Kterého světového politika byste nejraději nechali zmizet?Anketa
Co říkáte na přístup české vlády k sankcím vůči Rusku? Premiér Bohuslav Sobotka si vyhradil právo s částí unijního návrhu na jejich zpřísnění z ekonomických důvodů nesouhlasit a v tom jej podpořil i vicepremiér a ministr financí Andrej Babiš. Naopak vicepremiér Pavel Bělobrádek se vyslovil pro tvrdší sankce, i když nás budou bolet. A pravicová opozice postoj premiéra nazvala alibistickým a zbabělým.
Rozhodně nejsem žádnou fanynkou Bohuslava Sobotky a už vůbec ne Andreje Babiše, ale musím říci, že tentokrát s jejich postojem souhlasím a považuji jej za rozumný. Nemám pocit, že by vystupňované sankce vůči Rusku cokoli vyřešily, jsou bezzubé. A myslím, že spíš konflikt mezi Spojenými státy a Evropskou unií na jedné straně a Ruskem na straně druhé prohlubují. Myslím, že je nejvyšší čas, pět minut po dvanácté, aby začala opravdu intenzivní diplomatická jednání na nejvyšší úrovni, to znamená na úrovni státníků vedení jednotlivých států, aby si sedli k jednomu stolu a situaci řešili jinak než různými silnými prohlášeními na různých shromážděních nebo přes média.
Ale po minském summitu, který vyvolal velké naděje, protože se tam sešli ukrajinský a ruský prezident a oba vyjádřili vůli po ukončení konfliktu, pokračovala invaze ruské vojenské techniky a ruských vojáků na východ Ukrajiny. Dá se tedy vůbec ruskému prezidentovi Putinovi věřit?
Obávám se, že takovéto dvojstranné jednání mezi reprezentanty stran, které stojí na opačných stranách barikády, bez jakéhokoli prostředníka, je v této fázi už dost složité. Proto je potřeba, aby se do těchto jednání zapojil nějaký prostředník, který by se pokusil pomoci nalézt řešení. Mohla by to být třeba německá kancléřka Angela Merkelová nebo někdo jiný. Ale sami ho asi nenaleznou.
Psali jsme:
Co si myslíte o západních sankcích proti Rusku?Anketa
Ruský prezident Vladimir Putin údajně v souvislosti s ukrajinskou krizí řekl dosluhujícímu šéfovi Evropské komise Josému Barrosovi, že když bude chtít, zabere Kyjev za dva týdny. A v jiné situaci zase nepřímo varoval před zahráváním si s jednou z nejsilnějších jaderných velmocí jako je Rusko. Jak na vás působí tyto silácké výroky?
Cítím za tím takový ten typický machistický přístup někoho, kdo ukazuje svoji sílu. Myslím si, že to nepřispívá k řešení konfliktu. Vůle vyřešit konflikt musí být cítit ze všech stran, nejen ze strany Evropské unie, ale i od Vladimira Putina.
Objevují se hlasy, že takoví autokratičtí vládci, jako je prezident Putin, který hrozí silou, na nic jiného než na sílu neslyší. Proto jsou také možná diplomatická jednání a ekonomické sankce málo účinné. Nebylo by účinnější, o čem uvažuje Severoatlantická aliance, zřídit nové vojenské základny NATO u hranic s Ruskem v Pobaltí?
Který evropský národ máte nejraději? (Hlasování od 14.4.2016)Anketa
Jedna věc je to, co se týká pobaltských států. Druhá věc je vstup Ukrajiny do NATO. Tam si myslím, že bychom se měli vrátit o rok zpět a vzpomenout si, že právě tohle byl jeden z problémů, jenž zažehl spory mezi Evropskou unií, USA a Ruskem, kterému se nelíbilo, že by se hranice NATO posunuly směrem na východ až k hranicím Ruské federace, což se může zdát i celkem pochopitelné. A neměli bychom na to zapomínat. Když říkáte, že ruský prezident nebude slyšet na nic jiného než na sílu, ale na jakou sílu? Žijeme v době, kdy tyto státy mají jaderné zbraně, znamená to, že sáhneme i k těmto nejextrémnějším zbraním a nejextrémnějším opatřením? To snad proboha ne. Myslím, že žijeme v jednadvacátém století a jsme schopni takových diplomatických jednání, aby podobné hrozby byly zažehnány včas.
