Konec roku nepříjemně narušil masakr v ostravské nemocnici. Symbolizuje tento případ stoupající míru nenávisti, hrubosti, netolerance, sprostoty a agrese mezi lidmi? Cítíte něco podobného kolem sebe?
S ostravským masakrem bych to v žádném případě nespojoval, protože ten je již činem pomatené mysli šíleného člověka. Pokud vůbec je možné identifikovat nějaký motiv. Potom je to snad jen snaha zasáhnout co nejvíce lidi v pozici ještě slabší, než byl samotný vrah. Proto útočil na nevinné nemocné a bezbranné pacienty.
Naopak hrubost, sprostota nebo případně netolerance jsou projevem společnosti bez hlubšího vnímání lidských potřeb a jsou průvodním jevem společnosti zaměřené na konzumní způsob hodnotové orientace v době, kdy se nedostává bohatství pro všechny a prohlubují se společenské rozdíly. Co mne ale velmi znepokojuje, je jev, který byl popisován v dobách studené války a říká se mu McCarthismus. Je to hledání a nacházení nepřítele za každou cenu a jeho absolutní jednostranné vykreslování jako čisté esence zla, bez jakýchkoliv pozitiv. Zkuste si sami zavzpomínat na to, kdy jste naposled četli nebo viděli v hlavním mediálním proudu informací čistě pozitivní zprávu o Číně nebo Rusku, a když už si myslíte, že jste ji našli, je určitě doprovázena nějakou negací k popření pozitivního vyznění.
Toto jistě ne náhodné vyvolávání zla způsobuje právě ten efekt ve společnosti, který Američané popsali jako davové vyvolávání nepřátelství, nenávisti a hlavně netolerance. Můžeme zatím pouze spekulovat o zákulisí těchto procesů, ale není to náhodný proces. Je viditelný i jinde v Evropě a začal docela nedávno při vrcholící migrační krizi a zapojení Ruska do války v Sýrii. Svou roli v tom sehrál i prezident Trump svým autoritářským vystupováním, i když ten má především zájem o ekonomickou rovinu. Ne náhodou jsou touto vlnou postiženy hlavně země V4 a demokratizační procesy, jako jsou výsledky voleb, na ně nepůsobí. To by mělo být velkým varováním pro všechny, kteří si tak rádi hrají se zápalkami ve stohu slámy.
Fotogalerie: - Ohlédnutí za rokem 2019
Řeporyjský starosta Pavel Novotný vystoupil v ruské státní televizi a vzbudil pořádný rozruch. Co si o jeho počínání myslíte?
Pan Novotný není můj šálek čaje a jeho šaškování a vulgární projevy považuji za nejhorší možný příklad snahy získat v politice popularitu. Co považuji ale za horší, je postoj ostatních představitelů obce Řeporyje. Přece tam není sám. Tři zastupitele tam má ODS, STAN+NK a Piráti+Zelení ,po jednom zastupiteli ANO a KDU-ČSL. A co občané Řeporyjí? I těm se líbí taková „politika“? Pokud to považují za správné, a dokonce jim to snad i vyhovuje, máme se na co těšit. Tato degradace politiky totiž může pokračovat, a nakonec se stát předobrazem jejího konce. To by si pánové předsedové politických stran Fiala, Bartoš, Rakušan, ale i Babiš měli uvědomit, až budou požadovat od občanů seriózní vnímáni jejich názorů a politických programů. Každé divadlo jednou skončí a divák se vrátí do reality! Potom bude pozdě apelovat a vyzývat. To už si jen ponesete následky svého přezíravého postoje.
Pavel Novotný, DiS.
Co se týče vlasovců, na jedné straně pomohli osvobodit Prahu, na druhé ale bojovali spolu s nacisty. Jak je brát? Je vhodné jim stavět památník?
Památníky se mají stavět k uctění, nikoliv k provokaci, a toto je pouze a jedině provokace. Pokud by chtěli vděční občané postavit pomník těmto osvoboditelům, již by to udělali a nečekali, až vymřou pamětníci. To by je totiž mohl někdo přetáhnout holí po zádech. Bohužel se opět ukazuje, jak prozíravé bylo dokumentovat hrůzy druhé světové války, a zvláště pak osudy lidí v továrnách na smrt. Kdyby toto nebylo, už dávno by tady křičeli různí „Novotní“ a stavěli pomníky SSmanům, protože to přece byli vzorní otcové rodin, přispívali na charitu a chodili do kostela. A také určitě mezi nimi byl i někdo, kdo někoho zachránil.
