To jsou úchylnosti, srovnávat konvoj USA s vojsky Varšavského paktu, zlobí se Martin Bursík. Šokuje ho, že 80 % Rusů vidí v Američanech imperialisty

17.03.2015 6:56

ROZHOVOR Na rozdíl od pobaltských států a Polska kolaboruje Česká republika s Ruskem, tvrdí bývalý vicepremiér, exministr životního prostředí a předseda Liberálně ekologické strany Martin Bursík. Důkazem je podle něj cesta českého prezidenta Miloše Zemana na vojenskou přehlídku do Moskvy u příležitosti oslav Dne vítězství. V rozhovoru pro ParlamentníListy.cz také odmítá kritiku průjezdu vojsk NATO přes území Česka. „Podle mne to formulují lidi, kteří jsou pátou kolonou Putina, a těch je tady velmi mnoho,“ prohlásil Martin Bursík.

To jsou úchylnosti, srovnávat konvoj USA s vojsky Varšavského paktu, zlobí se Martin Bursík. Šokuje ho, že 80 % Rusů vidí v Američanech imperialisty
Foto: Hans Štembera
Popisek: Martin Bursík

Řada českých i slovenských osobností se obrátila v těchto dnech, kdy jsme si připomněli výročí mnichovské zrady, na světové osobnosti,  kvůli nedostatečné vojenské podpoře Ukrajiny ze strany Západu, což jim připomíná selhání západních demokracií na obranu Evropy proti Hitlerovi. Vyzývají světové státníky, aby konečně zajistili Ukrajině účinnou a rozsáhlou vojenskou a ekonomickou pomoc. Souhlasíte s touto výzvou?

Protože jsem byl v zahraničí,  připojil jsem se k petici dodatečně. Myslím, že takhle formulované stanovisko, které odkazuje na naši neblahou zkušenost s mnichovskou dohodou, je vysoce aktuální a má určitou váhu, takže by to státníci, kterým je dopis adresován, neměli jen tak pominout.  České zkušenosti jak s předválečným spojenectvím, tak po roce 1948, kdy jsme byli součástí sovětského impéria, bychom měli předávat a postupovat našim partnerům v Evropské unii, a především mocnostem, které formulují zahraniční politiku Evropské unie. Proto s tím v principu souhlasím, dokonce bych řekl, že události v Rusku v posledních dnech, vražda politika Němcova nebo informace o deseti prominentních úřednících na Ukrajině, kteří  údajně spáchali sebevraždu, velmi připomínají Německo kolem roku 1936, kdy Hitler získával pozice a svět nebezpečí podcenil. Myslím, že Rusko se jako impérium  uzavírá, Putin tam vytváří  atmosféru strachu, můžeme mít jen obavy, jaké kroky tam nastanou.

Překvapilo Vás, že ruský prezident Putin nyní v souvislosti s výročím anexe Krymu po roce přiznal, že pro odzbrojení ukrajinských vojáků dislokovaných na Krymu použil ruskou vojenskou rozvědku GRU? Speciální jednotky Hlavní správy rozvědky GRU a námořní pěchoty nechal na Krym poslat pod záminkou posílení ochrany ruských vojenských objektů. Pro neoznačené vojáky, kteří se pohybovali na Krymu, se tehdy vžilo označení „zelení mužíčci“.

Záhy jsme to měli přece potvrzeno  ze zdrojů NATO.  Ale prezident Miloš Zeman to tehdy popíral a žádal důkazy,  švédský ministr zahraničí Carl Bildt se mu během zasedání NATO v Cardiffu ve Walesu veřejně vysmál a poradil mu, že chce-li důkazy o ruské přítomnosti na východě Ukrajiny, ať si je vyžádá od české zpravodajské služby, pokud taková vůbec existuje.  Putin posouvá limity dál a dál. Před několika dny hovořil o legitimitě rozmístění jaderných zbraní na území Krymu, teď už mu nedělá problém se k tomu vyjádřit. Mně to nepřekvapuje, je to imperiální mocenská politika člověka, který neuvažuje racionálně, uvažuje už čistě mocensky, z pohledu toho, jakým způsobem si udržet a upevnit moc uvnitř Ruska. Šokující je, co jsem se dozvěděl nedávno, jaký je pohled ruské společnosti na Spojené státy americké. Osmdesát procent  společnosti Spojené státy odmítá, má je za imperialisty.  Z toho je vidět, jak daleko jde indoktrinace  a manipulace veřejnosti skrz státem ovládaná média.

