Někteří lidé varovali, že brexitem se posílí role Německa v tandemu s Francií, protože už v EU nebude Británie, která by jeho moc částečně vyvažovovala. Nyní se ten tandem posílí prezidentem Macronem. Navíc po setkání s Trumpem Merkelová prohlásila: „Doba, kdy jsme se mohli plně spolehnout na jiné, je částečně minulostí. Přesvědčila jsem se o tom v minulých dnech. Musíme si říci, že my Evropané musíme skutečně vzít svůj osud do vlastních rukou.“ Též se hovoří o tom, že eurozóna se bude více integrovat, hovoří se o ekonomické vládě či dokonce i o harmonizaci daní… Co tedy můžeme očekávat? Vznikne tedy onen centralizovaný evropský superstát pod dominancí Německa?

Všechny totalitní nesmysly vznikají na evropském kontinentě a anglosaský svět je vždycky musí hasit. Tak nějak to kdysi řekla Margaret Thatcher. Upřesněme si, že historicky to platí především o Německu a Francii. Ve Francii se zrodila „spasitelská pravdy-jistota“, která s takovým gustem vyvražďovala po desetitisících katary a hugenoty, zavedla do politiky revolucionářství s právem hromadně likvidovat ideové odpůrce a dobývat sousedy napoleonskou megalomanií ve spasitelském hávu. Francie zrodila otce morální, kulturní a politické dekonstrukce základů západní civilizace, jakými byli Sartre a Derrida.  

Německo nasadilo agresivní formu latinskému katolictví v podobě válečného „Drang  nach Osten“ i nacionálnímu luteránskému protestantství a jejich konflikt v 30leté válce vyvraždil polovinu středoevropského obyvatelstva. V německé kultuře vznikl nabubřelý „nadčlověk“ Nietzscheho a Wagnera, nepraktikovatelný perfekcionismus Kantův, konfliktní dialektismus Hegelův. Z nich se zrodil revoluční a mstivý marxismus. A připomeňme si, že marxismus je výplod ideologicky ryze německý, třebaže je dílem vykořeněného exžidovského antisemity, psal se v Anglii a jako první ovládl Rusko – ale i to opět s počátečním německým „postrkem“.