Jaké události na domácí politické scéně byly podle vás v roce 2016 klíčové?
Na domácí politické scéně se toho moc nestalo. Nevím, jestli zavedení EET lze považovat za něco zlomového, nejspíše ne. Návštěva čínského prezidenta nebyl opět nějaký zlomový okamžik, pouze zapříčinila fanatickou reakci opozice. Zlomové věci se staly ve světě a na nás budou mít vliv teprve postupně.
Je u nás skutečně ohrožena demokracie tandemem Babiš–Zeman, a staneme se satelitem Ruska, nebo Číny? Nebo není u nás naopak ohrožena demokracie vměšováním Bruselu. Berlína a Washingtonu?
Demokracie je ohrožena sociálním jevem „odloučení“, což je vlastně jakási separace jednotlivce od společnosti na základě výchovy k individualismu a k nenávisti k vlastnímu národu a státu. Projevuje se neustálými hádkami, neschopností založení velkých lidových politických stran, nesouladem cílů a zánikem národní jednoty. Celý proces globalizace jde proti demokracii, státy ztrácejí pravomoci a tím zvolené orgány se stávají jaksi zbytečnými, vládu přebírá unijní administrativa a oligarchové, kteří koupí strany a organizace. K tomu přispívá i zánik střední třídy a jejího bohatství. Naše politika to pouze reflektuje.
Babiš využívá úpadku demokracie a v podstatě můžeme být rádi, že na jeho místě není zahraniční oligarchie schovaná třeba za nějakou líbivou organizaci. Věřit mu ovšem zcela oddaně nelze. Pokud budou vládnout naši oligarchové, zahraničí se na vládě přímo podílet nemůže, může jen zvnějšku nějak hrozit a vydírat.
Jaké věci považujete za klíčové v zahraničí?
V zahraničí je klíčový antiglobalizační proces. To už začalo jakýmsi separatismem v Polsku a v Maďarsku, nacionalizačními procesy ve všech evropských zemích, které se dostaly v Británii přes hranici 50 procent. Totéž je i zvolení Donalda Trumpa.
Fotogalerie: - Ohlédnutí za rokem 2016
Rok 2016 přinesl několik převratných a pro mnohé nečekaných změn. Především jde o brexit a vítězství Donalda Trumpa, který byl ještě na počátku primárek obecně považován za outsidera. S Británií mimo EU se už tak nějak všichni smířili, ale jaké konkrétní důsledky pocítíme?
Nastává zápas nacionalistů s globalisty. V letošním roce vlastně jaksi přetekla hráz. Demokracie přece jen zafungovala a lidé rozhodli, že už se nenechají balamutit globalisty. Je to jen poslední vzpruha umírajícího nacionalismu, nebo je to začátek jeho obrody a vítězného procesu? Nevím, jaké konkrétní důsledky pocítíme, ohledně brexitu asi nic podstatného, spíše záleží na tom, jak budou antiglobalizační síly postupovat dále.
A pokud jde o Trumpa, už bylo oznámeno, že ministrem zahraničí se stane Rex Tillerson, označovaný jako „proruský“, například je proti sankcím. Co všechno může Trumpova vláda přinést světu a potažmo i nám, České republice? Skončí svět, jaký jsme dosud znali, jak někteří tvrdí?
Starý svět, který bychom mohli nazvat „americký mír“, určitě končí. Trump reálně uznal opoziční síly Číny, Ruska a islámských šejků, a tím i to, že se opět vytvořil multilaterální svět. Lépe je vést jednání. Pokus rozvrátit Rusko a získat ruské přírodní bohatství do rukou západních oligarchů ztroskotal a naděje, že se to změní, už umřela. Čína by to už stejně nedovolila, i kdyby to snad ještě šlo. Předvídat ovšem něco konkrétního nelze, pouze už USA nebudou dělat bezplatného „ochránce“ evropských národů.
Dočkáme se výrazné „ruské stopy“ v politice budoucího prezidenta Donalda Trumpa?
Zatím převládala politika „zničení Ruska“ obchodní válkou. Sankce a zablokování vkladů. Budou evropské státy opravdu tak hloupé, že by z ideologických důvodů nekupovaly levný ruský plyn a ropu, ale drahý americký kapalný plyn a arabskou ropu, která by se stala monopolní a neúměrně drahou? Co když Rusko a Čína vytvoří zlatý standard na svoje měny a odmítnou dolar? Trump zřejmě vyhodnotil, že konfrontace není cesta. Pro nás je to výhoda, nejspíš nebude obchodní válka, která nás poškozuje.
