Jak moc se je třeba bát epidemie koronaviru, který se šíří z Číny do celého světa?
Situace je bezesporu vážná. Virus se zatím lavinovitě šíří a počet nakažených a úmrtí rapidně roste. Na druhou stranu bychom se ale měli vyvarovat jakékoliv panice či přehnanému strachu z nákazy. Mnohá média o záležitosti referují takovým způsobem, až při tom člověku skoro běhá mráz po zádech. Nelze se pak divit, že jsou mnozí vyděšení a panikaří, když se u nich objeví příznaky běžné respirační nákazy, či když dostanou balíček z Číny.
Účinnost přenosu nového koronaviru z člověka na člověka je poměrně nízká - virus se přenáší při úzkém a dlouhodobém kontaktu mezi lidmi. K přenosu dochází povětšinou kapénkami při kašli a kýchání. Virus si také můžeme zanést do těla přes sliznice nemytýma rukama. Proti nákaze se lze tak poměrně snadno bránit, tím, že se vyhneme prostorám s velkým počtem lidí a budeme dodržovat základní hygienická opatření, zejména časté mytí rukou. Lze tak předpokládat, že v našich podmínkách by se virus šířil podstatně pomaleji, než jak je tomu nyní v Číně.
Dokáží si s epidemií tamní orgány poradit?
Když vypukla v roce 2002 epidemie viru SARS, čínské úřady tuto skutečnost zpočátku zatajovaly, ať již před světem, tak i před vlastními občany. Představitelé vlády veřejnost ujišťovali, že není třeba se ničeho obávat. Důsledky byly značné, ať už se týče nekontrolovaného rozšíření viru do světa, tak i samotné pověsti a věrohodnosti Číny. Kvůli zatajování informací o skutečném počtu nakažených virem SARS byl tehdy nakonec odvolán ministr zdravotnictví a starosta Pekingu.
Je epidemie koronaviru vážnější než epidemie SARS z roku 2002, jejíž výskyt byl tehdy poprvé hlášen z provincie Kuang-tung?
Z čistě virologického hlediska se prozatím zdá, že koronavirus 2019-nCoV je méně virulentní a tedy i o něco méně nebezpečný, než SARS-CoV. Dostupná laboratorní data naznačují, že se nový virus množí pomaleji než virus SARS, a že k přenosu z člověka na člověka dochází s nižší účinností, než jak tomu bylo v případě epidemie SARS. Nižší virulenci naznačují i údaje ohledně počtu úmrtí na infekci. K třetímu únoru bylo v Číně hlášeno 20 438 případů nákazy virem a z toho 420 úmrtí. Na nákazu tedy umírají zhruba dvě procenta nakažených. V případě epidemie SARS bylo sice nakaženo „pouhých“ 8 442 osob, ale z nich zemřelo 812 lidí, což činí 9,6 %.
V případě epidemie SARS sehrávali významnou úlohu v šíření viru takzvaní „superpřenašeči“, což byly osoby, které byly nakažené, ale infekce u nich probíhala bezpříznakově, přičemž současně dokázali virus přenést na velký počet dalších osob. Jsou zaznamenány případy, kdy jedna infikovaná osoba nakazila přes sto dalších. U nového koronaviru tito „superpřenašeči“ zatím zjištěni nebyli. Navíc Světová zdravotnická organizace (WHO) uvádí, že bezpříznakové případy nákazy novým koronavirem jsou vzácné, tedy i riziko nákazy od osoby bez příznaků se jeví jako nízké. Mnohé jiné virové nákazy naznačují, že tak jak postupuje epidemie, virulence daného patogenu navíc postupně slábne. Zda tomu tak bude i v případě 2019-nCoV je ale zatím otázkou.
Psali jsme:
Proč se virovým onemocněním daří tak dobře v Číně?
V případě respiračních nákaz je tomu skutečně tak. Ať už se jedná o pandemii SARS či mnohé epidemie a pandemie viru chřipky měly skutečně svůj původ v jihovýchodní Asii. Je to dáno řadou faktorů, z nichž nejvýznamnější je vysoká koncentrace osob na relativně malé ploše a blízký kontakt s domácími či divokými zvířaty, která mohou být zdrojem nebo rezervoárem viru, ať již na trzích nebo v domácím chovu či velkochovu. V případě chřipky je významný blízký kontakt člověka s drůbeží a prasaty. Právě prase se může nakazit jak lidskými, tak i ptačími kmeny viru chřipky, které si tak mohou vyměnit genetickou informaci za vzniku nového typu viru, který může vyvolat v lidské populaci novou epidemii nebo pandemii. V případě viru SARS byly pravděpodobně primárním zdrojem nákazy cibetky, které jsou oblíbenou pochoutkou čínské kuchyně.
Hlavní hygienička Eva Gottvaldová nedávno konstatovala, že na území České republiky vypukla plošná chřipková epidemie. Jak nebezpečná je tato epidemie?
