Byla jste prvním politikem, který kritizoval účast Miloše Zemana na oslavách 70. výročí konce druhé světové války v Moskvě. Uvítala jste, že český prezident změnil názor a rozhodl se, že se nezúčastní samotné vojenské přehlídky patnácti tisíc ruských vojáků?

Měla jsem dva důvody, proč jsem vyzvala vládu, aby s jeho cestou nesouhlasila. Prvním důvodem bylo, že Rusko porušuje mezinárodní právo, v rozporu s mezinárodním právem anektovalo Krym a destabilizuje východní oblasti Ukrajiny. Z tohoto důvodu naprosto drtivá většina demokratických hlav států na oslavu do Moskvy nejede. A druhým důvodem bylo, že na tribuně té monstrózní vojenské přehlídky, která se chystá, má stát Kim Čong-un, což je reprezentant vražedného totalitního režimu severní Koreje, a podobní, například představitelé separatistických oblastí Ukrajiny, ať už Doněcka či Luhanska, nebo částí Gruzie, kterou také Rusové rozvraceli, jižní Osetie a Abcházie. A pro mne nebylo myslitelné, aby na tribuně mezi takovými postavami stála hlava demokratické země České republiky. Jsem tedy ráda, že se Miloš Zeman rozhodl, že nepojede na vojenskou přehlídku, ale ten druhý důvod, že Rusko porušuje mezinárodní právo, stále zůstává v platnosti, a kvůli tomu tam prezidenti ostatních demokratických států nejedou. A myslím si, že prezident našeho státu by měl patřit právě do té skupiny, která odmítne alespoň tím, že nepřijme pozvání do Moskvy, současnou politiku Ruska.

Zemanova cesta do Moskvy a plánovaná účast na vojenské přehlídce vyvolala spor i mezi Hradem a velvyslanectvím USA. Americký velvyslanec v České republice Andrew Schapiro prohlásil, že je to poněkud prekérní. Miloš Zeman na to reagoval slovy, že americký velvyslanec má dveře na Pražský hrad zavřené, jeho výrok citovaly i americké deníky. Byla tato reakce prezidenta podle vás adekvátní?