Pane řediteli, v úterý jste v ČT řekl, že „kauza“ výměny názorů Miloš Zeman vs. Andrew Schapiro je víc mediální než reálná. Už v minulosti se stávalo, že nám američtí velvyslanci radili, co máme dělat nebo co děláme špatně… Jak si máme vysvětlit, že když se někdo ozve (tentokrát prezident republiky), je z toho takový rozruch a mluví o tom celý svět?
Je mediální v tom směru, že jeden odpovídal na otázku České televize a druhý na otázku vašeho serveru. Otázky diktovala témata, která ani jeden ze jmenovaných sám aktivně neotevřel např. na svojí tiskové konferenci, protože sám za sebe tu potřebu asi necítil. Kdyby nebylo otázek, nebylo by odpovědí a nebyla by ani tato výměna názorů, při které se sami diskutující vůbec ani nepotkali. Každá kontroverze prodává a tak není divu, že ji média prodávají, protože to prodává je. Kdypak se vám naposledy stalo, že Parlamentní listy cituje Himalayan Times?
Váš kolega a prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček uvedl, že by se Miloš Zeman ozval v případě, kdyby něco podobného řekl jakýkoli velvyslanec. Čím to ale je, že jiní velvyslanci nikdy takto nevystupují? Nemyslím třeba, že bychom někde dohledali jakoukoli „radu“ či komentář ruského ambasadora… Máme vnímat USA jako světového učitele a rádce?
Nicméně bychom dohledali pár nevyžádaných rad od některých velvyslanců. Prezident má jasnou obecnou představu o práci velvyslance, kterou vystihuje volný citát jiného prezidenta, srbského prezidenta Nikoliće. Ten se vyjádřil zhruba tak, že nevyžádané rady nepovažuje přinejmenším za slušné. Pokud tedy rady přicházejí mediálně namísto použití cest diplomatických. A pak už je zcela jedno, odkud přicházejí. V tom okamžiku se diplomacie stává politikou a je důvod, proč jsou tyto dvě disciplíny historicky odděleny. Politika je o názorech a konfliktech, a proto je nutně i sama vyvolává. Diplomacie je tradičně spíše nástroj, který následně politiku a její důsledky řeší, a to tak, aby změnou formy zachovala podstatnou část z obsahu. Prezident ČR má svůj sbor poradců a představitelé jiných zemí než ČR v něm prostě nejsou.
Psali jsme:
Při cestě pana prezidenta do Washingtonu na konferenci AIPAC jste říkal, že přijetí v Bílém domě se nekonalo i z důvodu, že jste o to nežádali. Budete v budoucnu usilovat o oficiální návštěvu Spojených států?
Vzhledem k tomu, že se klasická bilaterální návštěva nekonala cca 14 let, samozřejmě někdy v budoucnosti budeme. Do každého partnerství je třeba investovat, a to z obou stran. Na druhé straně, USA čekají prezidentské volby a nepředpokládám, že by tedy kdokoliv ze střední Evropy byl v nastávajícím programu prioritou. Víte sám, jak to u nás vypadá před volbami, v Americe to není jiné.
Pan prezident se na konci dubna chystá do Vatikánu. Některá témata, jež budou obsahem jeho jednání s papežem, již sám prezident prozradil. Můžete rámcově promluvit o dalším programu? S kým dalším se například pan prezident setká?
Program se vyvíjí každý den, ale bude zcela zaměřen na Vatikán a poslední změna byla dnes ráno. Takže by bylo předčasné oznamovat výsledek ještě probíhajícího procesu.
Není v plánu třeba jen pracovní setkání s některým z italských, byť třeba bývalých, představitelů?
Právě z důvodu zaměření na Vatikán s tím zatím nepočítám. Navíc to bude návštěva na několik hodin.
Poslední dobou jste dotazován, zda je pravda, že vás po odchodu z Hradu čeká post velvyslance ve Washingtonu. Neptám se, zda je to pravda. Zajímá mě, zda byste takovou hypotetickou nabídku přijal, pokud by vám někdy v budoucnu byla nabídnuta.
Pokud by v budoucnosti přišla nabídka na post velvyslance kamkoliv, hovořil bych o tom nejdříve s panem prezidentem. Moje současná práce mě baví a mám jí dostatek. Na druhé straně jsem kariérní diplomat a dříve nebo později se prostě k práci velvyslance vrátím. A potom by Washington byl jeden ze 4 nebo 5 úřadů, které bych neodmítal.
Co další zahraniční cesty pana prezidenta v tomto roce? Můžete říci, co už je domluvené a co připravujete?
Připravujeme v květnu cestu prezidenta na summit Východního partnerství do Rigy, zářijovou cestu do Ázerbájdžánu a ve stejném měsíci do USA na VS OSN. Účast na setkání prezidentů visegrádské čtyřky v Maďarsku. Plánujeme před koncem roku zřejmě i cestu do Latinské Ameriky. V České republice letos pan prezident přivítá například vietnamského či izraelského prezidenta. A dnes je tu monacký kníže Albert II. Je to tedy docela náročné. Podívejte se jen na diskusi okolo jedné jediné cesty do Moskvy.
Pane řediteli, jak vnímáte současný vývoj kolem Ukrajiny? Zdá se, že v Kyjevě panují spory mezi Porošenkem a Jaceňukem a k tomu boje mezi oligarchy… Představitelé z jedné strany Západu slibují naplňování druhých minských dohod, z druhé strany pak ale parlament schválí něco úplně jiného. Jak vidíte současné ukrajinské vedení z hlediska spolehlivosti v plnění uzavřených závazků?
Jako partnera, který musí být výrazně zvenčí motivován k plnění závazků Minsku plus. To ostatně platí na každého hráče v tomto procesu.
Na Rusko byly několikrát uvaleny sankce a čas od času se mluví o dalších sankcích v případě, že Rusko nebude dodržovat dohody. Proč ale nebyl stejný postup zvolen i v případě Ukrajiny? Nebylo by správné chtít uplatnit sankce i vůči Kyjevu, pokud by nedodržoval dohody?
Myslím, že bychom měli hledat cestu k tomu, aby sankčních mechanismů ubývalo, namísto toho, aby jich ještě přibylo. Hledáme řešení, ne symetrii. Navíc nezapomínejme, že i Ukrajina je pod tlakem Evropské unie, která svou podporu váže na ukrajinský reformní proces.
Fotogalerie: - Přivítání dragounů v Plzni
Jak je to s jednotou Evropské unie právě v postupu a chování vůči Rusku a Ukrajině? Mluví se o tom, že Moskva zruší protisankce vůči Maďarsku, Kypru a Řecku…
...a tím se pokusí rozdělovat země EU do několika kategorií. Čím dříve vyřešíme jasný osud sankcí do budoucna, tím lépe se vyhneme podobné situaci. Navíc výsledek řeckých jednání včera v Moskvě byl úplně opačný, než vaše otázka předjímala.
Neuvažuje pan prezident, jakožto dlouhodobý odpůrce sankcí, nějaký konkrétní čin nebo krok k tomu, aby Brusel začal přehodnocovat současnou sankční politiku nebo aby v červenci skutečně došlo ke zrušení sankcí?
Rušení sankcí je vázáno do realizace dohod Minsk plus, a to všemi stranami. Po návštěvě několika eurokomisařů v minulých měsících teď budeme usilovat například o návštěvu předsedy EK pana Tuska v ČR a podobné téma pak určitě od pana prezidenta zazní. Procesy Minsk plus a ukončování sankcí musí být jasně provázány.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Radim Panenka
