Vy ve Volném bloku varujete, že Češi budou chudnout. Premiér Babiš však ve svém projevu řekl, že česká ekonomika ve druhém čtvrtletí rostla oproti stejnému období loni o 8,1 %. Proč tedy strašíte lidi?
My nestrašíme, jen na rozdíl od pana premiéra Babiše lidem nelžeme Vyčítáte Babišovi kauzu ,,zámek ve Francii"?
a nemanipulujeme s daty. Jistě, česká ekonomika rostla letos ve druhém čtvrtletí o osm procent, nicméně to je srovnání se druhým čtvrtletím roku 2020, kdy celé hospodářství stálo kvůli lockdownu, kdy byly zavřené obchody, služby, kdy nevyráběly ani naše automobilky. Za druhé, pan premiér do růstu ekonomiky započítává i zdražování. Vysvětlím na příkladu másla: pokud v jednom roce vyrobíme deset kostek másla a prodáme je za 250 Kč a druhý rok sice jen osm kostek másla, ale prodáme je za 300 Kč, pak ekonomika měřená metodou premiéra Babiše utěšeně rostla o 10 %, ale ve skutečnosti lidé mají o 20 % másla méně.
Anketa
Ve skutečnosti je tedy náš reálný hrubý domácí produkt na úrovni začátku roku 2018. Reálně jsme tedy „zchudli“ o více než tři roky!
Vy i Volný blok opakovaně kritizujete vládu i kvůli růstu cen. Premiér Babiš ovšem ve svém posledním projevu v Poslanecké sněmovně veškerou vinu za inflaci odmítl s tím, že růst cen je zaviněn dovozy.
Zvýšení cen surovin může za asi jen polovinu zdražení, tedy kdyby nebylo chyb našich politiků, máme inflaci kolem 2 %, což bychom přežili bez problému. Ve skutečnosti naše ceny meziročně vzrostly o přiznaných 4,1 %. A pokud se pan premiér Babiš chce vymlouvat na růst cen pohonných hmot, pak míra inflace po očištění od těchto cen, takzvaná jádrová inflace, je dokonce 4,8 %.
Český statistický úřad a Česká národní banka nezveřejňují jednu konkrétní hodnotu inflace, ale více než deset různých čísel. Ta mají význam pro ekonomy a analytiky. Pozoruhodné je, že si pan premiér z celého vějíře možností míry inflace vybral právě číslo 3,1 %. Jedná se totiž o údaj, který ani Český statistický úřad, ani Česká národní banka nezveřejnily.
Andrej Babiš se také plete, když dává do souvislosti zvýšení úrokových sazeb Českou národní bankou s růstem cen. Růst úrokových sazeb není příčinou inflace, ale reakcí státu na inflaci. Koneckonců premiér Babiš má výhodu, kterou ministři a předsedové vlád před ním neměli – má v bankovní radě ČNB svého ekonomického poradce Aleše Michla, který dnes dokonce aspiruje na křeslo guvernéra centrální banky.
Premiér Babiš ve svém projevu uvedl, že bychom plánovanými úsporami měli zarazit zadlužování v roce 2024 na 50 %. Jak tomu máme rozumět?
Úspory v podání premiéra Babiše znamenají, že nás vláda chce každý rok dále zadlužovat, ovšem už jen pomalejším tempem. Nyní vládní dluh dosahuje 42,7 % HDP. Andrej Babiš chce „spořit“ tak, že za tři roky dluh vzroste na 50 % HDP. Je to, jako kdyby rodina s příjmem 250 000 Kč ročně utratila letos 350 000 korun, další rok 300 000 Kč a třetí rok 280 000 Kč. Sekera by tedy byla každý rok o něco nižší, nicméně dluhy rodiny by ve skutečnosti narostly o 180 000 Kč. Úspory v podání Babiše tedy znamenají další zadlužování! Sice pomalejší, ale zadlužování. Zároveň čím vyšší dluh, tím dražší bude jeho obsluha, a tedy tím více peněz budeme potřebovat na jeho splácení.
