Stále víc evropských i českých politiků zdůrazňuje nutnost přestat odebírat ruský plyn, abychom tím finančně nepodporovali Putinův režim. Představme si modelovou situaci, že se na tom skutečně EU domluví a ze dne na den odběr plynu z Ruska stopne. Co by následovalo? Jak by to u nás pak vypadalo z hlediska běžného provozu země, života občanů, zásobování, dopadů na výrobu a zemědělství atd.?
Pane redaktore, lidé v Evropě, zejména na východu Evropy a zejména v České republice, chtějí žít v míru, na rozdíl od české vlády, která je ve válce. Lidé musí dostat za přiměřené ceny elektřinu, plyn, teplo a další základní životní potřeby, to je úkol každého státu, který je opravdu státem. Proto mu lidé platí daně, aby jim to stát zajistil, protože nikdo jiný na to nemá nástroje výkonné moci, legislativu, soudy a další…
Jste pro zbudování základny NATO na českém území?Anketa
K otázce zastavení dodávek ruského zemního plynu je potřeba vědět, že nemáme žádný dlouhodobý kontrakt s Gazpromem kromě menšího kontraktu společnosti ČEZ pro plynovou elektrárnu. Z hlediska směru toku plynu je úplně jedno, zda ČR byla zásobována tradiční trasou přes Ukrajinu a Slovensko, nebo je nyní v posledních letech zásobována ruským zemním plynem přes Německo. Německé firmy mají dlouhodobý kontrakt na dodávky ruského zemního plynu za nízké ceny (cca 6 až 7 Kč/m3), a my jej od nich kupujeme za šílené peníze. Při zastavení dodávek ruského zemního plynu, na kterém jsme již 50 let prakticky ze 100 % závislí, v příští zimě zmrzne velká část českých občanů, a to budou možná ti šťastní, protože může nastat doba, kdy živí budou závidět mrtvým. Protože ještě před zimou zanikne většina dosud fungujícího českého průmyslu.
Pouze málo lidí v Čechách ví, že na vytápění pro obyvatelstvo, úřady a další se spotřebuje pouze cca čtvrtina spotřeby zemního plynu z celkové spotřeby cca devíti miliard metrů krychlových zemního plynu, protože tři čtvrtiny ruského zemního plynu spotřebovává český průmysl. A český průmysl představuje zaměstnanost, a tedy peníze na obživu pro mnoho českých občanů. Nezaměstnanost v ČR překoná rekordy. Většina českého průmyslu, nejen sklárny, automobilky atd., se totiž bez technologického zemního plynu neobejde. Bez zemního plynu se také nevyrobí hnojiva, bez hnojiv se neurodí a bez úrody nebude co jíst, doslova! Nějakou dobu vyvolení možná přežijí ze zásob, ale k výrobě a úpravě většiny potravin je také potřeba zemní plyn.
Bez ruského zemního plynu nebudou mít ani mladí nadšenci, volající na náměstích po zastavení dodávek ruského zemního plynu, své „hambáče“ z McDonalda… Řekl jim to vůbec někdo? Nebo je to opět stejný systémem absolutní neznalosti: „Mohu se koukat na televizi i při svíčkách?“ Nebude fungovat doprava, protože kamiony používají AdBlue, které se vyrábí také ze zemního plynu, atd. atd., prostě totální rozvrat celého státu.
Pane redaktore, pokud někdo tvrdí, že Česká republika může ze dne na den přestat odebírat ruský zemní plyn, přestože jiný než ruský zemní plyn zde není a několik let nebude, je buď blázen, nebo zločinec…
V jednom z minulých rozhovorů jsme již mluvili o alternativách, například v podobě zkapalněného plynu od Američanů s tím, že v evropských přístavech je akutní nedostatek terminálů, ale i tankerů, které by ho vozily. Pokud bychom začali potřebnou infrastrukturu budovat, za jak dlouho reálně bychom byli schopni plně ruské dodávky nahradit? A jaký rozdíl v ceně by to znamenalo pro spotřebitele?
Pane redaktore, v případě, že bude Česká republika závislá pouze na LNG (LNG = zkapalněný zemní plyn, pozn. red.), nynější nesmyslně předražená cena zemního plynu pro české spotřebitele se rázem stane krásnou vzpomínkou na „nízké“ ceny plynu. V přímém sousedství ČR je jediný LNG terminál pouze ve Swinousčie v Polsku s kapacitou 5 mld. m3, která nestačí ani Polsku. Německo nemá ani jeden a urychleně chystá výstavbu nebo koupi dvou plovoucích LNG terminálů, které zajistí pouze malou část německé spotřeby. A současné LNG terminály ve Středozemním moři nepostačí pro zásobování ČR… A chiméry, že si postavíme terminál ve Francii či ve Španělsku apod., mají navíc zásadní vadu, zcela chybějí propojovací plynovody. A jejich stavba by trvala několik let. A to nemluvíme o nedostatku tankerů na LNG a o tom, že většina současných producentů LNG má dlouhodobé kontrakty na dodávky LNG do Asie a s tak dramatickým nárůstem dodávek LNG do Evropy prostě nepočítá.
