Výstavba vysokorychlostních tratí v Česku se blíží

ROZHOVOR Cestování vysokorychlostními vlaky v České republice není tak vzdálené, jak se ještě před nedávnem mohlo zdát. Díky intenzivní přípravě, kterou zajišťuje Správa železniční dopravní cesty (SŽDC), by už za šest let měla začít výstavba prvních vysokorychlostních tratí (VRT). Potvrzuje to generální ředitel manažerské organizace drážní infrastruktury Jiří Svoboda.

Foto: Archiv SŽDC
Popisek: Generální ředitel SŽDC Jiří Svoboda

Zdá se, že rozhodujícím impulsem pro přípravu vysokorychlostních tratí v Česku bylo schválení příslušného vládního usnesení před dvěma lety…

Je pravda, že Usnesení Vlády ČR č. 389 o Programu rozvoje rychlých železničních spojení v České republice bylo významným mezníkem. SŽDC v něm byla jako manažer železniční infrastruktury pověřena výstavbou nových vysokorychlostních tratí. Zmíněné usnesení navíc zahrnovalo také modernizaci významných stávajících tratí, pořízení odpovídajícího vozidlového parku a vytvoření zcela nového provozního konceptu. Tady je ale třeba říct, že příprava VRT probíhala na SŽDC už před rokem 2017. Díky tomu jsme nezačínali úplně od nuly. Jen jsme mohli od vytváření strategických materiálů k této problematice přejít k řešení konkrétních úkolů v celém procesu, na jehož konci bude zahájení provozu vysokorychlostních vlaků.

Proč se vlastně s přípravou tratí pro vysoké rychlosti tak dlouho otálelo?

Stále u nás panoval názor, že Česká republika je příliš malá na to, aby měla vysokorychlostní tratě. Tento systém byl považován za smysluplný, jen pokud zajišťoval spojení především mezi milionovými sídly. Zkušenosti z provozu VRT však ukázaly, že jde pouze o mýty. Stačí se podívat do Belgie nebo Nizozemska, kde se běžně cestuje rychlostí 300 km/h. Moderní vlaky přitom potřebují k dosažení třístovky ujet asi 25 km, takže například při jízdě z Prahy do Brna, což je přibližně 200 km, by mohly využít maximální rychlost na velké části své trasy.