V neděli proběhla v Praze demonstrace, která se poněkud zvrhla. Co k ní říci?
Nikdo neupírá nikomu právo vyjádřit svůj názor. Pokud by dodrželi to, co má být, to znamená pět set lidí maximálně a skupinky po dvaceti, problém bych v tom neviděl. Chápu, že spousta lidí má tuto dobu za těžkou. Že mají potíže s podnikáním a tak dále. A nejsou sami. Jestli mi ale bude někdo říkat, že ti fotbaloví fanoušci tam jeli s cílem demonstrovat za tohle a nevyvolat nějaké nepokoje, tak tomu já nevěřím.
No tak toto byla dost specifická skupina obyvatel. Nicméně čím si vysvětlujete, že se stále vyskytují lidé, kteří covid zpochybňují? Že je to taková chřipečka...
Ono toho zpochybňování je víc. Jestli je přirozený, nebo uměle vytvořené. Další věcí je, že existuje konspirační teorie, že už prý dávno proti němu byly protilátky. Těch konspirací je spousta. Jako lékař mohu říci, že ten virus se chová nestandardně. Někdo má těžké následky až úmrtí, někdo projde úplně bez příznaků.
Vysvětluji si to tím, že je to biologická noxa, jakoby jed, a záleží na tom, jak je jedovatý a jakou dávku dostanete. To znamená, že můžete schytat dávku virů, jakou náloží vás kdo obdaří. Druhá věc je, v jaké formě ten virus, který jste dostal, je. Samozřejmě také pak záleží, v jaké vy jste kondici, jakou máte obranyschopnost.
Myslím, že někteří lidé, kteří to zpochybňovali a považovali to za chřipečku, a byly to i některé autority, tak moc o nich teď slyšet není. V souvislosti s tím, jak se epidemie rozjela. Takoví psychiatři typu pana Honzáka a podobní. Vždycky říkáme také byste si k porodu nepřizval psychiatra, pozvete si odborníka. Takže já věřím odborníkům.
Jak jste mluvil o té náloži viru, chápu jako argument nosit roušky či dodržovat vzdálenosti. Čímž se vlastně snižuje množství té nálože, kterou člověk případně schytá...
Samozřejmě. Jenom si všimněte, až se ochladí a půjdete si zakouřit na balkon, tak jenom když vydechnete, kam až ta pára doletí. Zkoušel jsem to, je to zhruba jeden a půl metru. Když se hodně nadechnete a hodně vydechnete, tak i přes dva metry.
Nemluvě o tom, když člověk zpívá nebo křičí...
Zazpívejte si na balkoně a uvidíte, kam až ta pára doletí.
Jak vidíte vy covidovou situaci teď? Asi špatně...
Když by se plošně testovalo, tak těch lidí pozitivních je tu daleko víc. U nás v nemocnici byly testované sestry, které neměly žádné příznaky, a byly pozitivní, protože se setkaly s takovým pacientem. A šly samozřejmě domů. Tady se namátkově testovala nějaká fabrika a museli ji zavřít, protože při tom testování snad údajně měli přes sto pozitivních, přestože chodili normálně do práce.
Nejsem odborník, jsem chirurg. Věřím tomu jak to dělají epidemiologové, jak to řídí hygienické stanice. Můžeme se bavit o tom, jestli by mělo smysl plošné testování, nebo ne. Ale je otázka, co by to ukázalo, kdyby se projevilo, že tři čtvrtiny národa jsou pozitivní. Zavřeme ekonomiku? To nelze. Myslím, že by se měli testovat lidé, kteří měli přímé kontakty, nebo mají nějaké příznaky.
Budou podle vás tato čísla ještě stoupat?
Stoprocentně budou stoupat.
Teď jde ale o to, jak dlouho?
Jako laik, když byla první vlna, jsem ve svém bližším okolí říkal, že tady budeme s tím žít čtyři roky, nebo než bude očkování. To se neví, kdy bude. I když se to Unie snaží urychlit a zkracuje lhůty. Normální doba na vývoj očkovací látky je deset let. Tady se to snaží maximálně zkrátit a podporují i některé firmy. EU s některými podepsala i smlouvy ohledně financování. Buď budeme mít brzy očkování, nebo to bude tady ve vlnách čtyři roky a postupně se asi promoří celá populace. Další otázkou je, jak dlouho vám vydrží imunizace.
Pokud to tu bude čtyři roky, tak psychologa budeme asi potřebovat všichni...