Nepovažujete za vážnou hrozbu pro celý svět Putinův výrok, že po anexi byl připraven uvést v pohotovost ruské jaderné prostředky, protože podle něj nebylo hned jasné, jak na ruský zábor zareaguje Západ?

Vzpomínám si na velmi kvalifikované komentáře Edwarda Lucase, což je komentátor  britského listu The Economist, který je velkým znalcem Ruska a politiky ve východní Evropě, napsal i knihu Nová studená válka, která vyšla i u nás. I když je celou dobu velmi kritický a skeptický k možnosti demokratizace Ruska, i on uvěřil tomu, že už se studená válka změnila, že  nepůjde o řinčení  jadrnými zbraněmi, ale že Putin bude bojovat „plynovou“ zbraní, to znamená vydíráním skrze dodávky plynu. I takhle zkušený komentátor Putina podcenil.

Fakt, že Putin byl ochoten použít jadernou hrozbu, je zajímavý hlavně ve vztahu k budoucnosti. On tím posílá nějaký vzkaz: může nastat situace, kdy jsem připraven použít jaderné zbraně. Podle mne to je vzkaz Evropě a Spojeným státům, kam až je ochoten zajít. Bezpochyby je to hrozba. Je to další doklad, že dosavadní politika Evropy je málo důsledná a má zpoždění, i když Evropa postupně přitvrzuje sankce, není pochyb o tom, že jsou účinné a mají významný vliv na ekonomiku.  

Co je  podle Vás důvodem tak nebezpečného chování ruského prezidenta? Někteří odborníci říkají, že se cítí být ohrožen rozšiřováním Severoatlantické aliance směrem na východ.

Myslím, že primární motivace chování Putina je v tom, že má vnitropolitické problémy. Ruská federace má vážné ekonomické problémy, a tohle selhání Putin překrývá imperiálním chováním, které vzbuzuje v ruské populaci reminiscence na dobu silného Ruska, a tím zemi dává  sebevědomí, které by těžko mohla mít, když  je zruinovaná a ekonomicky se jí nedaří. Myslím, že to je jedna z podstatných motivací Putina. Od začátku jsem vyzýval s Michaelem Kocábem, Luďkem Niedermayerem i dalšími, že  sankce by měly být daleko principiálnější a tvrdší. A vzhledem k tomu, kam se konflikt  za celý rok posunul,  je to podle mne argument pro tvrdší postup.

Myslíte si, že k tvrdšímu postupu evropští politici přistoupí?

Problémem je, kdo takový krok může prosadit. I když německá kancléřka Angela Merkelová je pro mne jako politička fenoménem, jeden problém je v tom, že Německo dlouhodobě  vsadilo na ekonomickou spolupráci s Ruskem, německo-ruské vztahy jsou na výjimečné úrovni, podepsal se na tom někdejší spolkový kancléř  Gerhard Schröder, který se pak nechal nakoupit ruským Gazpromem. A druhý problém spočívá v tom, že Německo je zemí, která rozpoutala druhou světovou válku se všemi hrůzami a to stigma v německé společnosti pořád je, takže Merkelová nemůže udělat rozhodné kroky.  Tyto dva aspekty bohužel znemožňují, aby Německo účinně hrálo v této věci roli lídra, takže i když je Německo ekonomickým i zahraničně-politickým tahounem Evropy, v tomhle tématu jím nedokáže být. A pak tu máme Francii, která – jakmile se ukáže náznak nějakého uvolnění – by chtěla zase prodat své letadlové lodě Rusku. A nakonec je tu Velká Británie, premiér David Cameron má k chování Ruska velmi kritický a pro mne nejsympatičtěji formulovaný postoj, jenže problém je zase v tom, že Velká Británie se v rámci Evropy sama izolovala a nemá v Evropě váhu, kterou by měla mít. V tom vidím vážný problém Evropy, že tři mocnosti  z nějakých objektivních důvodů nejsou schopny úsilí Evropy vést. Pak jsou tu pobaltské státy a Polsko, které si uvědomují ruskou hrozbu a  riziko a formulují  politiku dobře, a vedle toho Česká republika, která kompletně kolaboruje s Ruskem. Viz návštěva českého prezidenta Miloše Zemana na oslavách konce druhé světové války v Moskvě.  To je opravdu ostudné.