Dle zpráv BIS se máme bát Číny, která u nás verbuje agenty z akademické sféry. Letos se ukázala skrytá účast Číňanů na projektech Karlovy univerzity. Vadí vám to? Ukázalo se též, že Kellnerova PPF se snaží skrze PR agenturu ovlivňovat český veřejný prostor. Je to pro vás problém? Padly hlasy, že Čína se nás snaží oslovit stejně jako tzv. neziskové organizace financované třeba z USA...
Copak po těch lžích, které produkovaly tajné služby k ospravedlnění vojenských konfliktů, do kterých jsme byli vtaženi, můžeme věřit, že opět nehledají argumenty pro lži. Pokud tajná část zprávy BIS obsahuje fakta, a ne jenom domněnky, musí vláda konat. Pokud to jsou opět jen kecy, typu jedna paní povídala, jak jsme svědky u jiné tajné organizace NÚKIB, měly by padat hlavy nejenom tam. Iluze si asi už nikdo nedělá o prorůstání zájmů cizích mocností do české politiky. Kdyby nebylo, není existence tajných služeb nutná.
Z druhé strany zde máme tak zvané spojence, ale pouze do doby, než začnou jejich osobní zájmy převažovat nad spojenectvím. A když se provalilo odposloucháváni Němců Američany, myslel si snad někdo, že nás se to snad netýká? A kolik prostředků dostávají některé politické neziskové organizace ze zahraničí od dárců spojených s vládními institucemi? To by měla zpráva BIS také rozkrývat. Protože samozřejmě i u nás se najdou jednotlivci nebo agentury pracující v cizím zájmu, ale pokud nepřekročí bezpečnostní rámec ohrožující naši zemi a zůstávají na rovině vylepšování vztahů a vnímáni zpráv o jejich vládě nebo politice, nemůžeme mít nic proti tomu. Protože pokud bychom chtěli měřit stejným metrem, potom už dávno zde nemohou být ani Izraelci, natož Číňané nebo Rusové.
Psali jsme:
Máme Čínu brát také jako partnera, nebo spíše jako nepřítele? Na jedné straně se ekonomicky neustále zlepšuje, na druhé straně se mluví o tom, že mezi USA a Čínou může začít další studená válka...
Čínu je třeba brát jako každou jinou velmoc. Ani servilně se nepoklonkovat, ale ani z ní nedělat strašáka. Je to prostě obrovská země s obrovským počtem obyvatel a s velmi silnou a inovativní ekonomikou, v mnoha oblastech na prvním místě ve světě. Líbil se mi výraz, který o Číně hovoří jako o civilizaci. To je opravdu trefné přirovnání, protože to už dávno není jenom stát, je to společenství schopné směřovat k svému vlastnímu civilizačnímu cíli, který my nevnímáme. A bez pochopení tisíciletí čínské historie a mentality toho opravdu nejsme ani schopni. A pokud vezmeme teorii o civilizaci vážně, potom naše snaha o jakési vyučování nebo školení takovéto civilizace je silně naivní a nemůže mít nárok na úspěch. Stejně tak snaha vyvolat například studenou válku takovou, jakou známe z dob Sovětského svazu, je již dopředu odsouzeno k nezdaru.
I do roku 2020 vstupuje Evropa „na hrbu“ s aktivním válečným konfliktem, a sice na Donbasu. Francouzský prezident Macron dává najevo, že by s Ruskem měla nastat dohoda, evropský mainstream se zastává Ukrajiny. Jaký směr zvolit? Jak moc tvrdosti vůči Putinovi? Co přehodnotit, pokud jde o sankce a politiku vůči oběma stranám od roku 2013 či 2014?
Dokud Západ nepochopí, že udělal obrovskou chybu a zároveň poškodil svými nereálnými sliby ukrajinské občany, budeme zde stále řešit konflikty. Ten aktuální vojenský konflikt je řešitelný dodržováním Minských dohod bez výjimek. Bohužel zde není vůle jej dodržovat ani z jedné strany bez záruk, a ty zatím Západ poskytnout nechce, a Rusové sami jako první nemohou.
Letošní rok byl bezpochyby rokem boje proti globálnímu oteplování, jehož tváří se stala Greta Thunbergová. Její cíle do značné míry adoptovala nová Evropská komise. Máte z toho radost? Nebo vás to děsí?
