědělství, které nám poskytovalo tak kvalitní potraviny, že bych byl šťastný, kdybychom je mohli dnes alespoň ochutnat, potraviny, jež bych moc přál našim dětem. Bezpečně fungovala kontrola jejich kvality a sebemenší problémy byly okamžitě řešeny.
Podívejte se, co se stále dozvídáme o kvalitě současných potravin. Dětské párky jsou dětem nebezpečné, domácí není domácí atd. Podívejte se, jak byl chráněn půdní fond, a tak bych mohl pokračovat na několik stránek. Pan prezident se při udělení vyznamenání právě Miroslavu Tomanovi dokázal oprostit od pohledu před a po převratu a ohodnotil jeho práci, jeho vedení Ministerstva zemědělství.
Mimochodem, Miroslav Kalousek po ceremoniálu znechuceně pronesl: „To už to příští rok může dostat Štrougal.“ Zkusme to vzít vážně – měl by být někdejší premiér (mimochodem rekordně dlouho působící) oceněn?
Rozhodně ano. Kalousek Lubomíru Štrougalovi nesahá ani k podpatkům a nechápu, kde bere tu drzost vůbec si jeho jméno brát do úst. Stačilo by se nezaujatě podívat na dobu, kdy byl v čele vlády. Kalousek asi netuší, že L. Štrougal z funkce odešel, protože nemohl prosadit změny, které by vedly k podstatnému zlepšení života lidí. Kalousek by si měl z něho vzít příklad. Ne, nemyslím si, že by byl schopen předložit návrh na zlepšení života lidí. Pro zlepšení našeho života by úplně stačilo, kdyby z politiky odešel. Na to je ale příliš malým člověkem.
Karel Schwarzenberg také poznamenal, že Hjalmar Schacht, Hitlerův hospodářský expert, také od poválečných německých prezidentů žádná ocenění nedostával, i když to byl uznávaný odborník. Co byste k tomu řekl?
Pan Schwarzenberg by mě překvapil realistickým pohledem bez nutkání kousat za každou cenu. Prohru s M. Zemanem ještě asi nestrávil.
Jak jste si vůbec vy připomínal letošní 28. říjen?
Dopoledne jsem s přáteli diskutoval na téma protiústavní rozbití díla T.G.M., tedy Československa, poté s vnoučátky. Odpoledne účast na demonstraci proti přijímání nelegálních imigrantů v Ústí nad Labem. Večer setkávání se, opět diskuse, tentokrát na různá témata na hradě.
Letos si obnovení naší státnosti připomínáme za poněkud zvláštních okolností, kdy je slovo „národ“ vnímáno výrazně emocionálněji než v minulých letech – ať už pozitivně nebo negativně. Stoupá podle vás důležitost národní identifikace, nebo je to jen určitý krátkodobý výkyv?
Ano, v každém případě význam a důležitost národní identifikace stoupají. Vstupem do EU je výrazně ohrožena. A nejen identifikace národa. Dnes už jde i o důležitost identifikace Evropy. Neustálý příliv dalších a dalších imigrantů s odlišnou kulturou, náboženstvím, vzdělaností atd. identifikaci Evropy vážně ohrožuje. Podívejte se, co se děje ve Francii, v Anglii, co se děje v Německu, kde už je čím dál více těch, kteří s kancléřkou Merkelovou nesouhlasí, a má pocit, že by se měla léčit u patřičných odborníků. To ostatně platí i o nás. Jestliže Šabatová dokáže hlásat, že musíme poskytnout azyl i těm, kteří přijdou s falešnými pasy, pak by asi měla být svěřena do péče stejných odborníků.
Často se dnes v souvislosti s imigrační krizí mluví o tom, co vlastně jsou „naše“ hodnoty, které bychom si v měnícím se světě měli hlídat. 28. říjen je vhodnou příležitostí, abychom se zamysleli, jaké jsou to vlastně hodnoty. Co byste zmínil vy?
Historii národa, jeho kulturu, jazyk, pro někoho důležité náboženství, ale i jeho vzdělanost.
Také se v poslední době čím dál častěji ozývá, že si Češi neumějí vládnout a samostatná česká státnost je historický omyl. Co vy na to? Byl 28. říjen 1918 chybou?
Myslím si, že kdybychom si do svého vládnutí nenechávali mluvit těmi, kteří si toto právo osobují, bylo by nám dobře. Podívejte se, s jakou slávou se zpřetrhávaly vazby na Východ s tím, že už dost bylo Moskvy, teď už si budeme prý vládnout sami atd. atd. Skutečnost? Nejen EU rozhoduje o tom, co smíme a co nesmíme. Americká ambasáda se snaží svrhnout našeho pana prezidenta, který odmítá poskakovat podle jejich not. Buďme mu za to vděční a vezměme si z něho příklad. Ukažme, že si vládnout sami dokážeme!
V roce 1918 byl založen společný stát Čechů a Slováků, který ale od roku 1993 už neexistuje. Jak dnes s odstupem více než dvaceti let tento krok hodnotíte?
Jako vlastizradu tehdejších mocných. Kdyby k rozbití státu došlo na základě řádného referenda, bylo by to rozdělení legitimní. Jak víme, k referendu nedošlo. Kdyby ano, věřím, že bychom nadále byli Čechoslováky. Myslím si ale, že Slováci dnes nenaříkají. Měli podstatně zodpovědnější, a nebojím se říci, kvalitnější vedení státu, které nedopustilo tak intenzivní rozkrádání majetku státu jako to naše, prostě vedli Slovensko podstatně lépe než to naše. A to říkám k vedení, ať to byly vlády kohokoli. To ostatně platí i o dnešní situaci. Já zničení díla T.G.M. a lidí kolem něho nikdy na vědomí nevezmu. Jako Čechoslovák jsem na svět přišel, jako Čechoslovák z něho i odejdu.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jakub Vosáhlo