Příroda si vždycky hledá nějaké redukční mechanismy a je to možná jeden z nich. Já třeba vůbec nevím, jak to probíhá v Africe. Média nás informuje o Evropě, hlavně o naší zemi, ale vůbec nevíme jak je to ve světě. Asi by se to dalo dohledat, ale všimněte si, že vůbec nevíte, co se děje třeba v Nigérii.
Jak je to v Africe sice nevím, ale zdá se mi, že aktuálně je co se týče covidu na tom asi Evropa, když se podíváme na přepočet na jednoho obyvatele...
Chci jen říci, že to přesně nevíme a je otázka, jestli ta vlna zase nepřijde někam jinam.
Jestli v Africe nejsou odolnější, protože mají s různými viry větší zkušenosti...
Krevní skupina nula by měla být odolnější. Pak někde jsem četl, že někdo kdo má částečně zachovaný genom po neandrtálcích prý má horší průběhy. Nevím, jak se na tohle přichází, jestli to nejsou všechno fake news.
Psali jsme:
Dá se říci, že je to největší zkouška českého zdravotnictví, jaké kdy zažilo v rámci České republice?
My to zvládneme. Je tady problém s personálem. Snažíme se ho maximálně chránit, nosíme respirátory, často si myjeme ruce, desinfikujeme rukavice a tak dále. Ale stejně se nám i u nás na oddělení tato nákaza rozmáhá. Kde se to tady vezme? Máme pacienta, který tu už leží týdny a najednou je pozitivní. Má nález na plicích. Je to zvláštní. Myslím ale, že zdravotnictví to zvládne. Problém je, jak říkají některé kapacity a říci to může každý doktor, že se zatím omezuje normální, tedy standardní péče. Takže se nám toto může začít hromadit, kdyby to trvalo dlouho.
Věřím tomu, že zdravotnictví to zvládne. Jenom si říkám, jestli nemůže nastat nějaké krátké období, kdy bude tolik nemocných zdravotníků i počet hospitalizovaných, že se to v té době tak úplně nezvládne?
Musíme rozlišit zdravotníky, kteří jsou opravdu nemocní - mají příznaky, horečky a jsou vyřazení z provozu - a ti, kteří jsou pouze pozitivní, či mají minimální příznaky a můžou se po deseti, čtrnácti dnech jakmile jsou negativní vrátit do práce. Navíc oni si podle mě uchovají aspoň na tři měsíce nějakou imunitu. Takže zdravotník, který to prodělal, by pro nás měl být cenný tím, že by měl být imunní. Myslím, že časem to budeme mít všichni, ale hlavně abychom to neměli všichni najednou.
Jsou zdravotníci již na pokraji sil? Od března jsou v zápřahu s určitým letním uvolněním, může se projevovat už i vyčerpanost, hlavně na některých odděleních?
Jasně. Je však třeba rozlišit covidová oddělení, oni jsou v těch oblecích, a standardní oddělení. Kde se bohužel zatím netestuje každý člověk, který přijde do nemocnice, takže riziko tu pro sestry je. Problém byl, když se takový člověk tady ještě než jsme měli covidové oddělení objevil. Při každém přístupu k němu se lékař i sestry museli převlékat, jít se na něj podívat, pak se zase odstrojit z ochranného obleku a holínek.
To se teď vyřešilo speciálními odděleními, takzvanými covidovými, kde jsou tito pacienti shromažďováni. Ti, kteří potřebují zdravotní péči a musí být v nemocnici a zároveň jsou pozitivní. Ale jsem také lékař, chirurg, a na nějakou zátěž jsem zvyklý. Dělám to třicet pět let. My máme zvláštní odolnost vydržet hodně.
Rozumím. Ale přeci jenom ti coviďáci, co jsou v první linii v boji s koronavirem, mají ten zápřah mnohem větší...
Ano, mají. Určitě. Není nic příjemného pohybovat se v tom obleku. Kdo ho měl na sobě, tak vám to může potvrdit, že v něm je horko. A samozřejmě jste pořád v rizikovém prostředí.
Ve vaší nemocnici tedy máte také covidové oddělení?
Samozřejmě. pětadvacet lůžek téměř plných.
Máte dostatek lidí?
Máme dostatek lidí na toto oddělení, protože se zavřela ortopedie a jiná oddělení, která většinou dělají plánovanou péči. Sestry se přesměrovaly na toto oddělení.
