Opozice chtěla vyčinit premiérovi Andreji Babišovi kvůli rozpočtu, ten však na mimořádnou sněmovní schůzi nedorazil. Podle opozice zbyly z Babišových slibů jen plané řeči, deficit se prohlubuje, investice nepřibývají. Několikrát jsme se na toto téma spolu bavili, v čem s opozicí souhlasíte a v čem nikoliv?

Pokud by opozice svoji kritiku skutečně myslela vážně, představila by už nyní alternativní návrh státního rozpočtu. Pokusila by se seškrtat výdaje tam, kde to zákony umožňují, a zároveň navrhnout změny zákonů vyžadujících vysoké mandatorní výdaje. Pracovala by na reformě sociálního a zdravotního systému, na omezení dotací v rámci České republiky i na vyvázání naší země z nesmyslné pasti unijních fondů. Nestačí se totiž dívat jen na částku, kterou jsme z Evropské unie takzvaně dostali a z velké části proplýtvali. Musíme si uvědomit, že už jsme do unijního rozpočtu odvedli 565 miliard korun.

Pro představu: kdybychom do rozpočtu Evropské unie v letech 2004 až 2018 nepřispívali a raději celou částku použili, dejme tomu, na starobní důchody, pak bychom sice neměli kilometry cyklostezek a stovky nepoužívaných interaktivních tabulí, neabsolvovali bychom stovky hodin nesmyslných kurzů a školení – ale při nesmírně zjednodušeném výpočtu by naši důchodci mohli mít po celou dobu ročně zhruba o šestnáct tisíc korun vyšší penzi. Vzhledem k povinnému spolufinancování projektů z veřejných rozpočtů jsou evropské peníze ještě dražší. Dohledat konkrétní částky, které na konkrétní projekty doplácíme my, vyčíslit celkové náklady našeho členství v Unii, je prakticky nemožné. V každém případě je jasné, že český důchodce ve skutečnosti přichází o mnohem více.