Andrej Babiš ovšem tvrdí, že schodek státního rozpočtu nezpůsobila vláda, ale covid. Není to oprávněná výtka?
V roce 2019 ani v prvních měsících roku 2020 žádný covid nebyl, a přesto naše průmyslová výroba padala do recese a deficit státního rozpočtu byl nejvyšší v historii. A připomínám, že covid nenavrhuje státní rozpočty, nehlasuje o nich a nepodepisuje je. Nechci žít v zemi, ve které si vláda a Sněmovna nechávají svá rozhodnutí diktovat virem – a koneckonců ani lobbisty, kteří se virem zaštiťují!
A co argument, že v září státní dluh dokonce klesal? Říká totiž, že se k 30. září náš dluh snížil o 148 miliard oproti červenci?
To je další manipulace s daty. Zdánlivý pokles státního dluhu je výsledkem účetních operací. Bohužel paní ministryně Schillerová manipulovala s daty opakovaně. Jak uvádějí data Českého statistického úřadu, náš vládní dluh je nyní 42,7 % HDP.
Kandidujete do Poslanecké sněmovny. Co s tím budete tedy dělat?
Volný blok má připraven vyrovnaný státní rozpočet, který ihned po volbách předloží na jednání Poslanecké sněmovně. Vycházíme z prosté skutečnosti, že stát nemá žádné vlastní peníze. Každá koruna, se kterou hospodaří, je korunou občanů České republiky. Platy byrokratů nesmějí převyšovat mzdy v produktivní sféře. Povinností vlády je proto hospodařit s péčí řádného hospodáře a s plnou odpovědností vůči našim předkům, jejichž dědictvím naše země je, a vůči příštím generacím, kterým ji musíme předat v lepším stavu. Základním principem rozpočtové politiky Volného bloku je proto nulový státní dluh a nulový schodek státního rozpočtu. Volný blok do roku 2030 sníží státní dluh z dnešních 2,2 bilionu korun na nulu. Dosáhneme toho pomocí kombinace opatření na straně příjmů i na straně výdajů.
Znamená to, že budete škrtat? Kde hodláte šetřit?
Samozřejmě nejvíce na státní správě a zbytnělé byrokracii. Snížíme počet ministerstev z dosavadních čtrnácti na osm, zrušíme všechny mimorozpočtové fondy, zrušíme dalších devět kapitol státního rozpočtu. V posledních letech vzniklo ve státním rozpočtu několik dříve neexistujících kapitol, které nedokázaly obhájit svůj smysl. Zrušíme grantové agentury GAČR a TAČR, které pokřivují poměry v české vědě a výzkumu. Zrušíme zbytečný Úřad pro ochranu osobních údajů. Zrušíme Ústav pro studium totalitních režimů, o kterém jeho někdejší ředitel, dnes poslanec ODS Pavel Žáček, řekl, že se v něm neplní zákony, že ztratil důvod své existence a studuje „ptákoviny“. Zrušíme úřad Národní rozpočtové rady, který nebyl ani schopen, ani ochoten bránit zadlužování naší ekonomiky, a naopak ji svou zbytečnou existencí dále zatěžuje. Zrušíme Národní sportovní agenturu, která místo podpory mládežnického sportu a rozvoje tyršovské tradice řeší jen své vlastní finanční skandály. Zrušíme Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí, jehož činnost je zcela neopodstatněná, a je tak pouhou trafikou pro politiky stran a hnutí, na které údajně dohlíží. Zrušíme Úřad pro přístup k dopravní infrastruktuře i nově vznikající Nejvyšší stavební úřad.
Namísto dosavadních 48 kapitol tak bude mít státní rozpočet pro rok 2022 jen 33 kapitol, další škrty budou následovat v rozpočtu pro rok 2023. Zbylé rozpočtové kapitoly s výjimkou kapitol 396 Státní dluh, 397 Operace státních finančních aktiv a 398 Všeobecná pokladní správa budou plošně sníženy o třetinu.
