„Evropa je měkká. Kdekdo si sem může přijít, a donedávna byl dokonce vítán s otevřenou náručí. Je humánní. Proto je zaskočena jasným agresivním zlem, kterému neumí čelit. Je založena na až absurdní regulaci života Evropanů, zatímco cizincům toleruje žádné nebo falešné pasy. Evropa je dětinská. Tak dlouho křepčila radostí z pádu vnitřních hranic, až zapomněla na ty vnější. Evropa stojí na moderním humanismu. Jenže tento humanismus si nikdy nemůže porozumět se středověkem.“ To napsala 20. prosince ve svém blogu, jistě pod vlivem čerstvého teroristického útoku v Berlíně, advokátka Jana Zwyrtek Hamplová. Souhlasíte s jejím popisem situace? Dá se k němu ještě něco dodat?
Moderní Evropa, budovaná od 19. století, je nyní ve smrtících kleštích desítek milionů běženců, kteří přicházejí zejména z Afriky a Blízkého východu. Jaké důvody vedly tyto zoufalce k cestě dlouhé tisíce kilometrů? Je to vinou těch, kdož po celá staletí jen zneužívali přírodního bohatství afrických zemí, aniž mysleli na to, že kolem nich žijí také lidské bytosti…
A zde se rodily nynější frustrace, nenávist a děsivá chudoba, které dnes odhaluje charitativní organizace Oxfam. Jde z toho mráz po zádech, když si představíme v našich poměrech, že zatímco bohatství šesti desítek superboháčů vzrostlo od roku 2010 o 542 miliard dolarů, hodnota majetku chudého zbytku světa se za stejnou dobu propadla o více než bilion dolarů; suma sumárum to činí propad o skoro 40 procent.
Pozdě bycha honit. Kdo za to všechno může? Pozorujeme běžence, vytváříme si na ně své většinou velmi negativní názory, aniž si uvědomujeme, že jde o velkou část zbídačené populace, která navíc žije na územích ohrožených změnami klimatu a růstem hladin světových moří, přičemž na vypouštění emisí skleníkových plynů se podílí jen z desetiny.
A tato propast mezi bohatstvím jedněch a krutou bídou druhých vede nejen k migraci, ale rovněž k sociálně-ekonomickým nepokojům, v Evropě si pak nábožensky zaslepení muslimové vybíjejí svůj vztek a frustraci. Resumé je tragické, jak vidíme dnes v Evropě, která sklízí plody své chtivosti, když rabovala zdroje Afriky.
Už ve středověku, kdy starý kontinent ovládla tzv. doba temna, se už něco podobného odehrávalo. Poddaní byli drženi při víře v Boha, který byl pro ně spásou a jedinou nadějí v časech, kdy museli být nevzdělaní a zaostalí, jelikož to tak chtěli bohatí kněží, aby jimi byli snadněji manipulovanější. Proto vznikaly selské bouře a nepokoje. Postupně se však situace konsolidovala, Evropané objevili bohatství Afriky, a tak začali zneužívat pro změnu její obyvatele, aby bylo na zbrojení, a nebylo to žádné příštipkaření.
Konkrétně; jak ve své výroční zprávě informoval Stockholmský mezinárodní ústav pro výzkum míru, bylo za loňský rok ve všech zemích vydáno na vojenské účely 900 miliard eur (asi 25,6 bilionu Kč). To představuje 137 eur (asi 3 900 Kč) na každého obyvatele z více než šesti miliard lidí naší planety. Roční světové výdaje na zbrojení (přes 1500 mld. dolarů) se rovnají zhruba čtyřem dolarům na den pro každého z téměř 798 milionů lidí žijících v permanentní podvýživě. Nejvíce zbraní na světě ročně prodají americké zbrojařské firmy; Boeing cca za 28 050 milionů dolarů, Northrop Grumman za 27 590 milionů dolarů a Lockheed Martin za 26 460 milionů dolarů… Bodejť by zbylo na zmíněné chudáky zbídačené populace!
Evropští politici podle Hamplové pod pláštíkem pseudohumanismu a pseudotolerance nedělají pro jistotu nic. „Jen pak vyslovují kondolence, vyhlašují dny smutku a posílají policisty, aby nás hlídali. Kdo mluví pravdu, je rasista. Kdo chce efektivní řešení, je populista. Neschopnost a impotence evropských elit, které jen filozoficky žvaní, se tak jeví jako čekání na Hitlera. Protože až se někdo takový najde, postaví k mikrofonu a s vášní v hlase slíbí lidem novodobý odsun – tentokrát muslimů a jim podobných tam, kam patří, vyhraje demokraticky a s převahou volby v kterékoliv zemi. Včetně Německa,“ pokračovala Hamplová ve svém úderném blogu. Máte podobné obavy?
