Byl jste proti vstupu do menšinové vlády, ale členové ČSSD rozhodli jinak. „Rozhodnutí to je špatné, chybné, ale legitimní a platné,“ psal jste na Facebooku. Byl výsledek referenda pro vás velkým zklamáním?
Výsledek jsem předpokládal, protože nové vedení ČSSD dalo do kampaně, aby získalo většinovou podporu pro svůj postup, hodně. Nebyla to korespondenční volba jako v Německu, hlasovalo se na schůzích místních organizací, kde zastánci vstupu do vlády přesvědčovali i nepřesvědčené členy. Výsledek je legitimní, platný, ale jsem neustále a od samého začátku přesvědčen, že je špatný. A znovu opakuji, že s výsledkem, který ČSSD měla v podzimních volbách, by měla jít do opozice. Ukazuje se, že strana s patnácti poslanci nemá na to, aby mohla odolávat všem tlakům ze všech stran, a to nejen od Andreje Babiše. Komunisté cítí historickou příležitost. ČSSD byla vždy pro komunisty největším nepřítelem. Komunisté nyní mají šanci ČSSD srazit pod pět procent a samozřejmě to budou dělat. Pak působí opozice, Hrad… A to vše jde proti ČSSD a způsobí další a další oslabení. Proto jsem zastáncem toho, aby šla ČSSD do opozice, protože pokud to neudělá, nejsem si jist, zda v příštích volbách překoná hranici pěti procent nutnou ke vstupu do Sněmovny.
Myslíte si, že je šance, že by v Babišově vládě nějakým způsobem ČSSD nakonec obstála?
Šance není. Andrej Babiš má určitý způsob jednání, chování, ukázal to jak při přebírání firem v podnikatelském prostředí, tak když vstoupil do politiky. Jediným jeho zájmem je, aby dostal důvěru Parlamentu, a proto ČSSD potřebuje. Jak ji bude mít, bude si ve vládě dělat cokoli a ČSSD nebude mít žádné pojistky, páky, jak tomu čelit. Jistě, bude mít možnost ponížená a pokořená z vlády odejít. Žádnou jinou možnost mít nebude. Příležitost, že by se ČSSD mohla ve vládě vzchopit, nevidím. Není to v zájmu Andreje Babiše ani komunistů. ČSSD se snaží o státotvornost, vyřešit vládní krizi, ale tato ani jakákoli jiná strana na to nemá sílu.
Mimochodem, když už jste před chvílí zmínil Hrad, psal jste na Facebooku, že jste něco podobného ještě neviděl. Co si myslíte o „pálení spodního prádla“ před novináři?
Naprosto nedůstojné. Prezident by měl být určitým vzorem chování, také pro mladé lidi a děti. Nevím, co si o tom pomyslí, že prezident pálí trenýrky. Nedovedu si představit, že by německý prezident nebo britská královna pálili jakékoli spodní prádlo, a český prezident to dělá.
Fotogalerie: - Kremace červených trenýrek
Vy máte širší kontakty v Německu, jak reagují na to, že stále nemáme vládu?
Německá strana, ať už politici či diplomaté, mají zájem na tom, abychom měli plnohodnotnou vládu. Kdo v ní bude, není jejich záležitost, to je naše věc. Ale je spousta věcí, které je potřeba řešit a diskutovat. Zatím chybějí kontakty na ministerských úrovních. Německý ministr zahraničí cestoval po celém světě, ale v České republice nebyl, stejně tak nenavštívil ani český ministr zahraničí Berlín.
I Němci mají evidentně problém s atmosférou ve vládě... Horst Seehofer tvrdí, že už nemůže pracovat s kancléřkou Angelou Merkelovou. Podle Welt am Sonntag to Seehofer řekl ve čtvrtek hned dvakrát na schůzce se členy vlády. Důvodem sporu je, že Merkelová byla vstřícná k uprchlíkům. Teď sice už netrvá ani na kvótách, ale šéf CSU by rád vracel zpět migranty, kteří už byli registrováni v jiné zemi. Co to značí? Je koalice ohrožena?
