Jaké jsou podle vás hlavní problémy českého školství?

To, že do něj mluví každý. Neříkám, že je tím resort vzdělávání nějak výjimečný, v téhle zemi mluví každý do všeho. Ale procento hochštaplerů, kteří mají pocit, že právě oni vědí, co, jak a proč se má ve školách odehrávat, je povážlivě vysoké.

Druhá věc je, že co se ve školách odehrává, nevědí pořádně ani ti, kteří to mají v popisu práce. Například nedávno zaniklý Výzkumný ústav pedagogický, který se rozpustil v NÚV (Národní ústav pro vzdělání – pozn. red.), zkoumal v době vrcholící krize dvoustupňového kurikula takové věci, jako je optimální formát třídní knihy a jeho orientace. Nastojato, nebo naležato – to je, oč tu běží.