Ve Francii se nikdo nemůže cítit bezpečně. Je mnoho míst, kam je lépe nechodit. Muslimové tvoří drtivou většinu zločinců. A na Zemana jsme hrdí, říká Čech žijící v Paříži

Co říkáte silvestrovským událostem v Kolíně nad Rýnem a dalších německých i evropských městech?

Silvestrovské události posloužily jako lakmusový papírek. Bývalí dobří žáci chemie si pamatují, že ten se zabarví do červena ve styku s kyselinou a do modra ve styku se zásadou. Muslimové, pokud se dostávají do styku s jakýmkoli jiným živlem slabším nežli oni, se projevují tak jako v noci na 1. ledna v Německu.

Co říkáte reakcím německých politiků?

Němečtí politici reagovali samozřejmě různě. Škála šla jako obvykle od jednoho extrému k druhému.

O Německu jsem uveřejnil článek „Ta nová turecko-germánská rasa uspěje tam, kde ta čistě germánská neuspěla: ovládne Evropu“. Těm, kteří se k němu nedostanou, připomenu, že vedle levicových zastánců multikulturalismu a vedle kapitalistů, potřebujících levnou pracovní sílu a stále více konzumentů, mohou svou roli hrát i určité skupiny německých nacionalistů. Těch, kteří se poučili ze dvou prohraných válek a pro které Evropská unie představuje ten nejlepší prostředek k co největší moci Německa. A spolupráce s muslimským světem, především s Tureckem, je dalším prostředkem k tomuto cíli. Dobří žáci dějepisu si pamatují, že jednou z hlavních příčin první světové války byly obavy dohodových mocností před německým pronikáním na Blízký východ v rámci budování železnice Berlín–Bagdád.

Ale i když Angela Merkel vede Křesťansko-demokratickou stranu, mezi jejími představiteli se nachází též mnoho odporu vůči její politice neomezeného přistěhovalectví. To platí obzvlášť o bavorské větvi strany zvané Křesťansko-sociální unie.

Co se týče sexuálních útoků uprchlíků v Německu, publicista Jan Petránek řekl, že útoky na ženy jsou hluboko v mentalitě migrantů a uprchlíci mají hodnoty neslučitelné s našimi. Co o tom soudíte?

Plně sdílím názor Jana Petránka. Neříkám ovšem, že je tomu tak na sto procent u každého, kdo se narodil v muslimské rodině a byl jako muslim vychován. Zdá se mi ale nesporné, že hodnoty islámského světa jsou zásadně neslučitelné s hodnotami našeho světa.

Co říkáte výsledku francouzských voleb a tomu, jak dopadla Národní fronta? Jaká je nyní ve Francii situace?

V oblastních volbách 6. a 13. prosince 2015 francouzská Národní fronta získala 27 procent hlasů – více než kdykoli předtím. Francouzi se přece jenom začínají probouzet. To, že Národní fronta nakonec nezískala vedení žádného Oblastního výboru, ukazuje, že mezi neomarxisty Socialistické strany a liberály Republikánské strany je více společných zájmů nežli rozporů.

Jaké mají společné zájmy?

V obou stranách je mnoho těch, kteří jsou proti pokračování národní identity. A mnohým kapitalistům se Socialistická strana může jevit jako ta, která nejlépe slouží jejich zájmům. V roce 1981 François Mitterand vedl svou volební kampaň ve jménu „rupture avec le capitalisme“ (odtrhnutí se od kapitalismu). Ale kapitalismu se nikdy nedařilo ve Francii tak dobře jako těch čtrnáct let, kdy François Mitterand byl prezidentem.

Jak vypadá Francie z hlediska bezpečnosti? Jsou tam místa, kam si bílý Francouz netroufne? A chodí policisté se samopaly? Bojíte se o bezpečnost?

Po masakru sto třiceti osob 13. listopadu 2015 se samozřejmě nikdo ve Francii bezpečně cítit nemůže. Policistů a vojáků se samopaly, hlídkujících na různých místech, je vidět dost. A samozřejmě je mnoho míst, kam je lepší nechodit.

Na serveru EUrabia.cz jsem 6. listopadu 2014 uveřejnil článek „Islám je ve své podstatě úsilím o světovládu“, ve kterém vypravuji, jak byl jeden z mých synů zbit třemi Araby v nemocnici, kde pracuje jako internista. Jak reagovali francouzští policisté, se mi zdá dost typické pro zdejší situaci.

Ale Francouzi přece jenom začínají reagovat. V neděli 7. února jsem se účastnil shromáždění v Rungis u Paříže, organizovaného hnutím Résistance républicaine (Republikánský odboj) ve spolupráci s celoevropským hnutím Pegida. Říkali tam, že v Praze se akce předchozího dne zúčastnilo 15 000 osob. Mluvili též o sobotní demonstraci v Calais. Generál Christian Piquemal, bývalý velitel cizinecké legie, tam byl zatčen a pak držen 48 hodin ve vazbě.

