Poté, co se ministr Herman soukromě setkal s dalajlámou, vydali nejvyšší ústavní činitelé (prezident Zeman, šéf Senátu Štěch, šéf Sněmovny Hamáček a premiér Sobotka) společné prohlášení, ve kterém přijetí dalajlámy odsoudili s tím, že to není oficiální politika českého státu. Strhla se lavina ostré kritiky. Co si o tom celém myslíte? Bylo, nebo nebylo správné a v pořádku, aby takové prohlášení vzniklo?

Taková událost, jako je návštěva dalajlámy v České republice, se vždy pro určitou skupinu politiků a politických sil stane záminkou, aby demonstrovala svůj odlišný postoj od postoje prezidenta a od zahraniční politiky státu. Beru to tak, že toto byla velká záminka, a akt setkání s dalajlámou se příliš přeceňuje. Česká republika nikdy – ani za ministrování pana Schwarzenberga – nezpochybňovala svůj postoj k uznání nedělitelnosti čínského území. Dnes, když jsou všichni v opozici a jejich politická marginalita je dána výsledky voleb, hledají takové záminky. Pokud jde o memorandum, není to podle mne nic, co by šlo nad rámec postoje České republiky. Může být otázkou, zda bylo nutné takové memorandum přijímat, já ale přesně neznám okolnosti, proč bylo přijato.

Čínské ministerstvo zahraničí již zaznamenalo jak Hermanovo přijetí dalajlámy, tak vyjádření českých ústavních činitelů. Podle čínských představitelů provádí dalajláma v Česku protičínskou separatistickou činnost a vyzvali, aby se s ním žádný úřední představitel ČR nebavil. Není to podle vás příliš? Nesnaží se Čína spíše poroučet než žádat?