Mne děsí fanatismus a bohužel jsem jej doposud viděl skoro ve všech krocích spojených s tímto European new green deal. Pokud lidé nepochopí škodlivost fanatismu a nezačnou vnímat rozdíl mezi postupem dle vědeckého poznání a postupem „ono nějak bude“ a „se to potom vyřeší“, budeme stále jen krůček od katastrofy. A to ne jenom ekologické, ale i civilizační. Měli bychom se vrátit zpět k vědeckému přístupu a ověřování teorií. Já osobně se snažím zdůrazňovat jak nutnost změn v chování k přírodě, ovzduší nebo oceánům, tak ale i k výdobytkům techniky, bez které bychom nebyli tam, kde jsme.
O Vánocích by se měly stýkat všechny generace. Všeobecně platilo, že mladší se učili od starších a že moudrost starších má být ceněna. Nyní aktivisté upozorňují na to, že starší generace je náchylná k dezinformacím, ať už kvůli řetězovým mailům nebo internetovým prostředkům. A mladá generace se v médiích snaží té starší v tomto směru radit. Co k tomu říci?
Dezinformace a náchylnost k nim je dle mého názoru naopak výrazně zastoupená v mladší generaci, která se nemůže opřít o životní zkušenosti. Toto poznání vede mnohé dezinformátory ke snaze ovlivnit zdroje sloužící mladým k ověřování informací, jako je Wikipedie, nebo úmyslné podsouvání hesel vyhledávačů typu Google nebo Yahoo! Přál bych si, aby mladí více naslouchali svým rodičům a prarodičům, pokud mají tuto možnost. Protože generace poznamenaná válkou již odchází a stále více se objevují snahy o přepisování historie.
Bohužel také informace mohou ubližovat, a tady je zranitelnost seniorů výrazně větší než u mladé generace. Proto jsem velmi rozčilen z různých šmejdů zneužívajících důvěru starších, kteří prožili většinu života v důvěře ke státu a k jeho institucím, a nyní jsou stavění do role, postarej se sám o sebe, stát tě neochrání.
Fotogalerie: - Havel mezi lidmi
V obecnější rovině platí, že starší generace stále více podporuje premiéra Babiše či prezidenta Zemana, zatímco mladí Piráty či liberální strany. V Británii starší lidé hlasovali pro brexit a bylo jim spíláno. U nás starší odmítají euro či EU jako celek a jsou označováni na neinformované. O čem tyto příkopy svědčí?
Právě tyto postoje starší generace jsou výrazem důvěry v silný stát a v jeho silné představitele. Nemůžeme se tomu divit, protože uplynulých 30 let lidem moc důvěry nepřidalo. Spíše naopak. Mají více obav a strachu z budoucna a možná ani ne tak o sebe, jako o své děti a vnoučata. Uvědomují si, s jakým nadšením demonstrovali za lepší zítřek a podíleli se na demontáži sociálního státu v očekávání lepších časů. Pro mnohé ztracená iluze o tom, co vzniklo na troskách jejich mládí, je právě to, co ničí jejich důvěru v budoucnost, a proto hledají zastání třeba u prezidenta Zemana.
Specifickým fenoménem naší společnosti, jsou lidé upadající do exekuce. A že na Ostravsku jich je. Někdo říká, že jsou nezodpovědní. Jiní upozorňují, že bývají obětí podnikavců s půjčkami a exekutorů, a že trpí zejména jejich děti. Sociologové varují, že se s tím musí něco dělat. Kde najít smířlivý a kompromisní postoj?
Dluhy se mají platit, ale taky by nikdo již zadluženému neměl znovu půjčit a tím jej ještě více ponořit do bahna exekucí. Všechny ty banky a nebankovní instituce by měly za svou nezodpovědnou politiku zaplatit a jejich lichva z dob, kdy půjčovali za úroky a poplatky horší zločinců, by neměla zůstat nepotrestaná. Proto volám po uzákonění maximálního úroku a přiměřené výše RPSN. Volám po tom, aby každý, kdo půjčí již zadluženému, nesl větší riziko, že o peníze přijde, protože má podstatně více možností si ověřit skutečný stav v registrech. A taky bych chtěl větší jistoty pro půjčky v rámci rodin, aby jejich zajištění mělo přednost před institucemi. Protože je to mnohdy právě blízká rodina, která nejvíce tratí a trpí.
Psali jsme:
autor: Oldřich Szaban