Vy jste dříve uvedl, že muslimové představují více než šedesát procent osob dlících ve francouzských vězeních. Přitom muslimové představují oficiálně asi dvanáct nebo čtrnáct procent obyvatel – ve skutečnosti ovšem asi více. Odkud čerpáte tyto statistiky?

To, že 60 procent osob pobývajících ve francouzských vězeních jsou muslimové, bylo uvedeno v „Šokující zprávě“ uveřejněné deníkem Le Figaro v říjnu 2014. Jejím autorem je pravicový poslanec Guillaume Larrivé. Jde ovšem o odhady, neboť francouzské zákony pokládají vyznání za ryze osobní záležitost, kterou není dovoleno uvádět v oficiálních dokumentech. Ale už v roce 2008 deník Le Monde psal, že podle odhadů zpovědníků činných ve věznicích 60 až 70 procent vězňů jsou muslimové. K podobným odhadům došel i sociolog íránského původu Farhad Khosrokhavar.

Co se týče celkového počtu muslimů ve Francii, ani zde čísla nejsou zcela přesná. Americký institut Pew Research Center uveřejnil v roce 2011 údaje o počtu muslimů ve všech zemích světa. Ve Francii jich bylo podle něj 4 710 000, tedy asi 7,5 procenta obyvatelstva. Ale už v roce 1998 Dalil Boubakeur, předseda Conseil français du culte musulman čili Francouzské rady muslimského kultu, uváděl, že muslimové představují 10 procent obyvatel Francie. V roce 2014 Azouz Begag, ministr delegovaný ke společenské integraci, uvedl, že muslimové představují více než 20 procent obyvatelstva. Národní ústav demografických studií uvedl v roce 2010, že muslimové představují osm procent.

Všechny tyto údaje jsou založené na zemích původu přistěhovalců a jejich potomků. Samozřejmě do nich nejsou zahrnuti ilegální přistěhovalci, jejichž počet nikdo nezná. Též není snadné odhadnout, kolik potomků smíšených párů zůstává muslimského vyznání. Počet konvertitů na islám není oficiálně udáván, i když ministerstvo vnitra udává své odhady. Katolická církev uvádí počty dospělých pokřtěných. V minulém roce jich prý bylo asi 3000, z nich 300 bylo bývalých muslimů.

Premiér Sobotka řekl, že hrozbu nepředstavují uprchlíci, těm je prý třeba pomoci, ale teroristé. Prezident Zeman řekl, že ale terorismus s uprchlickou vlnou souvisí. Kdo má pravdu?

Samozřejmě dávám za pravdu panu prezidentovi. My Češi můžeme být hrdí na to, že mezi evropskými státníky náš prezident představuje osobnost zvlášť angažovanou v úsilí bránit naše země a naši kulturu proti islámské invazi. V západoevropských zemích je dnes už známé, že Česká republika, Maďarsko, Polsko a Slovensko se brání přívalu muslimů lépe nežli bývalé koloniální mocnosti nebo skandinávské země.

Během mého nedávného pobytu ve Velké Británii jsem sledoval cestu Tommyho Robinsona do Prahy. Představitelé English Defence League si velmi cenili vystoupení prezidenta Zemana. V prosinci jsem uveřejnil několik článků na francouzském serveru Riposte laïque. Jeden čtenář k nim dodal: „Střední Evropa udržuje plamen cti živý a jeho žár ohřeje naše srdce.“ Samozřejmě mi tím udělal velkou radost.

Sobotka také řekl: „Jsem přesvědčen, že levicové lídry za deset dvacet let najdeme spíše mezi dobrovolníky, kteří v létě odjeli na Balkán a pomáhali uprchlíkům. Tihle lidé budou v budoucnu představovat levici. Nehledal bych je na náměstích, kde se šíří xenofobie, nenávist a rasismus.“ Co o tom soudíte?

Je třeba se zásadně stavět proti prohlášením označujícím úsilí bránit se islámské rozpínavosti jako xenofobii, nenávist a rasismus. Jsem přesvědčen, že každý národ má nejenom právo, ale i povinnost si udržet svou totožnost. Xenofobie znamená nenávist vůči cizincům. Plně sdílím názor, že je morálně neospravedlnitelné nenávidět někoho pro jeho cizí původ. V Bibli je psáno: „Přistěhovalci neubližuj ani ho neutiskuj – vždyť jste sami byli přistěhovalci v Egyptě.“ (Exodus 22, 20). Ti, kteří se hlásí k dědictví Bible, mají tedy povinnost se chovat vůči cizincům slušně. To ale neznamená, že by měli povinnost usilovat o zánik národa, jehož jsou příslušníky, ve jménu nějaké světoobčanské utopie. Naopak! Bible učí, že původně všichni lidé mluvili společnou řečí, tvořili jeden celek. Ale když začali stavět Babylonskou věž, tak Stvořitel zmátl jejich jazyky, aby jim dílo znemožnil. Rozdělení lidstva na národy je tedy Jeho vůlí.