Tak daleko, aby NATO zasáhlo vojensky, kritici ruského prezidenta nejdou. Ukázkou síly, na kterou by Putin mohl slyšet, je podle nich vybudování vojenských základen u ruských hranic v Pobaltí. Ale není samozřejmě vyloučeno, že to bude Rusko brát jako provokaci a povede to k další eskalaci konfliktu.
I to je podle mne gesto, a hodně drahé gesto, i když to může být jako pohrůžka do určité míry účinné. Otázka je, jak by na to celkem našponovaný Vladimir Putin, navíc posílený vnitrostátní podporou svých občanů, reagoval.
Evropská unie připravila další návrh na zavedení protiruských sankcí, které by se měly Ruské federace citelněji dotknout. Není pochyb, že Rusko na to bude reagovat podobně. Není to trochu začarovaný kruh, ze kterého se těžko bude vystupovat?
Hlavně mám pocit, že Evropská unie trochu tápe a neví, jak jinak tento konflikt řešit. Má pocit, že musí vykázat nějakou činnost a uvalování dalších a dalších sankcí vykázáním takové činnosti je. Ale pokud jsou v čele Unie a jednotlivých států skutečné osobnosti, a já věřím, že třeba Angela Merkelová takovou osobností je, tak by se měl najít prostor pro vyjednání smírného řešení celého konfliktu. Ale ten konflikt není černobílý, není to hodná Evropská unie a Spojené státy proti zlému Rusku na zničené Ukrajině. Je to velmi složité, Ukrajina je uměle vytvořený státní útvar, kde skutečně bylo značné pnutí, které se před tím rokem zažehlo velmi nešťastně, nechalo se příliš dlouho plápolat, proto hledání řešení jednoduché určitě nebude. Ale toho nalézání řešení se musí účastnit všechny strany, nejen Rusko a Ukrajina.
Psali jsme:
Akorát že k nalezení řešení musí být vůle obou stran konfliktu, nejen Ukrajiny, Evropské unie a Spojených států na jedné straně, ale i Ruské federace na straně druhé. A zatím se nezdá, že by výroky ruského prezidenta o možnosti vytvoření nového státu na jihovýchodě Ukrajiny, který by se jmenoval Novorusko, mohly nalézt pochopení a souhlas Ukrajiny a Západu. Nehodlá Putin na jihovýchodě Ukrajiny zopakovat stejný scénář jako v Moldavsku, Podněstří nebo Jižní Osetii, které kontrolují Rusové?
Nejsem takový odborník, abych byla schopna to posoudit. Obávám se, že jedna z válek, která se v rámci tohoto konfliktu vede, je informační válka, a udělat si jasný obrázek na postoje jednotlivých hráčů je velmi těžké. Každý den slyšíme něco jiného nebo jiný výklad těchto postojů ať už ze strany OSN, Evropské unie, Ruska nebo jiných účastníků tohoto sporu.
Další vážný konflikt vypukl na území Iráku a Sýrie, kde radikální islámská organizace Islámský stát postupně ovládá velkou část území Iráku. Není to vážná hrozba pro celou euroatlantickou civilizaci?
V Iráku na plné obrátky propuklo opravdové lidské neštěstí a nevím, jestli jsme schopni pomoci nalézt nějaké řešení. V každém případě bychom se měli na území Evropy snažit uchránit maximálně naše hodnoty, naši civilizaci, a pokud je to jen trochu možné, pomoci těm, kteří o naši pomoc stojí a kterým pomoci můžeme. Ale přispět k nějakému řešení je podle mne velmi těžké. Obávám se, že problém Iráku vznikl už před konfliktem v Sýrii, kde se západní svět postavil proti sice diktátorskému, nicméně sekulárnímu vůdci Asadovi (Bašár Háfiz al-Asad – prezident Sýrie), a tím pomohl zbořit hráz proti islámskému fundamentalismu v celém regionu.