A samozřejmě zrušíme třetinu úřednických míst ve státní správě, zrušíme platby politickým neziskovým organizacím, vystoupíme ze zbytečných mezinárodních organizací. Víte, že Česká republika byla podle Nejvyššího kontrolního úřadu v roce 2018 členem 477 mezinárodních organizací včetně například Dohody o ochraně africkoeurasijských stěhovavých vodních ptáků, Asociace generálních tajemníků parlamentů, Dohody o ochraně populací evropských netopýrů či Mezinárodního úřadu pro mořské dno? Členské příspěvky činily 4,44 miliardy korun, přitom u pouhých čtyř procent (21 organizací) byl vyhodnocen zásadní zahraniční význam.
Přesvědčujete své okolí o tom, koho má a nemá volit?Anketa
A jak zvýšíte příjmy státního rozpočtu? Pokud vím, daně zvyšovat nechcete…
Zrušíme všechny daňové výjimky kromě slevy na poplatníka a slevy na dítě. Zjednodušení a zpřehlednění daňového systému by mělo okamžitě přinést do státního rozpočtu 330 mld. Kč. Zároveň ušetří firmy na nákladné daňové optimalizaci. Zavedeme přirážku k dani z nemovitých věcí, jejichž koncovým vlastníkem je nerezident ČR, který v ČR trvale nepobývá (alespoň šest měsíců ročně), ve výši 300 %. Odhadovaný výnos je 10 mld. Kč. Toto opatření omezí zahraniční spekulace s českými byty, a tedy uvolní trh s nemovitostmi. A zavedeme solidární přirážku pro příjemce dotací v letech 2020–2021 ve výši 15 % udělené dotace pro firmy. Odhadovaný výnos je 20 mld. Kč.
Jak by se měl podle vašich výpočtů pak vyvíjet podíl dluhu naší země na HDP?
Dluh rozhodně nevystřelí k 50 %, což je cíl „plánovaných úspor“ Babišova ANO. Naopak, po prvním roce vlády s rozpočtem Volného bloku bychom státní dluh snížili na 30 % HDP. Celkové příjmy státního rozpočtu v roce 2022 mají být podle ministryně Schillerové 1 543,3 mld. Kč. Zohledníme-li opatření Volného bloku, lze očekávat příjmy ve výši 1 903,3 mld. Kč. Celkové výdaje 1 262,9 mld. Kč jsou o 657 mld. nižší než předpokládané výdaje podle ministryně Schillerové. Celkový přebytek rozpočtu činí 640,4 mld. Kč oproti deficitu 376,6 mld. Kč podle ministryně Schillerové. O 70 mld. Kč bude navýšena rezerva v rámci kapitoly Všeobecná pokladní správa, 550 mld. půjde na splátku státního dluhu, který tak klesne o 22 % z předpokládaných 2,5 bilionu na 1,95 bilionu namísto očekávaných 2,8 bilionu Kč. Neboli místo 43,5 % HDP bude po prvním roce vlády Volného bloku státní dluh nejvýše 30 % HDP. K udržení tohoto trendu i po konsolidaci českých veřejných financí bude nutné přijmout ústavní zákon o každoročně vyrovnaném státním rozpočtu. Deficit státního rozpočtu je nepřípustný, mírný přebytek se smí používat pouze k vytváření rezerv, nikoli k rozpouštění ve výdajích. Ke schválení deficitu vynuceného zcela mimořádnou situací je třeba kvalifikovaná většina všech poslanců. Dále bude nutné změnit kompetenční zákon a prosadit další legislativní změny, které zruší kraje, zruší daňové výjimky, změní služební zákon a zruší definitivu.
Domníváte se, že masivní škrty a zrušení daňových výjimek voliče osloví? Nemůže je odradit?
Rozumní lidé vědí, že prvorepublikový rozmach naší země byl možný jen díky tomu, že se naši předkové řídili dvěma hesly, na která jsme se pro jejich celkovou nepohodlnost pokusili v uplynulém století zapomenout. Pokud nechceme, aby naše země byla hračkou v rukou zahraničních spekulantů a nadnárodních organizací, pokud chceme, aby se vláda našich věcí k nám opět navrátila, nezbývá než pracovat a šetřit. Protože za službu vlasti se neplatí.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Karel Výborný
