Pane doktore, paní Nerudová zopakovala, že naši zemi osvobodili Američané a Rusové nikoliv. Jak si vysvětlujete fakt, že to stále opakuje?

Opravdu nevím, ale asi se tato osoba pohybuje v nějaké společnosti, která ji o tom přesvědčila a doporučila jí, že to má veřejně říkat a hodně nahlas. Zřejmě to je někdo z té brněnské historicko-politologicko-politické skupiny a tam se historická fakta moc vážně neberou. Asi to bude nějaká krajová indispozice. Anebo se řídí zásadou, že stokrát opakovaná lež je pravda a s tou se dá třeba kandidovat i na prezidentku. A jak se říká v rurální části česko-moravské společnosti – drzé čelo lepší než poplužní dvůr. 

My jsme minulý týden naši relaci z technických důvodů vynechali. A já jsem se chtěl ptát na Marinu Le Penovou. Pojďme se s odstupem podívat na její odsouzení. Francouzi proti tomu demonstrovali. Když se usadil prach, co tomu rozsudku říkáte?

Byl jsem více než deset dnů odpojený od všech možných informačních zdrojů, a tak nechci šířit  informace, které jsou z druhé nebo dokonce z třetí ruky. Více mě zaujala válka na Ukrajině v podání podcastu Vox-Pot, který pracoval se zdroji z politické a akademické sféry ve Spojených státech (měl jich mít k dispozici asi více než 300). To mi bylo příkladem, jak se zpravodajství a komentáře třeba i z informačně obtížně dostupného prostoru mají dělat. Obávám se, že takto nepracují ani podřízení dnes ještě jen trojnásobného generála Koudelky, jehož dalším postupem snad může být jen generalissimus nebo hlava státu. Upozorňuji na to zejména proto, že i takový vládce ze skupiny našich kontrolorů toho, co máme nebo nemáme vědět, může být ohrožený rozhodnutím libovolného soudu. A než se přijde na to, kde je skrytá pravda a spravedlnost, může být dávno politicky nebo i fyzicky pohřben třeba za zdí nějakého cintorína.