Musí vyhrát rozum, nejsem proti islámu za sedm set let, ale proti jeho interpretaci v dnešní době; je třeba vzít na vědomí, že současný islám prožívá dobu temna, tedy to, co křesťanství před sedmi stoletími, kdy vládla inkvizice a byly křižácké války. Dnes křesťané věří v toho samého Boha, ale vykládají si Nový zákon s ohledem na současnost a nikdo by se neodpálil ve školním autobuse plném dětí či nevjel kamionem do oslavujících lidí jako ve francouzské Nice, kde zahynulo 84 osob, nebo v Berlíně, kde našlo smrt 12 lidí. To by měly pravicové strany v Německu a jinde pochopit a jen se řídit zákony těchto zemí, viz níže slova prezidenta Zemana…
Ve svém textu v internetových novinách Rukojmi.cz zmiňujete, co tvrdil věhlasný lékař Paracelsus: že jen množství rozhodne, zda je látka lékem, či jedem. Není tím vystižena podstata problému se současnou migrační vlnou, a tou je množství?
Prezident Miloš Zeman řekl na adresu zejména uprchlíků z Blízkého východu a z Afriky: „První věta zní: Nikdo vás sem nezval. Druhá věta: Když už tady jste, tak musíte respektovat naše pravidla, stejně jako my respektujeme pravidla, když přijedeme do vaší země. Třetí věta: Když se vám to nelíbí, běžte pryč…“
Okamžitě byl v jedovatých ústech pražské kavárny rasista, xenofob a hulvát, který nazývá islám anticivilizací. Jaké přízvisko nyní dostane ústavní právník a prorektor Univerzity Karlovy (UK) Aleš Gerloch, který šokoval ústavní soudce v podstatě stejným významem svých vět, když si dovolil v reprezentativních prostorách Vlasteneckého sálu pražského Karolina prohlásit, že do ústavy by se měl vrátit „národ“ jako základní pojem státnosti.
A to platí i nyní; Evropa si nemůže dovolit miliony imigrantů, které by každý rok přicházely, čímž by zničily to, co celá Evropa od 18. století vytvářela, resp. rovnost občanskou, rovnost před zákonem, sekulární stát, jenž by oddělil právo od náboženství, jelikož jde o dva rozdílné systémy. A kdo chce žít trvale v Evropě, musí to respektovat, a ne naopak!
Co ale s tím? Není už pozdě bycha honit? Takzvaná návratová politika vázne... Je reálné, že by se zrychlila, pokud by dotyčné země – zvláště Německo – pohrozily sankcemi severoafrickým státům, které se k přijímání svých občanů stavějí velice liknavě?
Pokud budou deportace neúspěšných žadatelů ze severní Afriky probíhat stejným tempem jako nyní, tak jen Severnímu Porýní-Vestfálsku to prý bude trvat nejméně dvacet let, než se mu podaří vrátit tisíce uprchlíků, ale za jakou cenu…? Jejich návrat pouze letecky totiž ze všech sil blokují především severoafrické země jako Alžírsko, Maroko, Tunisko a další. Že by to nebyli kvalitní pracovníci, kteří by zvedli ekonomiku oněch zemí? Jak je možné, že stát odmítne vzít zpět své občany, respektive běžence? Budou tentokrát sankce směrovány ne na Rusko, ale využije německá vláda hospodářského nátlaku pro změnu na tyto africké země, které se obrátily zády ke svým občanům, kteří tak zůstanou jako zátěž v Německu…? Jak to že nelegálně je Německo přijmout muselo, ale legálně je jejich africkým zemím vrátit nemůže, nebo jen velmi komplikovaně…? Prostě pozdě bycha honit.
„Odmítnuté azylanty můžeme do Maroka a Alžírska posílat výhradně linkovými lety jejich národních leteckých přepravců, nikoli chartery. Ty aerolinie však berou do jednoho letadla jen jednoho až dva navrátilce,“ řekla Hannelore Kraftová, premiérka Severního Porýní-Vestfálska. Pozdě… Západní Evropa je, zdá se, ztracená a s lidmi jako Hollande, Merkelová či Obama nemá šanci se invazi běženců ubránit, zvláště když byli do EU v podstatě pozvaní, aby jejich zásluhou nejbohatší země sedmadvacítky vyřešily nejen představy o zvýšení porodnosti, ale také aby nahradily třeba na nepopulárních pracovních místech popeláře, kopáče kanálů atd.
