Policie a kontrolní orgány EU nyní prověřují kauzu Čapí hnízdo. V ní měli zaměstnanci firem od Andreje Babiše podle deníku MF Dnes i dalších médií vyčlenit jednu společnost, tak aby se stala malou či střední firmou a dosáhla na dotace z EU, konkrétně na 50 milionů korun. Po získání těchto peněz se po určité době zmíněná „malá“ firma znovu začlenila do velké Babišovy společnosti. Šlo tak prý o dotační podvod. K tomuto názoru se přiklonila v minulých dnech i komentátorka MF Dnes Zuzana Kubátová, která dále uvedla, že ministr Babiš si může zachovat svou „tvář“ jen tehdy, když těch 50 milionů vrátí. Co si o tom myslíte?
Souhlasím s tím, že celá kauza okolo Čapího hnízda vypadá jako dotační podvod. Pokud pan Babiš vlastnil firmu, která z ničeho nic změnila majitele, tak aby splnila podmínky pro zisk dotací a za pár let se vrátila do holdingu pana Babiše, pak to zavání účelovostí. S čím však nemohu vůbec souhlasit, je to, že když dá pan Babiš 50 milionů na charitu, vše se tím vyřeší. Nevyřeší. Pokud se stal podvod, musí za něj někdo nést vinu.
Naopak bývalý známý komentátor deníku MF Dnes a nynější poslanec za ANO Martin Komárek tvrdí, že nelze nikoho obviňovat, pokud případ není ještě řádně vyšetřený, a novinářům to prý měl záměrně „nakukat“ Miroslav Kalousek. Jinými slovy, že má jít jen o tradiční politický boj. Může to tak být? Kdo má tedy pravdu?
Kauza Čapího hnízda samozřejmě politiku ovlivňuje, protože její hlavní postavou je současný ministr financí. V minulosti ministři rezignovali za mnohem menší prohřešky, ale to zřejmě u Andreje Babiše neplatí. Pan Babiš přesvědčil celou řadu voličů tím, že je úspěšný a bezúhonný podnikatel, jeho minulost je však zastřena mlhou.
Pokud by případ s Čapím hnízdem proběhl skutečně tak, jak ho popisují mnohá média, tedy že se účelově vytvořila malá či střední firma, jen aby získala dotaci a pak se zase znovu včlenila do velké společnosti, jak by měl ministr Babiš zareagovat? A co by měl pak udělat předseda vlády?
Pokud se potvrdí, že pan Babiš podváděl, nevidím jinou možnost, než že rezignuje na svou funkci. Nic mezitím by nemělo být. Obávám se však, že i premiér Sobotka se bude snažit celou věc zamést pod koberec, protože by mu to rozložilo vládu. Ostatně jsme svědky toho, že pan premiér má na adresu Andreje Babiše pouze silná slova a ve finále vždy „uhne“. Pokud bych chtěla být štiplavá, zmínila bych, že Sobotka si „našetřil“ na byt z poslaneckých náhrad a Babiš z dotací pro malé podnikatele. Obojí je skandální.
Dotační projekt na Čapí hnízdo určitě nezpracoval samotný Andrej Babiš, na to má ve svých firmách dost zaměstnanců. Myslíte si, že je možné, aby o podání žádosti na evropské dotace zmíněným způsobem vůbec nevěděl? Bylo by to případné selhání vedoucích zaměstnanců, anebo přímo majitele a v tomto případě i ministra financí? Na čí hlavu vlastně padá odpovědnost? Ministr Babiš totiž prohlásil v médiích, že o projektu toho moc neví, protože ho podávala úplně jiná – cizí firma…
Nechce se mi věřit, že by pan Babiš o tom nevěděl. Hned od počátku se totiž de facto vzdal jedné ze svých firem, která přešla na anonymní majitele, a po úspěšně provedené dotační transakci se do jeho holdingu vrátila. Potvrzují to i jeho slova, že Čapí hnízdo je „nejlepší nápad, který kdy vymyslel“.
Domníváte se, že bude tato kauza ze strany policie a dalších orgánů řádně vyšetřena? Nebude uklizena pod koberec? Například známý investigativní novinář Jaroslav Kmenta, který dříve rozplétal i kauzy mafiánských bossů Mrázka a Krejčíře, tvrdí, že policie se dnes zaměřuje spíše na staré případy, které nesměřují k ANO a ČSSD. Jaký máte na to názor, dozvíme se někdy pravdu o Čapím hnízdě?
Stále ještě pevně doufám, že alespoň část policistů a státních zástupců ke své práci přistupuje poctivě, bez politického zadání a přistupuje ke všem případům stejně. Ovlivňování vyšetřování je zcela nepřípustné.
Podle dalších názorů novináře Kmenty se v současné politice toho moc nezměnilo, pouze se vyměnily osoby a způsob „ukrajování ze společného koláče“. Hrdličky, Mrázky a Dalíky měl prý nyní nahradit právě Andrej Babiš. Podobný názor například zastává i českoamerický publicista Erik Best. Co na tato tvrzení říkáte?
Okolo politiky se vždy budou motat „podivné existence“, a to není případ pouze České republiky. Úkolem politiků je, aby je drželi od politiky co nejdále a nepřipustili, aby tito lidé měli na politická rozhodování jakýkoli vliv.
Ve velké části české veřejnosti už poměrně dlouho panuje názor, že je dobré mít v politice velmi movité lidi, protože ti nebudou podvádět a krást, jelikož jsou dostatečně finančně zabezpečení. Mnoha politologům, komentátorům i politikům ale připadá toto tvrzení dost směšné. Protože právě velcí byznysmeni se snaží ještě více rozšířit svůj majetek a na morálku zrovna moc nehledí. Jaký na to zastáváte názor?
Politik musí být čestný a slušný. V politice mají být ti, kteří mají konzistentní názory a dokážou za ně bojovat. Je jedno, zda mají na kontě miliony, či ne.
Jak si myslíte, že se v posledních letech změnila česká mediální sféra? Někteří mediální experti i politici ji hodnotí dost kriticky, zejména když jeden z největších českých podnikatelů a zároveň ministr financí – Andrej Babiš – získal ty nejvíce čtené seriózní deníky MF Dnes a Lidové noviny. Pod palbou kritiky je také Česká televize. Domníváte se, že dále a ve stejné intenzitě budou investigativní novináři poukazovat na případy korupce v politice a ve státní správě jako ještě před pár lety, anebo jim to jejich šéfové zatrhnou? Kde mají získávat lidé co možná nejobjektivnější informace? Co byste jim doporučila?
Vstup Andreje Babiše do českých médií zcela překreslil politickou mapu. Koncentrace ekonomické, politické a mediální moci v jedné osobě vždy narušuje demokratické principy ve společnosti. Ale věřím, že i dnes jsou v MF Dnes a LN novináři, kteří se snaží udržet si nezávislost a objektivnost. Pokud jde o investigativní práci českých novinářů, je zřejmé, že třeba MF Dnes tuto činnost po vstupu Andreje Babiše výrazně utlumila. Každý ať si odpoví sám, proč tomu tak je.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Štěpán