Putin se na Trumpovo vládnutí jistě náležitě připravuje, a přestože ruská ekonomická situace je stále krizová, popularita šéfa Kremlu stoupá do rekordních výšin. Co čeká Evropu? Mají se menší státy, včetně třeba i Česka, obávat, že budeme „novou“ Amerikou obětováni a skončíme v ruské sféře vlivu, jak varují mnohé komentáře?
Trump nás určitě nepustí rovnou do Putinova chřtánu, ale bude za ochranu něco chtít. Další blok Temelína od americké firmy? Kupovat drahý americký kapalný plyn místo ruského? Výzbroj armády čistě od amerických firem? Protiraketovou základnu? Být politikem, připravím se na tato jednání. Ale hlavně musím vyhodnotit, do jaké míry ruská vojenská hrozba existuje a co je ve hře. To je velmi náročné. Přitom si myslím, že současná vláda je docela schopná obstát. Bude tam ovšem také v příštím období? Přitom ANO je v tomto velmi nevyjasněný politický projekt.
Experti předpovídají, že z Trumpova vítězství se rozhodně neraduje Ukrajina, kterou nový americký prezident hodí přes palubu a přestane ji podporovat. Tedy, co se stane s Ukrajinou? Krym je patrně nevratný, ale co konflikt na východě země a stav Ukrajiny jako takové, kde téměř nic nefunguje, nejsou peníze, není tam vlastně nic?
Na Ukrajině vládnou nacionalisté a jejich bojůvky nedovolí svobodné volby, zastraší každou opoziční sílu. Janukovič je stále ve hře jako síla, která by mohla Ukrajinu sjednotit opět jako stát samosprávných regionů. Kdo ovšem zničí nacionalistické ozbrojence a udělá opravdu svobodné volby pod mezinárodní kontrolou? Krym je nevratný zcela určitě. Vývoj na Ukrajině opravdu nelze předvídat. Trump nebude mít zájem v tom něco dělat, jedině výměnou za nějaké ruské ústupky.
Psali jsme:
Když si shrneme to celé zhoršení vztahlů s Ruskem, které se táhne od tzv. „Majdanu“, bylo to logické, protože Putin by stejně byl na Západ agresivní? Byla to chyba? A přehnal to Západ, nebo to přehnalo Rusko?
Západ byl agresivní na Rusko už od chvíle, kdy Putin překazil prodej ruského přírodního bohatství západním firmám a tunelářským zlodějům surovinové firmy opět znárodnil. Na Západě byl prezentován jako komunista, zločinec a podobně. Nastal tlak ze Západu, aby byl Putin odstraněn. Putin se bránil, většinou nedemokratickými způsoby a tak se to protahovalo, až se podařilo Západu udělat převrat na „Majdanu“. Zde byl Putin postaven před problém, že ztratí základnu na Krymu. Asi neviděl jinou možnost, než Krym obsadit. Bylo to ovšem proti mezinárodním závazkům. Od té doby je vedena proti Rusku obchodní válka. Informační válka už byla vedena dříve, nyní jen nabrala na obrátkách.
Lze říci, zda byla americká podpora kyjevské moci po převratu z „obamovských“ idealistických důvodů, nebo kvůli něčemu jinému?
Myslím si, že západoukrajinští nacionalisté byli podporováni ze Západu, hlavně Polskem a Litvou. Západní tajné služby v tom určitě hrály svoji roli. Když Janukovič nepodepsal asociační dohodu s EU a uvažoval o vstupu do Evroasijské unie, lidé asi nepotřebovali příliš podpory, aby proti tomu protestovali. Tyto protesty se týkaly také jiných věcí a celková nespokojenost byla využita nacionalistickými skupinami. „Majdan“ převzaly tyto skupiny přivezené autobusy ze západu Ukrajiny. Další už známe. Šlo o to, aby se Ukrajina s Ruskem nějak nespojila.
Zásadní pro mezinárodní scénu bude i Trumpova politika vůči Číně. Už teď hodně hraje pro scénář, že se domluví s Rusy proti Číňanům. Nezvykle volal tchajwanské hlavě státu, naštval tím Peking a pak ještě řekl, že neví, proč by USA měly držet politiku jedné Číny, a za její uznání bude nejspíš žádat ústupky. Přijde obchodní válka? Budou se Číňané muset podrobit? A s jakými kartami vlastně Trump může hrát? Je připomínáno množství amerických dluhopisů, které Peking drží...
