V minulých dnech vypršela dohoda mezi Ruskem a Ukrajinou o distribuci obilí z ukrajinských přístavů černomořskou cestou. Jak se během toho roku, zatímco obě strany na pevnině vedly válku, tato dohoda osvědčila?

Dle všech dostupných informací se dohoda po dobu své platnosti všem zúčastněným osvědčila. A je třeba říci, že na rozdíl od Ukrajiny a tzv. Západu bylo tím, kdo dohodu dodržoval, Rusko.

Ukrajinské lodě s obilím odplouvaly černomořskou cestou, zatímco například tzv. čpavkové potrubí, kterým Rusko dodávalo na světové trhy amoniak, který je nejrozšířenějším zemědělským hnojivem, bylo vyhozeno do povětří. A to určitě ne Ruskem. Mimochodem, i proto výrazně stouply ceny zemědělských hnojiv. Západem nebyl dodržen ani slib o připojení ruské zemědělské banky do systému Swift. K tomu připočtěme opakované teroristické útoky na krymský most. I to mohly být důvody neprodloužení obilné dohody, možná dokonce ty hlavní. Tím, koho neprodloužení dohody poškodí nejvíce, bude Ukrajina. Jeden by s ohledem na výše uvedené řekl, že každý je svého štěstí strůjcem… Předpokládám, že ukrajinské vedení toho bude chtít politicky využít.

Co se týče dalšího výhledu, ukrajinské zámořské trhy budou nejspíš brzo převzaty konkurencí z jiných států. Rusko tím posílí své postavení klíčového dodavatele obilí pro Afriku a konec dohody se jej příliš nedotkne, protože má mnoho jiných dopravních cest, suchozemských i námořních, kudy obilí exportovat. Předpokládám, že dojde i ke změně v oblasti logistiky a dopravy obilovin, kde zase posílí Čína, jakožto hlavní námořní dopravce obilí. Silné je i postavení amerických námořních dopravců obilí. Naopak ukrajinské možnosti exportu obilí rapidně klesnou. Jediný export ukrajinského obilí bude přes EU. Ovšem, na základě nedávných zkušeností, se stigmatem rizika jeho kontaminace a zdravotní závadnosti. Připomeňme polské rozhodnutí o povolení tranzitu ukrajinského (a podle výsledků testů kontaminovaného) obilí přes Polsko, při trvajícím zákazu dovozu.