Ptám se na to, protože někde jinde žádají nemocnice i prostřednictvím hejtmanů o pomoc zdravotní sestry, které jsou zrovna mimo obor, nebo předseda Lékařské komory Kubek vyzval české doktory v zahraničí, aby přijeli na výpomoc domů...
Někde tento problém je, ale u nás se spíše potýkáme s uzavřenou porodnicí, nikoliv kvůli covidu. Ale protože nemáme porodníky. Tady na stodvacetitisícový region Trutnovska nemáme porodníka. Třeba ve fakultní nemocnici na gynekologické klinice je přes padesát lékařů a nikdo sem ani za velké peníze nejde.
Udělali jsme jako Česká republika co se týče pandemie něco zásadně špatně?
Na jaře se lidé mnohem více báli, takže byli ukáznění. Ulice byly liduprázdné. Nikdo se nechtěl radši s nikým stýkat. Kdo onemocněl covidem, tak to bylo pomalu jako stigma. Lidé ale neměli trpělivost. Jako poslanec to vím dobře, opozice volala v parlamentu sundejte roušky, skončete nouzový stav. My se chceme bavit, chceme restaurace, chceme jet do zahraničí. Opovažte se nám zakázat jezdit do zahraničí, to je protiústavní. Tohle jsme slyšeli pořád. Myslím, že v té euforii se možná trochu ztratila ostražitost. Ale ono se tomu velice snadno podlehlo. Bylo to všeobecné volání, ne jen politické.
Blížilo se léto, dovolené...
Lidi si potřebovali vydechnout a také si dovydělat peníze, o které přišli na jaře. Vezměte si, že v létě jste o covidu skoro neslyšel. Takže vyčítat někomu, že se něco zaspalo či prospalo, tak tím si nejsem úplně jistý. Pamatuji si dobře, že ministr Vojtěch přišel s tím, že se od 1. září budou muset nosit roušky ve školách. Kolega Stanjura vykládal ve sněmovně jaké to jsou nesmysly, že venku stejně děti nemají roušky, proč by je měly mít ve školách. Dobře si to pamatuji. Kdyby jste si to dohledal na výpisech ze sněmovny, viděl byste, co všechno tam říkali. A teď říkají úplně něco jiného.
Kritizovat se to dá, ale mnozí z těch kritiků by to zrovna kritizovat neměli vzhledem ke svým předchozím výrokům...
Jsou samozřejmě od toho, aby kritizovali. Tohle je ale zrovna taková citlivá záležitost. Zase bych úplně postup vlády nekritizoval. Neslyšel jsem, že by v létě někdo říkal - pozor, moc jsme to uvolnili. Nebo že by si na to někdo stěžoval. Nebo že by někdo varoval.
Nicméně kousek za hranicemi v Polsku či v Německu si cestující třeba ve vlaku musel nasadit roušku. Už třeba v červenci. Oni některá opatření měli po celou dobu...
Spíše si ale naši lidi říkali, proč to tam pořád mají, proč blbnou, vždyť už se nic neděje.
Ano, tak nějak. Byli jsme z toho spíše překvapení...
Myslím, že lidi si prázdniny zasloužili a teď to udeřilo znovu. Je otázka, jestli virus nabral na síle, nebo se ta nálož v národě uložila, aniž se projevila. To znamená že byla spousta lidí, kteří neměli žádné příznaky a byli přitom pozitivní. A rozšířilo se to. Stejně si myslím, že většina těch pozitivních nemá žádné příznaky. Staří lidé jsou více postiženi, ale postihuje to i mladší ročníky. Jediné z mě neznámého důvodu tím dobře procházejí děti, které opravdu nemají žádné příznaky. Procházejí tím suverénně bez příznaků. Ale řekl bych, že fungují jako přenašeči.
Že to nejde na děti je asi jediná pozitivní zpráva na tom všem...
Samozřejmě je to dobře. Naštěstí tento virus nemá potřebu zabíjet úplně každého. Nemá přenašeče jako mor, který se přenášel přes krysy, vši, blechy. Takže si mohl dovolit zabíjet lidi. Tento virus se přenáší z člověka na člověka, takže nemá potřebu nás všechny zabít, protože se potřebuje rozšířit někam dál.
Doufejme, že to co nejdříve skončí, i když o tom pochybuji...
I já si myslím, že máme před sebou ještě dva roky s covidem minimálně. Kéž bych se mýlil.
Psali jsme:
koronavirus
Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.
Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.
autor: Oldřich Szaban
_profil_top.jpg)