Zeman má pravdu, prezident není služebník vlády. A s Mynářem a utajenými dokumenty je to trochu jinak, než se píše, říká ústavní právník, který poznal Hrad

26.09.2015 19:39

POLOČAS MILOŠE ZEMANA Advokát a politik Zdeněk Koudelka (ČSSD) hodnotí kroky prezidenta Miloše Zemana jako úspěšné. Podle něj na české politické scéně Zeman nemá vážného konkurenta. Za imigrační krizi nese velkou část odpovědnosti Německo a uprchlické vlně se podle Koudelky bude muset bránit každý stát sám. Evropská unie je prý bezmocná.

Zeman má pravdu, prezident není služebník vlády. A s Mynářem a utajenými dokumenty je to trochu jinak, než se píše, říká ústavní právník, který poznal Hrad
Foto: Daniela Černá
Popisek: Kancléř Vratislav Mynář a Miloš Zeman ve Valašských Kloboukách

Co podle vás bude znamenat to, že kancléř Mynář nemá bezpečnostní prověrku?

Je věcí prezidenta republiky, kdo bude vedoucím jeho kanceláře, a domnívám se, že je zcestné dávat důraz na různé prověrky. Rozhodující jsou mezilidské vztahy mezi nejbližšími spolupracovníky. V rámci činnosti vedoucího Kanceláře prezidenta republiky je objem seznamování s tajnými dokumenty velmi malý. Jestli je prověrka Vratislava Mynáře pro pana prezidenta důležitá, to ať posoudí sám, ale prezidentská kancelář může fungovat i s tím, že se její vedoucí s takovými dokumenty nebude seznamovat. Ostatně jsou určeny pro prezidenta, a ne pro vedoucího kanceláře.

Miloš Zeman je zhruba v polovině svého prezidentství. Lze v obecnosti říci, že šlo o úspěšného dva a půl roku?

Vzhledem k tomu, že se mluví o jeho druhé kandidatuře, je to velmi vážný uchazeč o druhý mandát a má reálnou šanci na znovuzvolení, pokud bude kandidovat. Je to úspěšný prezident. Každé znovuzvolení je ocenění od voličů. A navíc ti, kteří s ním nesouhlasí, nemají reálného protikandidáta poté, co Karel Schwarzenberg prohlásil, že se už o prezidentství ucházet nebude. Nevím o nikom, kdo by měl proti Miloši Zemanovi šanci, snad s výjimkou Václava Klause.

Miloš Zeman se vydal poměrně aktivně na pole zahraniční politiky, ale v řadě věcí se neshoduje s vládou, která je za zahraniční politiku země odpovědná. Co to podle vás znamená?

Podle mě je vůbec otázka, jestli se v tom Miloš Zeman rozchází skutečně se všemi, kdo ve vládě jsou. Ústava dává pravomoc zastupovat stát navenek a uzavírat mezinárodní smlouvy prvotně prezidentovi. Prezident ale hlavně není služebníkem vlády. Vláda nemá absolutní moc a také ona musí hledat s prezidentem konsenzus. Muselo se to dělat především v době, kdy zde byl prezident z jiného politického tábora než vláda, ale platí to i nyní. Není na tom tedy nic nového ani nic špatného.

Jak na výkon mandátu u prezidenta Zemana působí to, že byl první přímo zvolenou hlavou českého státu?

Rozhodující není to, jak je prezident zvolen, ale jaké má pravomoci. Tomáš Masaryk, Václav Havel i Václav Klaus byli silnými prezidenty a nebyli přímo voleni. Prezidenti buď mají v sobě chuť pravomoci využívat a jejich názor má ve společnosti silnou odezvu, anebo je nemají a jsou jen úředníky. Jsem rád, že v dějinách našeho státu jsou prezidenti dominantními osobnostmi. Pozice prezidenta nepřímo závisí na síle vlády. Jestliže je vláda slabá a vládní strany nesoudržné, roste politická síla prezidenta. A naopak.

Kritici Miloše Zemana poukazují na to, že místo aby společnost spojoval, spíše ji názorově rozděluje. A společnost je v současnosti skutečně dost rozdělena. Je to v pořádku?

Je to normální. Demokratická společnost nebude nikdy jednotná, společenské zájmy různých skupin jsou rozdílné. Lidé se kloní k různým ideologiím. To, že je společnost nejednotná, je přirozené; a naopak umělá jednota se vytvářela v dobách komunismu a nacismu nebo dnes třeba v Severní Koreji. Mám raději pluralitní demokracii a v ní různé názory musejí nejen zaznít a různě se projevovat.

Je podle vás takovým projevem i vyvěšení trenýrek nad Pražským hradem?

Mě zajímá pluralita, která má nějaký myšlenkový základ. To, že někdo vyleze na střechu pod záminkou, že je kominík, a pak tam dělá něco jiného, považuji za zavrženíhodné. Jsem důvěřivý člověk a to, že někdo zneužívá důvěry lidí ke krádeži nebo exhibicím, není dobré.

Tématem, které společnost rozděluje, je současná imigrační krize. Jak se díváte na aktuální skutečnost, že budeme akceptovat kvóty na přijímání uprchlíků?