Na podzim jsou v Bavorsku volby. Strana CSU poprvé v historii od 50. let ztrácí pravicové voliče. Od dob Franze Josefa Strausse se přitom CSU řídila principem, že napravo od CSU by neměla být žádná strana. Najednou máme v Německu AfD, která má 12, 13 procent a ty chybějí CSU k většině. První CSU jasně pochopila, že uprchlická krize zavdala vzniku AfD a ta oslovuje určitou část voličů hlavně na pravé straně spektra. CSU tlačí na neustálé zpřísňování azylové procedury.
Situace je paradoxní v tom, že uprchlíků je čím dál méně. V roce 2015 přišlo do Německa přes 900 tisíc uprchlíků, v roce 2016 280 tisíc a v roce 2017 186 tisíc. Letos jsou za prvních pět měsíců čísla ještě mnohem nižší. Navíc, až na malé výjimky, se daří uprchlíky, když nemají azyl, poslat do zemí původu, a když v Německu zůstanou, je integrovat. Vznik AfD má ale časově odložený dopad na politickou scénu. Něco podobného vidíme po celé Evropě, uprchlíků je rok od roku méně a méně, protože opatření, která se na vnější hranici udělala, jsou účinnější, než byla zpočátku, ale vše má dopad na politiku.
Psali jsme:
Na zasedání Evropské lidové strany v Mnichově kancléřka Angela Merkelová naznačila, že kvóty mají platit pouze tehdy, pokud je přijmou všechny země EU. Zavedení kvót proti vůli části zemí Unie podle ní nefunguje. „Nemám dojem, že by prosazení systému kvót pomocí hlasování kvalifikovanou většinou přispělo ke zklidnění situace,“ uvedla. Za sebou máme slovní přestřelku mezi Paříží a Římem kvůli přistání lodi Aquarius a probíhají další jednání. Jak vnímáte situaci v souvislosti s migrační politikou?
Evropští politici udělali za poslední roky obrovské chyby. V létě 2015, když začala uprchlická krize, jsem napsal článek o tom, že Evropa nemůže být matka Tereza pro celý svět. Ano, musíme z humanitárních důvodů pomoci, ale v zemích původu, kde krize jsou, a zabezpečit si hranici. Když toho nebudeme schopni, budeme jen sledovat dopady do politiky, protože se začnou politici hádat mezi sebou a také země navzájem. To se víceméně nyní děje. Otázka je, jak vše zvládnout. V Itálii i následkem uprchlické krize zvítězily tzv. populistické strany, sestavily vládu a teď vše musejí řešit, protože na nich je odpovědnost. Vidí, že jde o celoevropský problém, a tak hledají společné řešení. I populistické, řekněme, radikální strany si uvědomují, že problém samy nevyřeší. Stále se točíme v kruhu. Je shoda na tom, že bychom měli pomáhat v zemích původu, na tom, že bychom měli zakládat azylová centra ne v Itálii, ale v Libyi. Jistě, je tam nestabilní politická situace, ale přesto je důležité vytvářet tam azylová centra a současně posílit ochranu vnější hranice. V rozpočtu na léta 21 až 27 se ztrojnásobuje částka na ochranu vnějších hranic. V tomto směru postupujeme, ale špičkoví politici udělali chybu v tom, že to, co dělají dnes, neudělali už v roce 2015 nebo 2016.
Dr. Libor Rouček
To samé platí o kvótách. I o tom jsem v roce 2015 psal a říkal, že jsou nereálné a nefunkční. Odůvodňoval jsem to svou zkušeností uprchlíka. Kdyby mi tehdy někdo řekl, že musím být v Portugalsku, Finsku, kde jsem žít nechtěl, co bych tam dělal? I kdyby mě tam nějakým způsobem poslali, při první příležitosti bych se sbalil a jel do oblasti, kde bych uměl jazyk. Pokud by se vše řešilo současným způsobem už v roce 2015, mohli bychom být mnohem dál a země by neměly ani vnitrostranické problémy. Chybami se člověk učí. Já jsem optimistický v tom, že si myslím, že chybami se politici poučí. Je potřeba hledat celoevropské řešení, protože problém nezmizí, budeme ho tady mít pořád. Když si postavíme ploty na Šumavě, nic nevyřešíme, musíme vše racionálně řešit celoevropsky, tak aby se nerozklížily země mezi sebou a domácí politika uvnitř států.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Daniela Černá
