V TOP 09 vás v souvislosti s rezervovaným postojem české vlády k zavádění sankcí proti Rusku, které by mohly poškodit český export, málem obviňují z mnichovanství a oslabování pozice České republiky v EU... Je kritika oprávněná?

Domnívám se, že ta kritika oprávněná není, protože jsem neudělal nic jiného, než že jsem jako předseda vlády suverénního státu uplatnil náš národní pohled a snažil se prosadit národní zájem země, která má nejvyšší podíl průmyslové výroby v Evropě a která má klíčový podíl strojírenské výroby. A navíc máme relativně vysoký podíl vývozu produktů našeho strojírenství do Ruska. Logicky tedy zemi našeho charakteru spouštění nějaké nové „železné opony“ na hranicích mezi Ukrajinou a Ruskem dlouhodobě poškodí. Byla by chyba, kdybychom vyklidili ruský trh, protože pak bychom se tam už nevrátili. Vrátí se tam Němci a Francouzi skrze své čínské pobočky, ale už nebudou mít šanci se tam vrátit české strojírenské firmy. To jsem velmi cítil i z debaty, kterou jsem vedl s našimi exportéry na brněnském strojírenském veletrhu.

Takže uplatnili jsme národní zájem, uspěli jsme, čili sankce vypadají jinak, než je původně Evropská komise navrhla. A poté, kdy jsme vyjednali maximum pro Českou republiku, tak jsme současně podrželi i jednotný postup Evropské unie. Česká republika sankce nevetovala, ale usměrnila je tak, aby nás to co nejméně poškodilo.