Rozzlobený maďarský premiér Viktor Orbán na summitu v Bruselu tvrdě zaútočil na německou kancléřku Angelu Merkelovou, kterou opět kritizoval kvůli migraci a plánu na přerozdělování běženců. Orbán se také vydal na válečnou stezku proti eurokratům a slíbil, že udělá vše, co je v jeho silách, aby zablokoval systém, který 98 procent Maďarů odmítlo v národním referendu na začátku tohoto roku. Trvá též na svém návrhu, aby Evropská unie zřídila na pobřeží Libye „gigantické uprchlické město“, kam by Evropa vracela uprchlíky, kteří k jejím břehům dorazili ilegálně, a kde by byly vyřizovány všechny žádosti afrických uprchlíků o azyl.
Psali jsme:
Pomohlo by postavení velkého uprchlického zařízení v Libyi pod správou Evropanů? Je to reálné?
Podle mě ano, pokud by se jednalo rázně v duchu rčení, co sis nadrobil, to si i sněz. Likvidace Libye byla zvrhlým činem všech, kdo organizovali pod souhlasem OSN tzv. veletrh zbraní. Její Rada bezpečnosti přece schválila rezoluci č. 1973 na ochranu libyjských civilistů před útoky armády Muammara Kaddáfího. Jen prázdná pokrytecká slova. Zbraně páté generace si prostě už dávno zabukovaly území, na němž teď pořádají svoji obchodní předváděčku. Paradoxy. Kdo asi může mít větší úspěšnost v ničení objektů a zabíjení civilistů; Kaddáfího starobylý arzenál, nebo absolutní zbrojařská špička zbytku světa?
A pak to začalo. Předposlední březnový víkend 2011. Slavnostní přestřižení pásky za účasti delegací USA, Kanady, Itálie, Francie a Španělska. A Libye čelila masivnímu útoku koaličních sil. K francouzským letounům se přidaly britské a americké síly. USA současně převzaly velení. Z amerických i britských lodí a ponorek bylo vypáleno prvních 112 střel Tomahawk. Nasazení britských sil potvrdil premiér David Cameron. Ropa a přehlídka nejmodernějších zbraní. Vystavovatelé se drží hesla, že stroje vyzkoušené v přímém boji mají nejlepší rating. Kralují především letouny Eurofighter Typhoon v řadách britské RAF, pro které je mise nad Libyí prvním bojovým nasazením.
Dnes je Libye stát, který fakticky přestal existovat, politicky je to neovladatelná země, rozkouskovaná na oblasti ovládané lokálními milicemi a v procesu hospodářské i sociální devastace. Došlo k historickému zvratu a propadu v ekonomickém a sociálním vývoji země. Úspěchy byly zlikvidovány, celá země byla destabilizována a zničena, její lidé vrženi do propastné chudoby. Cílem bombardování armádami EU a Spojených států, potažmo NATO, bylo od prvopočátku zničit životní úroveň zemí, jejich zdravotnickou infrastrukturu, školy a nemocnice, jejich systém dodávek vody a energií všeho druhu. Válka je dobrý byznys, na vypálenou zemi nastoupily banky s lichvářskými půjčkami pro její znovuvybudování.
Během války bylo zabito více než 50 000 lidí a proběhlo na 20 000 vzdušných útoků. Po jejím formálním ukončení zůstala země rozparcelovaná v nepřehledné směsici lokálních struktur, v níž vzájemně soupeří nebo spolupracovaly skupiny konstituované na základě kmenové solidarity, náboženské příslušnosti a ekonomických zájmů. O „právo a pořádek“ se staraly místní milice, z nichž nejefektivněji operovaly islamistické skupiny jako například Štít Libye z Misuraty. Mnohé z nich byly napojené buď na Muslimské bratrstvo, nebo na al-Káidu, později na vzniklou nejbohatší teroristickou organizaci IS-DAEŠ.
Dnes by se stejným nasazením byla pro organizátory veletrhu zbraní brnkačka naplnit slova Orbána o velkém táboru, říkejme mu pracovně – „gigantické uprchlické město“. Je třeba si představit, jak se dnes chová Západ k Libyi, jako by byl demokratický, přitom je jen sprostý alibista. Mohl porušovat mezinárodní zákony zničením Libye, proč nyní nechce dodržovat tyto zákony a zakročit proti evidentním pašerákům běženců? Jde o důsledek něčeho hrozného, paradox; vojenské lodě západních spojenců musejí kotvit v mezinárodních vodách asi tucet námořních mil, tedy něco přes dvacet kilometrů od libyjského pobřeží, což vytváří další tragikomické dějství – pašeráci připlují s běženci na hranicích mezinárodních vod, vyloží do chatrných gumových nafukovacích člunů uprchlíky, od nichž předtím vybrali statisíce dolarů.