Věci se musejí nazývat pravými jmény a já kroky probruselských politiků a úředníků hodnotím jako hloupé. Jednoznačně pravdu odhalil maďarský premiér Viktor Orbán, který pojmenoval problém jako německý. Německo pozvalo miliony uprchlíků, na což má právo, ale nemělo by tímto postojem zatěžovat ostatní státy. A jestli si Brusel mocensky něco protlačil, hodnotím to, jako když něco proti naší vůli nařídila před rokem 1918 Vídeň nebo za komunistů Moskva. Migranti chtějí do Německa, a pokud nebude zrušen schengenský systém a nebudou důsledné kontroly na vnitřních hranicích Unie, dostanou se tam. A to, že je Němci na chvíli převezou k nám, neznamená, že se tam ti lidé nevrátí. Rozhodnutí o kvótách je hloupé, nicméně když si to páni v Bruselu rozhodli, bude to asi realizováno. Ale ne s úspěchem.

Je v takové situaci udržitelný Schengen?

Systém je neudržitelný, pokud se nejvýznamnější stát Evropské unie rozhodne, že nebude respektovat evropská pravidla, k nimž patří i to, že o azylu rozhoduje první země Evropské unie, kam žadatel vstoupí. Německo schengenská pravidla porušilo ve velkém množství případů a tento systém nemůže fungovat, pokud v krátké době Němci nezmění svou politiku. Navíc mi připadá směšné, když Evropou pochodují miliony lidí bez dokumentů a identifikace, a vedle toho tady chtějí studovat lidé ze zemí mimo Schengen, od nichž se vyžaduje splnění přísných kritérií, aby vyhověli požadavkům na studijní nebo obchodní vízum.

Měla by Česká republika více hlídat jižní hranici? Zatím tam probíhají jen namátkové kontroly.

Uprchlíci chtějí primárně do Německa a hlavní proud vede přes Rakousko. Kontroly na slovenské hranici jsou zbytečné, Česká republika díky zeměpisné poloze není přímo ohrožená. Je ale jasné, že lidé, kteří vstoupili do Německa, získají možnost díky neexistujícím vnitřním hranicím možnost cestovat po celém evropském prostoru, a mohou tedy i sem. To ale není otázka bezprostřední budoucnosti.

Jak by mohla vypadat integrace těch uprchlíků, kteří zde zůstanou? Některé české firmy nabídly, že je zaměstnají a ubytují…

Nikdo neví, jak jejich příchod nakonec bude vypadat. Vzpomínám si, jak po útoku na Irák mnohé české firmy říkaly, jak jim to otevře možnosti při obnově země. Ta se ale nakonec propadla do občanské války a nic z očekávání se nenaplnilo. Je to podobné jako dnes – firmy, které proklamují nabídky uprchlíkům, vůbec nevědí, co to bude za lidi, jakou kvalifikaci budou mít, jaké jsou jejich pracovní návyky apod. Podle mě vycházejí jen ze svých tužeb, že by chtěly pracovníky, které neumějí sehnat na českém trhu, ale nemají žádnou jistotu, že se to podaří. Jsem přesvědčen, že pokud by tyto firmy dlouhodobě stály o pracovníky z Blízkého východu, ti lidé by tady už pracovali.

Jak je v současnosti Evropa připravená na imigrační vlnu?

To, jak jsou připravené evropské instituce, je v zásadě jedno, protože nemají reálnou moc situaci řešit. Tu mají jednotlivé státy, které udělí nebo neudělí azyl, a v případě, že jej neudělí, musejí provést navracení uprchlíků do zemí původu nebo do třetích států. Dnes si Maďarsko svůj problém vyřešilo tím, že důsledně chrání vnější schengenskou hranici. Jestli ostatní budou postupovat také tak, je jejich věc, rozhodující ale bude, jak bude postupovat Německo. Pokud bude přijímat migranty a ponechá si je na svém území včetně těch, kterým neudělí azyl, bude evidentní, že vlna neskončí a bude pokračovat dál. Primárně je to tedy německý problém.

Může přispět k řešení vytváření uprchlických táborů v severní Africe?

O cizím území můžete rozhodovat jen tak, že je buď okupujete, nebo si tamní vládu koupíte. Pokud někdo bude chtít realizovat tento záměr, bude muset vládu dané země korumpovat, aby s tím souhlasila, anebo tábory zřídit poté, co tam vyšle svá vojska. Mluvit o tom, že náš problém přeneseme jinam, aniž bude souhlas daných států, je totéž jako mluvit o brzkém vyřešení problému mezi Severní a Jižní Koreou. Je to prostě hypotetická a nesmyslná diskuse.

Jaká je vaše prognóza pro Evropu v souvislosti s imigrační krizí?

Ukázalo se, že funkční jsou jednotlivé státy, EU funkční jako celek není. Například Maďarsko může problém reálně vyřešit. U nás to také bude otázka našeho státu. Pokud se zjistí, že Unie není schopná věc řešit, musíme se rozhodnout sami a jako Maďaři obnovit účinnou ostrahu našich hranic.


 

 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: David Daniel

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Říkali mu „Atomový dědek“. Oslavenec Miroslav Grégr vzpomíná na faleš Pitharta, privatizaci Škodovky, Temelín i Havlův tlak kvůli Kosovu

6:58 Říkali mu „Atomový dědek“. Oslavenec Miroslav Grégr vzpomíná na faleš Pitharta, privatizaci Škodovky, Temelín i Havlův tlak kvůli Kosovu

ROZHOVOR V šedesátých letech patřil mezi strojařskou špičku v Československu a už coby třicátník se …