Slovenský premiér Fico řekl, že nechce, aby na Slovensku vznikla nějaká ucelená muslimská komunita. Řekl, že existuje problém s integrací imigrantů, a také řekl, když to vyjádřím lidově, že si nevezme na triko, aby byly ženy na Slovensku sexuálně napadány. Co si o tom myslíte?

Dávám slovenskému premiérovi plně za pravdu. Nezapomínejme, že část Slovenska trpěla pod jhem Osmanského chalífátu více než sto padesát let. Do Českých zemí, tedy na Moravu, muslimové konali jenom dočasné nájezdy. Zbyla nám z toho jenom ta písnička: „Už je moje milá od Turka zajatá“.

Robert Fico také pro Právo řekl, že absolutní většina běženců jdoucích do Evropské unie z Turecka jsou ekonomičtí migranti. „Trvám na svém postoji, že absolutní většina těchto lidí jsou ekonomičtí migranti (hovořil o migrantech jdoucích do Evropy z Turecka, pozn. redakce). Kdo má věřit člověku, který se necítil bezpečně v Srbsku, v Maďarsku, ani v Rakousku, a tak šel až do Německa? Evidentně mu šlo o ekonomické zájmy,“ uvedl Fico.

Velká většina běženců přicházejících do zemí Evropské unie jsou ekonomičtí migranti, a ne lidé prchající před útiskem. Je ale třeba též nezapomínat, že mnoho z nich sem přichází s úmyslem Evropu dobýt a ovládnout. To je jejich náboženskou povinností – jasně určenou Koránem a jeho komentáři. Je jasné, že mezi běženci je mnoho těch, kteří přicházejí s jasným úmyslem zde páchat teroristické útoky. Ale i ti, kteří takový úmysl nemají, jsou vědomými nebo nevědomými vykonavateli plánů muslimských předáků. Ti vědí, že nemají možnost Evropu dobýt frontálním útokem. Chtějí se jí tedy zmocnit postupně, přistěhovalectvím, obracením Evropanů na islám, využíváním jejich slabosti, zbabělosti a neochoty se bránit.

První vicepremiér, ministr financí a předseda hnutí ANO Andrej Babiš Právu řekl, že příliv uprchlíků do EU se musí zastavit úplně. Nemáme dle něj povinnost, a v tuto chvíli ani nemůžeme vůbec nikoho přijímat. Musíme prý v první řadě zaručit bezpečnost našich občanů. Ptá se, proč by z bohatství evropských zemí, tvořených po generace, měli žít lidé bez vztahu k hostitelské zemi a kultuře – lidé, kteří představují bezpečnostní riziko a jejichž touhou není asimilace, ale rozvrat evropské kultury. Dle Babiše není možné, aby Evropané měli menší práva než přistěhovalci, a je vyloučeno, aby se přizpůsobovali uprchlíkům. Jaký je váš názor?

Samozřejmě s Babišem plně souhlasím. Máme tu šanci, že se tímto způsobem vyjadřuje člen české vlády. Ve Francii se tak vyjadřují jenom osobnosti, kterým není dána žádná možnost se podílet na řízení veřejných záležitostí, přestože více než čtvrtina všech voličů je podporuje.

Dr. Martin Janeček (narozen 1942 v Praze) má po matce židovské předky a jeho otec byl katolík. Má český, francouzský i izraelský pas. V roce 1964 odešel antikomunista Janeček do zahraničí a usadil se ve Francii, kde získal občanství. Na pařížské univerzitě vystudoval dějiny, dějiny umění a mezinárodní vztahy. Po dosažení doktorského titulu působil jako učitel na škole výtvarných umění v Orléansu a v Paříži; od roku 1976 až do důchodu pracoval na francouzském ministerstvu školství. Od roku 1979 žije střídavě v Praze a Paříži. Publicisticky se angažuje v problematice vztahů s muslimským světem, který důkladně poznal během svých cest od Maroka až po Malajsii. Své poznatky a názory publikuje ve francouzském a českém tisku (Prostor, Křesťanská revue, Proglas, Slovo z Jeruzaléma). Je autorem knihy Islámská rozpínavost včera, dnes a zítra.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.