Z dubnových údajů Českého statistického úřadu vyplývá, že už tak nízká míra nezaměstnanosti v České republice ještě mírně poklesla. Co jsou hlavní příčiny tohoto stavu a jaké hlavní efekty tato skutečnost přináší? Jsou jen pozitivní, nebo lze slyšet na „pláč“ zaměstnavatelů, že pak si není příliš z koho vybírat?
Trh práce se vždy vyvíjí s určitým zpožděním za celkovým výkonem ekonomiky. Takže když ekonomika zrychluje, není to zprvu na trhu práce tolik vidět. Zrovna tak když se ekonomika přehoupne za vrchol a už zpomaluje, také to není zhruba šest i více měsíců na trhu práce moc vidět, nezaměstnanost ještě dál klesá. V tomto bodě jsme my dnes. Ekonomický růst je pořád ještě slušný, ale už je za vrcholem, míra nezaměstnanosti ještě na to nestačila zareagovat. Trh práce je nyní natolik rozjetý, že nezaměstnanost bude ještě chvíli klesat. Jenže už během léta se trend otočí a nezaměstnanost začne růst. Již není kam klesat.
Podle srovnání Eurostatu máme i nadále nejnižší míru nezaměstnanosti v evropské osmadvacítce, která činí 3,2 procenta. Míra nezaměstnanosti v eurozóně dosahovala v březnu 9,3 procenta. V celé EU činila nezaměstnanost 7,8 procenta. Čemu za tato čísla především vděčíme?
Čísla, která uvádíte vy, vycházejí z mezinárodně srovnatelné metodiky. Kdybychom vycházeli z metodologie naší domácí, byli bychom na trochu vyšších údajích. Ale i tak je pořád česká nezaměstnanost velmi slušná. Vlastně dnes už nemá práci jen ten, kdo ji buď nehledá, nebo nabídky na práci extrémně přebírá, nebo je v nějakém ohledu pro zaměstnavatele problematický. A to proto, že český trh práce ještě není tak poničený buď regulací, nebo hospodářskými problémy jako pracovní trhy v eurozóně. Část zemí má tak štědré sociální dávky, že se mnoha lidem nevyplácí pracovat.
Část zemí má zase hospodářské problémy, sem patří hlavně jih Evropy. Náš trh práce je překvapivě hodně podobný německému, pokud jde o zaměstnanost – taky jsme někdy v nadsázce označováni za další spolkovou republiku. Akorát je to vykoupeno tím, že nám čím dál víc ujíždí vlak v oblasti technologií i v oblasti výše mezd. Taky si nelze nevšimnout jedné souvislosti: Máme nízkou minimální mzdu – a také nízkou nezaměstnanost. Jakmile by minimální mzda nějak výrazněji vzrostla, také by poklesla zaměstnanost, protože zaměstnavatelům by se zaměstnávání nevyplácelo.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník