Zkáza internetu, pravda o Pirátech a Člověku v tísni: Zasvěcený technický expert svědčí

3. 4. 2019 4:39

ROZHOVOR "Ale nepovídejte? Kvóty jsou přeci dávno mrtvé, jak nás ujišťovali jejich někdejší obhájci," šokoval dotaz na soudní proces s Českou republikou pro nedodržení kvót informatika Pavla Cimbála. Ten v rozhovoru přináší velmi detailní pohled na změny internetu, které před několika dny prošly hlasováním v Evropském parlamentu. "Sociální sítě a mainstreamové portály budou cenzurovat stejně jako dnes. A když se někde objeví nedostatečně progresivní názor, bude různými elfy nahlášen a jeho pisatel zablokován," říká Cimbál. A na závěr přidává něco k osobě Karla Strachoty, jehož parodická koláž na adresu Václavů Klausů se u části publika nesetkala s pochopením.

Zkáza internetu, pravda o Pirátech a Člověku v tísni: Zasvěcený technický expert svědčí
Foto: Martin Kovář
Popisek: Počítač, internet, klávesnice. Ilustrační foto.

Byla schválena směrnice EU, obsahující i kontroverzní články 11 a 13. Článek 11 nutí vyhledavače a sociální sítě platit vydavatelstvím za odkazy na články. Článek 13 pak nutí jednotlivé servery, aby hlídaly, zda obsah, který je uživateli nahráván, neporušuje autorská práva. Je to podle vás krok, který omezí svobodu na internetu?

Jakou svobodu máte na mysli? V oblasti osobních svobod a svobody projevu jsme dospěli až ke kriminalizaci názorů, blokování uživatelů a mazání účtů. K nahlašování příspěvků a rušení diskuzí. K úderkám anonymních „elfů“, seznamům dezinformačních webů (z jednoho vás právě dezinformuji) a k nařízenému odstraňování informací. A nově i k možnosti policejního vypínání webů. To je stav dnešní svobody. Nedávné výhrůžky ministra vnitra Hamáčka a policejního prezidenta Švejdara o plošném stíhání internetových příspěvků (z popudu šéfa poslanců TOP09 Kalouska) jsou už jen tečkou.

Anketa

Dokdy bude trvat Evropská unie?

hlasovalo: 6983 lidí


Dostali jsme se nad rámec otřepaných výmluv na „odsouhlasená pravidla“ a „soukromé společnosti“, používaných třeba v případě Facebooku. Utahování šroubů přitom začalo už v letech 2014 a 2015. Tento proces byl většinou politiků na evropské scéně aktivně protlačován (Německo, Heiko Maas, Merkelová, NetzDG), nadšeně vítán nebo alespoň mlčky tolerován. Naše politiky nevyjímaje. Otevřeně oponovat se odvážili jen jednotlivci. Nejvíce v této věci udělal Václav Klaus mladší, za což bych mu chtěl veřejně poděkovat.

Jeho nedávný návrh „Lex Facebook“, předložený s podporou 34 poslanců (kterým tímto rovněž děkuji), totiž donutil většinu naší politické reprezentace vyložit karty na stůl. A nestačili jsme se divit, kolik zastánců cenzury (a to v tom nejčistším slova smyslu) v Poslanecké sněmovně náhle máme. Čím větší liberální demokrat, pirát nebo bojovník proti totalitě, tím více se děsil představy, že by si snad občané zase mohli na sociálních sítích psát a posílat, co chtějí. Přitom nepřípustnost cenzury je součástí ústavního pořádku České republiky od jejího vzniku. A žilo se tu bez ní dobře. Skoro celé uplynulé čtvrtstoletí. Tito lidé mají pozoruhodně krátkou paměť.

To, že se někteří z dotčených politiků začali ozývat až nyní, je ale na celé věci to nejvtipnější. Mám na mysli zejména Piráty. Jde totiž o dávnou záležitost, navíc s jejich stranou bytostně spjatou. Začala už v roce 1998, v podobě amerického DMCA, následovaného po třech letech evropskou směrnicí Copyright Directive 2001/29/EC. Pak se určitý čas nic nedělo, ale v roce 2014 zahájila nově zvolená Junckerova komise práci na její plošné harmonizaci. V zpřísnění autorského zákona byl viděn „potenciál pro zlepšení finanční bilance EU, vznik nových pracovních míst a posun k informační společnosti“. Odhady mluvily o 415 miliardách euro v hrubém domácím produktu navíc. Ale důvod k radosti to není. V podstatě jde o snahu vytvořit regulovaný trh z něčeho, co bylo doposud zdarma nebo věcí kolegiální dohody. A netřeba dodávat, čí kapsa to nakonec na daních pocítí.

Zprávu o stavu harmonizace 2001/29/EC tehdy zpracovávala mladá německá europoslankyně Julia Reda, v té době prezidentka Celoevropské federace Mladých pirátů (nyní je prezidentem poslanec Pirátů František Kopřiva, bývalý student ČVUT FEL). Na základě zprávy této pirátské europoslankyně pak vydal Evropský parlament souhlasné stanovisko k vypracování novely, směřované k jednotnému digitálnímu trhu. Načež Evropská komise začala konat. A tak paradoxně vzniklo to, kvůli čemu nyní Piráti tak hlasitě protestují. Směrnice o autorském právu na jednotném digitálním trhu, kterou, v upravené podobě a napodruhé, nakonec 26. března 2019 Evropský parlament schválil. Na implementaci do českého právního řádu máme nyní 2 roky. Piráti na svém webu lamentují a zároveň děkují Julii za to, co proti (!) přijetí směrnice udělala. 27. března ale Julia Reda vystoupila z Pirátské strany a veřejně vyzývá k jejímu nevolení v květnových eurovolbách...

Fotogalerie: - Vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě

Vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě Curtis M....
TK náčelníka generálního štábu Aleše Opaty a vrchn...
TK náčelníka generálního štábu Aleše Opaty a vrchn...
Náčelník generálního štábu Aleš Opata
Vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě Curtis M....
TK náčelníka generálního štábu Aleše Opaty a vrchn...

Zdá se, že tak evropští Piráti pomohli nastartovat legislativní proces, který se jim záhy zcela vymknul z rukou. Přitom se dotýkal oblasti, která je přímo nosným tématem strany. Kvůli reformě autorského práva byla původně založena. No, pusťte nás na ně, porveme se za vás...

Jaké může mít konkrétní důsledky pro obyčejné uživatele internetu?

To záleží na tom, co vše je pod pojem „Internet“ zahrnuto. Konektivita zůstane stejná. Sociální sítě a mainstreamové portály budou cenzurovat stejně jako dnes. A když se někde objeví nedostatečně progresivní názor, bude různými elfy nahlášen a jeho pisatel zablokován. V horším případě skončí za to, co napsal, rovnou před soudem, protože naše policie zřejmě nemá nic lepšího na práci, než kriminalizovat internetové tlachy. Tedy to, co má na existenci uživatele v internetovém prostředí instantní dopady, to zůstane beze změny. Bohužel.

Článek 11 (nyní přečíslovaný na 15) ale může změnit Internet v jiných ohledech. V internetových médiích bude agregovaná informace nějakým způsobem vymezena. Vydavatelé obsahu budou muset uzavřít vzájemné dohody s provozovateli vyhledávačů a agregačními službami. Jak ohledně formy, tak co do rozsahu přebírané informace. Ale to záleží na konkrétní české implementaci této směrnice.

Jde fakticky o snahu vyřešit spor mezi velkými komerčními hráči, kdy korporátní tvůrci obsahu nelibě nesou fakt, že jejich produkci nakonec monetizují především vyhledávače a různé agregované stránky či sociální sítě. Někdejší předpoklad, že převzatá informace zvyšuje i návštěvnost původního zdroje, přestává platit. A především, nůžky zisků se už příliš rozevřely. Převzetí informace má totiž minimální náklady, zatímco tvorba původního obsahu nikoliv.

Bohužel, i zcela nekomerční dobrovolnické projekty, jako třeba Wikipedia, tuto změnu pocítí. Článek totiž připouští výjimku pouze u nekomerčního užití obsahu soukromými osobami. Řešit to lze buď smluvním ošetřením pro každý subjekt, který bude Wikipedia citovat a uvádět jako zdroj, nebo rezignovat na převzatý obsah v současné podobě. Tedy přejít na minimalistickou formu odkazování, kdy se ale při čtení uklikáme. Navíc bude problematické zaručit, aby externí informace zůstaly dlouhodobě k dispozici nebo nebyly v mezičase měněny. To byl i jeden z důvodů vypnutí české Wikipedie 21. března 2019.

Anketa

Pokud bude Babiš obžalován v kauze Čapí hnízdo, měl by odstoupit?

17%
83%
hlasovalo: 14492 lidí


Soukromých osob, stránek či blogů se článek 11 nijak nedotkne, ale asi dopadne na sociální sítě. Tam bývá standardem např. doplňení vloženého odkazu o agregovaný náhled. To, co je uživateli předkládáno jako zvýšený komfort, je ale zároveň snahou přiživit se na atraktivitě původního článku. A to se velkým hráčům na poli tvorby obsahu přestává líbit. Že bývá tento obsah často sám založen právě na informacích, zjistěných např. na Twitteru nebo Facebooku z tamních soukromých profilů, je jen dalším paradoxem této problematiky.

Jiný je pak článek 13 (přečíslovaný na 17), volající po kontrole autorských práv u médií, nahrávaných na internetové platformy. Zde má Wikipedia rovnou udělenu výjimku. Naopak, soukromé osoby mohou mít záhy problém. Pokud se nějakému automatickému filtru jejich data nebudou zdát dostatečně autorská, prostě je preventivně smaže nebo nevysdílí. A provozovatel platformy bude k takovému jednání nucen a oprávněn zároveň.

Ale celý tento článek je v důsledku natolik absurdní, že k jeho implementaci v současné podobě sotva dojde. Přenáší totiž odpovědnost za rozpoznání nelegálně sdíleného obsahu na daný portál, což je technicky velmi špatně realizovatelný požadavek, vytržený spíš z říše divokých snů vydavatelství a ochranných autorských svazů. To, že takový paskvil vůbec mohl uspět, cosi vypovídá o intelektových kvalitách Evropského parlamentu obecně.

Co třeba konzumenti zpráv? Smrskne se mediální trh?

Nelíbí se mi pojem „konzumenti zpráv“. Nechci zprávy konzumovat. Mne zajímají spíš fakta a konkrétní informace. A ty si bohužel musím pracně dohledávat z více původních zdrojů, takže už v tomto ohledu pro mne mainstreamoví tvůrci obsahu selhávají. Jejich informace jsou neúplné, zkreslené autocenzurou nebo k dané události schází. Případně jde o články manipulativní, s politickou objednávkou nebo v roli špatně maskované podpůrné kampaně.

Média mne často nutí souhlasit s jejich názorem na událost, o které přitom odmítají přinést ucelenou, původní informaci. Pokud se zrovna tento trh smrskne, tak to jako velkou újmu vnímat nebudu. Třeba v důsledku přibude více původních článků a ubude převzatých politicky korektních blábolů západního mainstreamu.

„Před lety jsme upozorňovali, že KDU-ČSL vyslala do europarlamentu bývalého právníka OSY Pavla Svobodu a že z toho bude průšvih. Tak nám dneska schválil cenzuru Internetu,“ uvedl ke schválení směrnice poslanec Mikuláš Ferjenčík (Piráti). Je cenzura to pravé slovo?

Cenzuru Internetu zavedla jako první mainstreamová média ve svých diskuzích. Následně sociální sítě. Tato směrnice je jen pokračováním dlouhodobého procesu, ale na jiné úrovni. Dopadá spíš na velké hráče, než prostého občana. Takže gratuluji Pirátům k tomuto objevu, nota bene ve věci, kterou sami před čtyřmi lety prostřednictvím své (jediné) europoslankyně pomohli spustit.

Anketa

Zeman by nejraději zrušil Senát Parlamentu ČR. Má v tom pravdu?

95%
5%
hlasovalo: 15655 lidí


Politický vzestup Pirátů je lokální anomálií, postavenou na elektorátu zkrachovalé Unie svobody, Zelených, TOP09, STAN a dalších subjektů. Cílí na mladého, liberálního městského voliče, který v podstatě nemá moc na výběr. Víc bych za tím nehledal. Kromě České republiky, Islandu a Lucemburska zažili ve všech ostatních zemích volební debakl. Evropské orgány pirátské strany proto začínají obsazovat čeští zástupci, jsme poslední parlamentní baštou pro toto hnutí.

Obecně rozšířená představa, že jde o stranu IT odborníků, rychle vezme za své, pokud si projdete životopisy pirátských poslanců a politiků. A výsledky tomu odpovídají. Ani v této jediné věci, kde měli reálnou šanci přinést odborný vhled, příliš neuspěli. Nechybělo málo a měli bychom paskvil, zpoplatňující i pouhý hypertextový odkaz. Amatérismus a absence politické zkušenosti je zde evidentní.

Myslíte, že bývalé angažmá Pavla Svobody coby advokáta OSA mohlo hrát v jeho rozhodování roli? Z českých europoslanců se pro schválení vyslovil pouze on a jeho stranická kolegyně Michaela Šojdrová.

Mohlo i nemuselo. Upřímně, zrovna u těchto dvou europoslanců mne to ani moc nepřekvapilo. Každopádně by to na výsledku nic nezměnilo, směrnice je odhlasována a z toho teď musíme vycházet.

Státy nyní mají dva roky na zavedení směrnice do praxe. Myslíte, že k zavedení pravidel v Česku dojde v rámci této lhůty spíše později?

Jde o to, na co vlastně chceme čekat. Na kolaps Evropské unie jako takové? Nebo na revizi směrnice (ke které pravděpodobně také dojde)? Vzhledem k flexibilitě rozhodování evropského molochu je ale pravděpodobné, že za dva roky bude situace v podstatě tatáž. Takže nějaké formě implementace se nevyhneme, pokud budeme chtít být i nadále členy tohoto uskupení. Ale bude třeba hledat cesty, jak v této věci nebýt papežštější než papež. A pak je tu faktor květnových voleb, který také může řádně zamíchat kartami.

V polovině května, těsně před eurovolbami, půjde Česko před unijní soud kvůli migračním kvótám. Jak taková věc může zamávat s výsledky voleb? Budou mít euroskeptici žně?

Ale nepovídejte? Kvóty jsou přeci dávno mrtvé, jak nás ujišťovali jejich někdejší obhájci. Takže ne tak docela? Každopádně, ať už soudní jednání skončí jakkoliv, je to velmi dobré načasování. Třeba tentokrát přijde k volbám více voličů než posledně. Díky těm žalostným 18 % pak vzniklo v EP zcela disproporční zastoupení ve prospěch proevropských stran. Dnes vidíme, že se nás rozhodování v EU bytostně dotýká a začíná být zásadní.

Fotogalerie: - Městem předražených hrnců

Zbyněk Prousek rozkrývá pozadí kolem předváděcích ...
Splátkový kalendář k úvěru od firmy Home Credit pa...
Dárkový poukaz na sto tisíc od společnosti Astena ...
Zbyněk Prousek ve své detektivní kanceláři
Bývalý kravín v mělnických Vehlovicích má podle Pr...
Šmejdi využívali i výhodné pozice mělnického konte...


Zdiskreditovaní Zelení, STAN a TOP09 hbitě vytvořili koalici, takže se do EP pravděpodobně společně ještě dostanou. Škoda, že téhož kroku nejsou schopna domácí vlastenecká uskupení. Dovoluji si tvrdit, že je to v tuto chvíli zásadní chyba, dojde k zbytečnému roztříštění hlasů voličů a naše národní zájmy v EP pak budou hájit Piráti, Zelení, TOPka a STAN.

Karel Strachota, který má na starost projekt Jeden svět na školách pod hlavičkou Člověka v tísni, publikoval na svém facebookovém profilu koláž, parodující oba Václavy Klause. Ti podle něj nenávidí například homosexuály (Kromě „Kikiny“, jak Strachota poznamenal), pravdu a lásku, či EU. Je takové vyjádření v pořádku, pakliže jej zveřejní člověk, který v rámci projektu JSNS mezi studenty středních škol například šíří osvětu o eurovolbách, homofobii, rasismu, či o našich dějinách?

Kdysi dávno jsem se bavil s jednou slečnou, detailně obeznámenou s interním fungováním této neziskové organizace. Jméno z pochopitelných důvodů uvádět nebudu. Hovor se po chvíli stočil právě na Karla Strachotu. Ukázalo se, že jeho politické aktivity jsou trnem v oku i některým zaměstnancům této neziskovky. Přišli tam s ideály, jak budou pomáhat lidem, a místo toho je pak náplní politická agitka. Navíc na témata, která už dávno vyčpěla a společností nijak nerezonují.

Jeden svět na školách je pak kapitola sama pro sebe. Doporučuji rodičům více si všímat, co se pořádá na jejich škole za akce. Školy mají být apolitickými, což je pravý opak seminářů z tohoto pásma. Tento problém si tedy musí rodiče vyřešit lokálně s vedením školy, kde o tato školení politické eurouvědomělosti nestojí, tam je nemají.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Marek Korejs

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Vítejte v kapitalismu. Vše prodáno, ve vlastní zemi jsme v nájmu. Co se tady za těch třicet let postavilo, ptá se poslanec Luzar

16:03 Vítejte v kapitalismu. Vše prodáno, ve vlastní zemi jsme v nájmu. Co se tady za těch třicet let postavilo, ptá se poslanec Luzar

ROZHOVOR „Stále tvrdíme, že česká armáda není schopna utratit ona 2 % (HDP), tedy pokud si nechceme …