Chřipka je většinou laické veřejnosti vnímána jako banální respirační infekce. To je ovšem velký omyl zapříčiněný tím, že výrazem „chřipka“ často nesprávně označujeme jakoukoliv respirační nákazu v zimním období. Naprostá většina těch běžných respiračních infekcí je ale způsobena jinými viry nežli virem chřipky. Samotná chřipka je poměrně závažné onemocnění, které může vést k nemalým zdravotním problémům a může skončit i smrtí. Uvádí se, že v Česku na chřipku umírá až 2 000 osob ročně. Jedná se především o osoby staršího věku, jedince s chronickými onemocněními, velmi malé děti, ale i u jinak zdravých jedinců může infekce způsobit vážné komplikace. V kontextu naší republiky tak chřipka v současné době představuje mnohem závažnější problém než nový koronavirus.
Proč chřipka zůstává ve stínu obav z koronaviru?
To je jednak dáno mediální prezentací, kdy je velký prostor věnován otázkám týkajícím se nového koronaviru a jeho šíření, jednak přirozenou obavou z nové nemoci, o které zatím stále ještě víme zoufale málo.
Je na nějakou větší epidemii neznámého viru Česká republika připravena?
V Česku existují zařízení, která jsou určena k izolaci a léčbě pacientů i s vysoce nebezpečnými nákazami, jako je třeba horečka Ebola či Marburg. V tomto ohledu je zcela unikátní vojenská nemocnice v Těchoníně v Orlických horách, která je specializovaná právě na takovéto vysoce nebezpečné nákazy. V případě větší epidemie by bylo postupováno dle Pandemického plánu, který připravilo ministerstvo zdravotnictví. Současně by byla situace řešena ve spolupráci s Evropským centrem pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) a dalšími národními a mezinárodními organizacemi.
Psali jsme:
Objevují se názory, že řada virů jako ptačí chřipka nebo prasečí mor byla vyrobena uměle, aby na tom vydělaly firmy vyrábějící antibiotika. Co vy na to?
Tyto informace lze bez váhání zařadit do kategorie „fake news“. V prvé řadě antibiotika na virové infekce nefungují, ta jsou určena k terapii bakteriálních infekcí. Na virové nákazy se používají takzvaná antivirotika, která se od antibiotik podstatně liší. Navíc účinných antivirotik, která jsou schválená pro klinické použití, je stále velmi málo.
Většina lidí s koronavirem typu 2019-nCoV ve Wu-chanu bylo spojeno s velkoobchodním trhem s mořskými plody Chua-nan. Ví už se jasně, z čeho nákaza koronavirem, která paralizovala Čínu, pochází?
Trh s mořskými plody Chua-nan sehrál pravděpodobně významnou úlohu při počátečním šíření viru, ale zda se jednalo o místo, kde došlo k primární infekci člověka od dosud neznámého živočicha, zůstává nejasné. Naopak se zdá, že se lidé nakazili na různých místech, nejen na trhu. Analýza genetické informace nového koronaviru odhalila, že tento virus je blízce příbuzným koronavirům, kteří přirozeně infikují netopýry.
Stejně tak tomu bylo u viru SARS - netopýři zřejmě představovali rezervoár viru, od kterých byl virus přenesen na cibetky, které byly zdrojem nákazy pro člověka. Objevily se teorie, že zdrojem nového koronaviru by mohli být hadi, kteří často loví netopýry, a kteří se prodávali na zmíněném trhu. Odborníci jsou ale k této teorii skeptičtí a nepokládají za pravděpodobné, že by zdrojem viru byly jiné organismy nežli savci nebo ptáci.
Zatímco živé organismy vymírají, například entomologové hlásí úplnou genocidu mezi druhy hmyzu, virů jako by přibývalo. Čím to je?
Odhaduje se, že existuje zhruba desetkrát tolik druhů virů, než je všech buněčných organismů. Uvádí se, že kdybychom poskládali za sebe všechny hypotetické virové částice vyskytující se na naší planetě, vytvořily by řadu dlouhou snad deset miliónů světelných let. Ze všech virů, které se na této planetě vyskytují, představují viry způsobující onemocnění člověka jen naprosto nepatrný zlomek. Drtivá většina virů je na své hostitele adaptovaná v tom smyslu, že se v nich účinně množí, ale nezpůsobují jim žádné poškození. Virus, který svého hostitele zahubí, aniž by se v něm stihl pomnožit natolik, aby mohl být přenesen na jiného hostitele, umírá spolu s ním. A to je samozřejmě proti jeho zájmu, protože virus sleduje jediný cíl, a to je množit se a šířit se na další hostitele. Viry, které způsobují epidemie a pandemie, jsou obvykle takové, které byly nově přeneseny na člověka z jejich živočišných rezervoárů, nebo se může jednat o různé genetické kombinace již dříve existujících virů.
Proč je svět virů „na pomezí života“ stále velice neprobádanou oblastí?
Viry jsou unikátními prvky živé přírody. Samotný výraz „virus“ původně označoval jed, hlen, či zapáchající tekutinu. Až vynález elektronového mikroskopu odhalil, že viry nejsou žádným jedem či hlenem, ale částicemi, které vynikají svou jistou geometrickou krásou.
Nositel Nobelovy ceny Sir Peter Brian Medawar označil viry jako „špatnou zprávu zabalenou do bílkoviny“. A právě tento bonmot zcela geniálně vystihuje molekulární podstatu nejjednodušších virových částic, které sestávají pouze z genetické informace - ona špatná zpráva, která je zabalená do bílkovinné schránky. Viry se tak zcela vymykají našemu chápání klasických živých organismů.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
