Lze předpokládat, že svět se po vítězství Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách určitým způsobem změní. Radujete se vy osobně z výsledku hlasování? V čem pro vás vzbuzuje rozhodnutí amerických voličů naději a v čem naopak strach?

Ano, já mám z vítězství Donalda Trumpa opravdovou radost. Především proto, že si od jeho prezidentství slibuji viditelnou změnu americké politiky. Tak viditelnou, tak podstatnou, že se přelije i do Evropy, což zde potřebujeme jako sůl.

Ale nejen tuhle naději na změnu považuji za optimistický signál. Za úžasné považuji celé to vzepření se amerických voličů tlaku médií i politického establishmentu. To vzepětí svobodné volby považuji za impozantní a nadějné.

Po celém světě se šíří podobné názory, které u nás například reprezentuje Tomáš Halík. Tvrdí, že vítězství Donalda Trumpa pro něj byl šok a že je to tím, že nevzdělaní lidé jsou manipulovatelní. Předvedl nám Trump skutečně, že cestou k politickému úspěchu může být systematické posilování toho, co je v lidech nejhorší? Lidé prý nejsou schopni vnímat fakta, propadají se do nenávisti v důsledku nechuti k uprchlíkům, homosexuálům a komukoli odlišnému...

Už v době probíhajících amerických voleb přinášely tamní zdroje rozmanité statistiky. A jedna mě vážně zaujala: devět z deseti voličů Trumpa si přeje návrat k hodnotám americké společnosti padesátých let minulého století. Tedy návrat ke společnosti před Kennedyho budování „společnosti bez hranic“, před aktivistický progresivismus Lyndona Johnsona s jeho „velkou společností“.