Považujete za ostudné, pokud  na vojenské přehlídce v Moskvě bude Miloš Zeman jedinou hlavou státu z Evropy, alespoň zatím nikdo jiný účast nepotvrdil?

Ještě tam bude vůdce Severní Koreje Kim Čong-un.

S tím prý si ale Miloš Zeman ruku nepodá. V souvislosti s posledními výroky ruského prezidenta Putina v televizním filmu „Krym. Cesta do vlasti“, který vysílala ruská televize, už ani jeho největší přívrženci v Česku nemohou popřít aktivní účast Ruska v ukrajinském konfliktu. Přesto se objevují, hlavně z řad komunistů, v souvislosti s průjezdem vojenského konvoje NATO obvinění, že nejde o zastrašování Rusů, ale o zastrašování spojenců USA, aby „drželi hubu a krok a poslušně a slepě kývali na to, co si ve Washingtonu vymyslí“.  Co na tyto postoje říkáte?

O víkendu jsem si četl rozhovor s litevským ministrem obrany, zaujalo mne, jak jednoznačný postoj Litva má ve vztahu k vyzbrojení armády a ke spojenectví se Spojenými státy a NATO. Bez jakýchkoli pochyb jednoznačně formulovaný pozitivní přístup k působení jednotek NATO a armády Spojených států na jejich území, s tím, že jim ochotně poskytnou své základny k dispozici. Jednoznačně to vnímají tak, že tím se posiluje garance a jistota, že v tom jejich země s třemi miliony občanů nezůstane sama. Fyzická přítomnost spojenců na území jejich státu posiluje oprávněně jejich pocit bezpečí. To bych u nás očekával taky. Přál bych si, aby v rámci rozhodnutí, že Spojené státy posílí celou linii při východní hranici Ruska a začlení do toho i Českou republiku a Maďarsko, to uvítali i naši politici, český prezident, premiér a ministr obrany. A aby se diskutovalo, co my můžeme udělat pro přítomnost spojenců na našem území, abychom zvýšili naši bezpečnost. Proto pro mne jsou úvahy některých politiků a nějaké reminiscence na dočasný pobyt vojsk Varšavského paktu úplné úchylnosti.  Podle mne to formulují lidi, kteří jsou pátou kolonou Putina, a těch je tady velmi mnoho.

Nepřipomíná Vám  to situaci kolem diskusí o umístnění amerického radaru na našem území, kdy se také mluvilo o výrazném vlivu ruské propagandy? I teď se zastánci politiky ruského prezidenta projevují poměrně hlasitě na internetu, dostávají prostor v médiích, až to vypadá, že je to převládající názor české veřejnosti.  A tomu podléhají i samotní politici, pokud někteří nejsou sami tou pátou kolonou ruské propagandy.

Jsou.  Bezpečnostní informační služba ve své poslední výroční zprávě za rok 2013 přece explicitně uvádí, že zaznamenala zvýšenou působnost zpravodajců ruské tajné služby na území České republiky, že jsou skryti pod diplomatickým zastoupením a že jejich zájmem je posílit politický a ekonomický vliv Ruska v Česku.

Teď  údajně dokonce kontrarozvědka odhalila v Česku tři ruské špiony,  diplomaty.  A BIS varuje, že na ruské ambasádě, která je nejpočetněji zastoupenou ambasádou v Česku vůbec, je počet zpravodajských důstojníků pod diplomatickým krytím extrémně vysoký a je navíc doplňován zpravodajci, kteří k nám cestují samostatně jako turisté, experti nebo podnikatelé.

Přesně tak. To je potřeba si uvědomit. Myslím, že by tady měla Bezpečnostní rada státu toto nebezpečí pojmenovat a měla by ukázat cestu a přístup Česka k těmto tématům. Politici, kteří nesou zodpovědnost, by měli říci rozhodné slovo, aby se veřejnosti pomohli zorientovat, když je tady vliv zpravodajců a Putinových lidí tak významný, že poměrně hlasitě zaznívají i v českých médiích.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Libuše Frantová

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Čunek opět naštve: Babiš a Čapí hnízdo? Čekal jsem to, dobře to znám. Je to jinak

4:44 Čunek opět naštve: Babiš a Čapí hnízdo? Čekal jsem to, dobře to znám. Je to jinak

ROZHOVOR „Domnívám se, že drtivá většina poslanců Evropského parlamentu tyto problémy nevnímá jako n…