Jak moc se je třeba bát epidemie koronaviru, který se šíří z Číny do celého světa?

Situace je bezesporu vážná. Virus se zatím lavinovitě šíří a počet nakažených a úmrtí rapidně roste. Na druhou stranu bychom se ale měli vyvarovat jakékoliv panice či přehnanému strachu z nákazy. Mnohá média o záležitosti referují takovým způsobem, až při tom člověku skoro běhá mráz po zádech. Nelze se pak divit, že jsou mnozí vyděšení a panikaří, když se u nich objeví příznaky běžné respirační nákazy, či když dostanou balíček z Číny.

Účinnost přenosu nového koronaviru z člověka na člověka je poměrně nízká - virus se přenáší při úzkém a dlouhodobém kontaktu mezi lidmi. K přenosu dochází povětšinou kapénkami při kašli a kýchání. Virus si také můžeme zanést do těla přes sliznice nemytýma rukama. Proti nákaze se lze tak poměrně snadno bránit, tím, že se vyhneme prostorám s velkým počtem lidí a budeme dodržovat základní hygienická opatření, zejména časté mytí rukou. Lze tak předpokládat, že v našich podmínkách by se virus šířil podstatně pomaleji, než jak je tomu nyní v Číně.

Dokáží si s epidemií tamní orgány poradit?

Když vypukla v roce 2002 epidemie viru SARS, čínské úřady tuto skutečnost zpočátku zatajovaly, ať již před světem, tak i před vlastními občany. Představitelé vlády veřejnost ujišťovali, že není třeba se ničeho obávat. Důsledky byly značné, ať už se týče nekontrolovaného rozšíření viru do světa, tak i samotné pověsti a věrohodnosti Číny. Kvůli zatajování informací o skutečném počtu nakažených virem SARS byl tehdy nakonec odvolán ministr zdravotnictví a starosta Pekingu.