To je stěžejní otázka. Trump jasně určil svého nepřítele – Čínu. Důvod je jasný. Čína dodává levné zboží na americký trh a ničí americký průmysl. Čína kupuje americké podniky a zisky odvádí domů. Čína začíná ovládat svět, skoupila africké přírodní bohatství a investuje tam velké peníze. Tím samozřejmě tento kontinent ovládne. Jestli si to Trump rozháže s Čínou, bude potřebovat spojence. Rusové nejsou tak nebezpeční a tak se může s nimi nějak spojit. Ale pokud by Rusové opustili Čínu, vkročí do nejisté situace. Asi to jen tak snadno neudělají. Trump má ovšem svoje trumfy. Jedním z nich je Ukrajina a vůbec východní Evropa. Pokud by tyto země nechal Rusům, možná by zradili Čínu.
Sdílíte obavy prezidenta Zemana o naší demokracii kvůli omezování svobody na internetu?Anketa
Když ještě zůstaneme u Trumpa... Hodně toho řekl ve směru, že hodlá dát znovu práci americkým dělníkům, vrátit výrobu zpátky do země. Nicméně, je tohle vůbec reálné? Jaké páky může vůči velkým firmám použít, aby je nalákal zpět do USA?
Možná postačí velká cla na čínské zboží. Ale to by potom muselo být i na zboží z ostatních států, aby je Čína přes tyto státy nedodávala. Proto vypověděl obchodní smlouvu s EU. Bude to dost problematické hlavně s Mexikem, a zda se Kanada připojí. Ale jiná cesta není.
Obecně se v průmyslu očekává spíše úbytek pracovních míst vzhledem k novým technologiím, robotizaci a tak dále. Jsme na takovou situaci vůbec připraveni? Kde budou za pět, deset a víc let lidé brát pracovní místa, pokud se „na počet lidí“ průmysl výrazně zredukuje?
Tento problém nevidím ožehavý, protože služby robotizovat nelze a robotizované technologie vyžadují velké investice. Jsou trendy, které působí v opačném směru: Jednak je to vymírání evropských etnik, to znamená nedostatek mladých a velké množství starých a nemocných. Další je levná pracovní síla v zaostalých zemích. Bojím se právě toho, že bude spíše nedostatek pracovních sil a nutnost přistěhovalectví.
Přibližujeme se finanční krizi, jak varují někteří ekonomové? Může to ve světové ekonomice a finančníctví opět „bouchnout“? Které scénáře jsou podle vás reálné, a dokážeme se na něco takového připravit? Jak si vůbec momentálně světový kapitalistický řád stojí?
Kapitalismus vyžaduje morální řád, který je nadřízený tržní ekonomice, určuje pravidla a hlídá měnu. K tomu musí existovat státní útvar, kde jsou pravidla vymahatelná státním aparátem. Zahraniční obchod byl sice vždy, ale vždy to byl jakýsi výměnný obchod. Pokud byla měna kryta zlatem, obchodovalo se vlastně zlatem jako platidlem – zboží za zlato, zlato jako rezerva. Jenže dnes máme papírové peníze ničím nekryté. Pro obchod uvnitř státu to nevadí. Ve světovém prostoru však nejsou vymahatelná pravidla a dolary jako rezervní měna se staly papírky, jejichž cenu určuje jeden stát, tedy USA, který je může libovolně znehodnocovat a vlastně jejich držitele ve světě okrádat. Proto to může „bouchnout“ kdykoliv. Stačí, když se v USA něco přihodí.
Psali jsme:
Evropa stále nevyřešila migrační krizi. Dle expertů můžeme po skončení zimy opět očekávat obnovení běženeckých vln, které mohou oproti minulým obdobím výrazně posílit z Afriky. Nechá to Evropa vyšumět a bude čelit opět dalším teroristickým útokům? Zatím nebyla síla s tím něco udělat – co se musí stát, aby evropští lídři začali jednat razantně?
Je vlastně otázka, co dělat? Jak na moři zabránit lodím doplout k pobřeží, jak je vracet, když výchozí země je nepřijme? V Austrálii je umístili v utečeneckém táboře v poušti, kde dostávali pouze základní potraviny. Potom je vraceli. V Evropě je vítají, umisťují v luxusních destinacích a dávají štědré podpory. U nás to neděláme, tak k nám nejdou. Příliv vlastně zastavil plot na makedonské hranici a chování Bulharů, kteří je vraceli hned do Řecka. Když viděli, že se do Německa nedostanou a skončí v táboře v Řecku, tak už cestovat přestali. Pohybují se jen Itálií, která je stále vstřícná.
