Já jsem se upřímně na redaktorku Tvarůžkovou těšil. Když mně týden předtím volali z České televize, absolutně jsem tomu nechtěl věřit, protože je to samozřejmě monopol na manipulaci, že mne zvou. Jasně jsem to i tomu redaktorovi, který mi volal, řekl, že mě to šokuje, že od České televize bych to nečekal, protože je dnes televizí, kterou jsem znal za doby Husáka. A on ševelil a mluvil tak přesvědčivě, jak zvou profesora Zubova a že by to chtělo znát i jiné názory, že ví, že mi vadí ten fašismus na Ukrajině, abych to vyvážil. Byl jsem idiot, že jsem mu věřil.

Samozřejmě, Česká televize je obrovská mašinérie na propagandu, kterou si ještě navíc musíme povinně platit. Ale to jsem ještě nevěděl. Šel jsem do ČT v dobrém rozmaru, uvolněný, s přáním pokusit se přátelsky a lidsky vyslovit své postoje. Už na chodbě mě trkl rozhovor vlasatého muže, zřejmě režiséra pořadu, který se chechtal s jinou moderátorkou nad tím, co s tím přítelem Ruska – Vyvadilem udělají. Potom mě posadili v předsálí, kde, jak jsem následně pochopil, jsem seděl s celým televizním štábem, který následně pořad zajišťoval. Mrazivé ticho. Potom jsem byl vyzván ke vstupu do studia. Tam byla opět mrazivá Tvarůžková. Negativnější už být nemohla a ani nepodala ruku. To jsem nikdy předtím nezažil.  

O debatě si přečtěte ZDE.