Poté jim ukázali na nedaleko kotvící americko-britsko-francouzské či jaké vojenské křižníky s doporučením, aby dopluli až k nim a oni že je poté naloží na své paluby. Heslo dne pašeráků zní: „Vezmeme vás na půl cesty, dál poplujete na lodích evropského námořnictva, které si nedovolí vás nevylovit a nevysadit u evropských břehů…“ To je ten skutečný nefalšovaný zločin a porušení všech mezinárodních práv!
Syrský konflikt začal povstáním proti Asadovi. Dnes už je ale podle vás jasné, že extremisté mezi syrskými rebely převažují – přidali se k nim džihádisté al-Káidy z celého světa včetně Afghánistánu, Saúdské Arábie a Libanonu. A citujete výrok syrských liberálních opozičníků pro Washington Post: „Stále jsem proti Asadovu režimu, ale jeho svržení je nebezpečné. Islamisté a džihádisté nám ukradli naši revoluci. Pokud by režim padl dnes, přineslo by to jen více chaosu a krveprolití.“ Jak je v tomto kontextu významné dobytí Aleppa vládními vojáky?
V Aleppu že je brutalita jako ve Rwandě či Srebrenici? Tvrdí bývalý šéf OSN Pan Ki-mun. A což tak si vzpomenout na Vietnam? Byl to McNamara, který tvrdil, že ve Vietnamu půjde jen o policejní akci a že ho rozbombardují do doby kamenné za tři měsíce, a nakonec tam zůstali deset let, zabili tři miliony Vietnamců, shodili 12 milionů tun bomb, několikrát víc než Spojenci na Německo během II. sv. války, a miliony litrů defoliantů, právě při kobercových náletech B-52. Způsobili tím největší ekologickou katastrofu 20. století… Není snad právě toto zločin zločinů a nikým nepotrestaná genocida…? A vše v rámci údajného boje proti komunismu, jenž byl na začátku psychopatické války jen na severu země, když po jejím skončení byl komunistický celý Vietnam…
Dnes je na řadě Sýrie; byla totiž vybrána jako cíl ke zničení už přinejmenším před 14 lety. Jak vysvětlil generál Westley Clark, neboť Pentagon uvedl tuto zemi na seznam sedmi národů předurčených ke zničení už v týdnech po 11. září 2001… Pak Kerry vzkázal v únoru 2014 Asadovi, že když okamžitě odevzdá všechny chemické zbraně do týdne, do posledního kusu, USA na Sýrii nezaútočí. Tím šíleně navztekal pořadatele zbrojařského veletrhu, připraveného ve Středozemním moři na válečných lodích a na řeckých letištích, navíc vyděsil Obamu, že by mělo Asadovi jen tak, mírnyx týrnyx projít, jak „použil“ chemické zbraně, respektive že asi nemají USA dost důkazů, aby mu to prokázali.
Přitom samy USA vlastní přes tři tisíce tun chemických látek, což je čtyřnásobné množství, než jaké tvoří chemický arzenál Sýrie. Američané se jich údajně již třicet let snaží „zbavit“, avšak marně; „ničí“ je a pořád nejsou u konce. Likvidace je prý komplikovaná a nákladná. Sýrie předpokládá, že by ty jejich jedy šly zničit za rok, ale za cenu jedné miliardy dolarů. Holt americký zloděj křičí, chyťte zloděje…
Pokrytectví nevídané: Když před plánovaným útokem na Sýrii hovořil Kerry o odpovědnosti syrské vlády za údajný chemický útok, použil jako kdysi generál Powell falešné fotografie. Americký ministr zahraničí ukazoval jako důkaz chemického útoku děsivý snímek, jenž však nepochází ze Sýrie roku 2013, ale z iráckého města Al Musajjib z 27. května 2003. Jeho autorem je fotograf Marco di Lauro, který veřejně vyjádřil rozhořčení nad zneužitím své fotografie. Stejný lživý trik, jako když USA představily v devadesátiminutové multimediální prezentaci důkazy proti Iráku.
Dobytí Aleppa je jedinečný výkon Putina, který tak odčinil vyhnání vojáků SSSR z Afghánistánu v 80. letech, kdy Sověti vedli jako první protiteroristický boj proti mudžahedínům, z nichž pak vnikly Tálibán a al-Káida, potažmo současný Islámský stát. Kdyby CIA, která si vzala na pomoc bin Ládina, nechala Sovětský svaz porazit mudžahedíny, nemusely být ani 11. září 2001, ani dnešní Sýrie a tragické Aleppo…
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Oldřich Szaban