Psali jsme:
Vy jste se v bývalé Nečasově vládě zabývala protikorupčními opatřeními. Sledujete, jak se nové vládě ČSSD, KDU-ČSL a hnutí ANO, které si postavilo před sněmovními volbami kampaň na kritice Nečasova kabinetu, daří v boji s korupcí?
Samozřejmě to sleduji velmi pozorně - a speciálně protikorupční agendu, jak se plní protikorupční strategie, kterou jsem vládě předložila já a která byla schválena. I současná vláda podle ní jede a měla by ji plnit, ale všimla jsem si, že ne ve všech směrech ji plní.
Co si myslíte o návrhu zákona o státní službě, na jehož podobě se dohodla vládní koalice s opozicí a kterou v těchto dnech projednává Poslanecká sněmovna? Myslíte si, že splní slibovaný cíl, že dojde k odpolitizování a profesionalizaci státní správy?
Za prvé musím říci, že se vždycky v jednotlivé zákony vkládá víc naděje, než jsou schopné splnit. Samozřejmě že byrokracie, státní správa jsou stále hlavně lidským dílem, takže budou natolik kvalitní, natolik transparentní a natolik vstřícné k občanům, jak budou jednotliví úředníci a politici, kteří je povedou. Ten zákon sám o sobě nic nespasí. Já jsem se podílela na přípravě jiného zákona, který připravila naše vláda, a to byl zákon o úřednících. Rozdíl mezi naším zákonem a tím zákonem, který bude projednávat sněmovna ve druhém čtení, byl ten, že náš byl na soukromoprávní bázi, to znamená jakýsi zákoník práce obohacený o celou řadu ustanovení týkajících se úředníků, jejich vzdělávání, aby státní správa byla skutečně kvalitní a profesionální, a dále o takové výpovědní důvody, které ztěžovaly takové ty typické čistky na ministerstvech, kterých jsme byli často v minulosti svědky. Sobotkova vláda oprášila služební zákon, to znamená veřejnoprávní normu, ve které státní úředník bude získávat podobné postavení jako policista nebo voják ve státní službě. Já si nemyslím, že to je evropský trend, spíš se vracíme o krok zpátky. Na druhou stranu jsem ráda, že došlo k celopolitické shodě v rámci Poslanecké sněmovny na tomto zákoně. A pokud byla vláda ochotna ke kompromisům, které si správně vyvzdorovala opozice, pak tento zákon je dílem celopolitické dohody, a to je dobře. Alespoň je nějaká naděje, že tak zásadní norma vydrží v nezměněné podobě déle než jen jedno volební období.
Psali jsme:
Souhlasíte s kritikou prezidenta Miloše Zemana, který pohrozil ústavní stížností, pokud Poslanecká sněmovna schválí zákon o státní službě s podle něj sporným paragrafem o politických náměstcích a přehlasuje i jeho veto?
Nesouhlasím s kritikou prezidenta Zemana vůči institutu politických náměstků. Celý známý britský televizní seriál Jistě, pane ministře je o zoufalé snaze ministra Hackera, politika, prosadit redukce ve státní správě, které slíbil svým voličům. To se mu ale nemůže podařit proti vůli faktického šéfa ministerstva, superúředníka Humphreyho. Některé politické cíle zkrátka mohou být v rozporu s byrokracií. „Apolitický" rozhodně neznamená vždycky „lepší".
Teď trochu osobnější otázka: Spousta bývalých politiků včetně vaší někdejší kolegyně z Věcí veřejných Kateřiny Klasnové se vrací do politiky, alespoň do té komunální. Vy letos nekandidujete, ale neuvažujete o návratu někdy později?
V nadcházejících volbách nikam nekandiduji a pauzu jsem měla v plánu. Politiku ale sleduji pozorně a jako volič hledám důvěryhodnou pravicovou politickou stranu, která bude prosazovat liberální principy, vytvářet prostor pro svobodné podnikání a svobodný rozvoj jednotlivce a rodiny a nevymýšlet neustále rychlorecepty na štěstí všech podle vlastního mustru. Takovou stranu bych ráda volila i s ní blíže spolupracovala. Zatím ji ale nevidím.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Libuše Frantová
