Miloš Zeman je zhruba v polovině svého prezidentování. Lze si v obecnosti říci, že šlo o úspěšné dva a půl roky? Je dobře, že prezidentem se stal zrovna Zeman, a ne Karel Schwarzenberg? Co by dnes bylo v Česku jinak?

Jde o to, čí úspěch máme na mysli. Miloše Zemana osobně, nebo České republiky? Pokud jde o Miloše Zemana, je to kombinace úspěchů i neúspěchů. Mocensky Zeman řadu bojů až překvapivě brzo prohrál a prošustroval obrovský mocenský kapitál z voleb, ale osobnostně i díky ústavnímu postavení prezidenta se znovu naplno vrátil do hry. Hodnotíme-li vše čistě z hlediska veřejné pozornosti, viditelnosti, jsou to pro Miloše Zemana úspěšné roky. Přineslo-li toto období na druhé straně něco zásadně pozitivního pro Českou republiku, o tom pochybuji.

V domácí politice období nebezpečné oligarchizace nestandardních a nebezpečných politických subjektů. Ekonomicky období růstu, ovšem nikoli zásluhou vládnoucích. V zahraniční politice kombinace správných kroků i zásadních chyb. V celkové atmosféře ve společnosti? Pořád stejná bramboračka. Co by bylo jinak s Karlem Schwarzenbergem? Nemám rád „kdyby“. Nejsem ani milovník pražské kavárny, ani bodré reality z filmů Zdeňka Trošky. Proto jsem schopen Zemana tvrdě kritizovat a občas mu dát i za pravdu. V prezidentských volbách jsem nakonec po dlouhém uvažování hodil v druhém kole do urny prázdnou obálku. Věděl jsem už tehdy, že by mi Karel Schwarzenberg vyhovoval víc stylem, atmosférou, Miloš Zeman ale v některých (byť zdaleka ne ve všech) důležitých otázkách obsahem. S klidným svědomím jsem nebyl schopen dát hlas žádnému. Táborové dilema Karel versus Miloš nebylo moje vidění světa a dnes je mi Karel Schwarzenberg bližší čistě z hlediska vědomí nutnosti spolupráce na pravici. 

Zeman se vydal poměrně aktivně na pole zahraniční politiky. Kritizoval sankce proti Rusku, navštívil Moskvu a metropole dalších postsovětských států, rovněž jel do Číny. Co z jeho ,,východní“ politiky lze chválit a co ne? Dle expertů zanedbává tradiční pojetí lidských práv a preferuje dělání byznysu... Je to dobře? Je něco, co se mu v oblasti vztahů s někdejším SSSR a Čínou nepodařilo, byť o to sám stál?

Mainstreamová zahraniční politika EU a USA v minulých letech napáchala obrovské množství chyb. Je správné říkat a dělat něco jiného, než velí povinný bonton této politiky. Správná je také pragmatická podpora obchodu. Naším cílem ale musí být změnit Západ, vrátit jej Západu, a být jeho součástí. Obdiv a náklonnost k silám z Východu nám nic nepřinesou, je to nepochopení civilizačních rozdílů a někdy také úlitba ekonomické síle tamní oligarchie. U každého Zemanova zahraničně-politického kroku je potřeba oddělit zrno od plev. Prvky rozumu i nesmysly.