Nakolik se dá říct, že události jako brexit či právě volba Trumpa ukázaly, že multikulturalismus je mrtvá idea? Odmítli to lidé i prostřednictvím zmíněného referenda a voleb? A do jaké míry bude, dle vašeho mínění, tento trend příští rok pokračovat?
Multikulturalismus zaváděli globalisté, jejichž vláda už na mnoha místech skončila. Záleží na tom, jak opoziční nacionalisté budou postupovat. Vyrojí se staré nesváry mezi národy? Nelze se jen záporně vyjadřovat, je nutno mít nějakou kladnou ideu. Podle mne je zapotřebí obnovit ideu domova, to jsem popsal ve své knize Návrat k domovu.
Výrazné nynější téma je takzvaný boj s dezinformacemi, fake news, ruská propaganda a tak dále. Jde ve většině, podle vás, skutečně o upřímnou snahu vymýtit propagandu, která zahrnuje nevědomé lidi smyšlenkami? Jakou roli v tom může hrát politický boj? Mohou tyto snahy skutečně něčeho docílit?
Základem je vždy pravda. Kde je pravda? Lidé chtějí mít pravdivé a ucelené informace. Kde je najdou? Když hlavní sdělovací prostředky s nimi manipulují a pravdu jim neříkají, hledají ji na internetu. Za komunistického režimu jsme hledali pravdu na Svobodné Evropě. Na internetu najdou tři druhy informací: banální, tedy z informačního hlediska bezcenné, dále pravdivé a vyrovnané, a nakonec dezinformace. Pokud nemá přijít totalitní cenzura internetu, potom je nutno v hlavních médiích říkat pravdu a ne dělat propagandu.
Jakým způsobem můžeme srovnat prokázanou činnost ruských informačních agentur jako jsou Sputnik nebo Russia Today, které působí a ovlivňují veřejné mínění na Západě – a naopak činnost organizací spadajících do portfolia miliardáře Sorose a podobných dalších neziskovek, které naopak vyvíjí činnost spíše na Východě?
Západní dezinformační agentury jistě působí v Rusku a na Ukrajině ve velkém měřítku. Opoziční síly v Rusku jsou zcela jistě jejich agenty a přijímají nemalé částky. U nás se o to Rusové snaží také, ale jejich úspěch je mizivý. Nevidím nikde výsledek. Nejhorší ovšem je, že jsou ostrakizovány nezávislé a pravdivě se vyjadřující weby, protože se nezařadily do informační války, nelžou a ještě mají nějakou novinářskou etiku. Bojím se, že tlak na ně bude veliký a nakonec skončíme v totalitě.
Jaký bude rok 2017, pokud jde o domácí politiku? U nás proběhnou sněmovní volby, začne kampaň k prezidentským volbám... Co očekáváte?
Zkusím trochu prorokovat. Volby vyhraje Babiš a prezidentem bude opět Zeman. Museli by oba udělat nějaké velké chyby, aby se to nestalo. U Zemana to bude především proto, že nebude mít protikandidáta na stejné úrovni. Nějaké body získá Robejšek, ale bude muset ještě alespoň jedno období politicky pracovat, aby se mohl po Zemanovi postavit na jeho místo.
A pokud jde o zahraničí, prezidentské volby ve Francii na jaře, v Německu parlamentní na podzim...
Nacionalistické síly jistě posílí, ale výsledky si netroufnu predikovat.
* * *
Ing. Vlastimil Podracký (* 5. září 1940 Praha) je český spisovatel, konzervativní myslitel a publicista. Je synem československého legionáře, který byl komunistickým režimem odsouzen v roce 1949 na 23 let vězení a v roce 1960 omilostněn. Podracký v šedesátých letech vystudoval dálkově obor měřicí technika na VUT v Brně. V roce 1968 a od roku 1990 byl členem Klubu angažovaných nestraníků, v roce 2005 se stal členem Konzervativní strany a později i členem jejího předsednictva. Napsal knihy: Pozor na tunelování, Občanská obroda, Návrat k domovu, Hrdinům se neděkuje (životní příběh antikomunistického disidenta Vladimíra Hučína), Žluté nebezpečí, Poslední člověk, Temná komora, Sodoma Gomora a Nadčasový humanismus. Nyní mu vychází kniha Návrat k domovu – řešení pro Evropu.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lukáš Petřík