Můžete se ale prosím vrátit k otázce cen LNG pro Českou republiku, alespoň odhadem?
Dnes ruský zemní plyn, který kupuje Německo (ale i např. Maďarsko, Itálie a další) z dlouhodobých kontraktů za cca 6 až 7 Kč/m3, prodávají největší čeští dodavatelé včetně distribučních a dalších poplatků za cca 26 až 27 Kč/m3. Je opravdu obtížné seriózně odhadnout budoucí cenu investic do propojovacích plynovodů a zakoupení podílů v LNG terminálech v cizích státech, o kterých veřejně mluví někteří politici, ale jedná se o desítky až stovky miliard Kč.
A pokud jsou např. Američané schopni dodávat LNG do Evropy za cca 24 Kč/m3, pak mi při započtení obrovských investic nezbytných pro LNG nedávný šílený peak ceny zemního plynu na TTF (TTF = obchodní místo v Nizozemsku, kde se tvoří velkoobchodní cena zemního plynu, pozn. red.) přes 92 Kč/m3, bohužel již nepřipadá tak úplně šílený.
Zemní plyn z odpařeného LNG, pokud se k nám někdy za několik let dostane, bude patřit do kategorie luxusního zboží. Ale zemní plyn nesmí patřit mezi luxusní zboží, které není dostupné běžným občanům. To je přesně to, zač naše skupina „Energie není luxusní zboží“ (pozn. redakce, jedná se o skupinu energetických odborníků, jejímiž členy jsou Hynek Beran, Alena Vitásková, Vladimír Štěpán, Pavel Janeček a další, pozn. red.) dlouhodobě bojuje. Tím bychom se dostali k počátkům plynárenství v českých zemích a na Moravě, když po roce 1850 začal rozvoj svítiplynu. Svítiplyn, vyráběný v městských a obecních plynárnách, byl opravdu luxusním zbožím a pouze ti nejbohatší s ním svítili, následně se s ním začaly osvětlovat i ulice.
Zeptal se někdo českých občanů, zda se opravdu bez ruského zemního plynu chtějí dobrovolně vrátit do předminulého století?
Fotogalerie: - ODS. Kongres. 30.
Kdyby Rusko vyhovělo volání politiků Evropské unie po okamžitém přerušení dodávek zemního plynu do Evropy a dodávky by náhle uzavřelo, máme kapacity, jak to překonat?
Technické předpoklady, ale pouze technické teoretické předpoklady, Česká republika má. Teoreticky může v případě přerušení dodávek Česká republika několik měsíců přežít, než dojde k definitivnímu kolapsu, který jsem vám výše popsal.
V ČR jsou totiž POZA (podzemní zásobníky zemního plynu, pozn. red.), které jsou schopny pojmout cca třetinu roční spotřeby zemního plynu v ČR. Protože jsem v Jihomoravských plynárnách jako „investičák“ stavěl POZA Hrušky II. a III., dnes nazývaný POZA Tvrdonice a úplně největší POZA Dolní Dunajovice, vím, že jsou to velmi kvalitní POZA. Problém je v tom, že přestože se již mnoho let osobně snažím přesvědčit, a nyní i celá naše skupina „Energie není luxusní zboží“, příslušné i nepříslušné politiky, aby POZA a zemní plyn zařadili mezi státní hmotné rezervy, a tím byla zvýšena energetická bezpečnost ČR.
Problém je v tom, že ani jeden POZA nepatří ČR a ČR nemá prakticky vliv na jejich naplnění zemním plynem. Před rokem 1989 jsme v září měli POZA naplněny zemním plynem doslova na doraz. V roce 2021 byly naplněny cca ze čtvrtiny, protože nikdo nechtěl kupovat drahý zemní plyn a uskladňovat ho v POZA kromě tzv. povinného množství. Nyní však, namísto chimér o LNG terminálech v časové i faktické dálavě, má Česká republika jedinečnou šanci, může zpět odkoupit od německé společnosti RWE její dceřinku RWE Gas Storage, která má šest POZA o celkové kapacitě 2,7 mld. m3 uskladňovací kapacity. To je povinnost každého řádného hospodáře, která nám v budoucnu, pokud stále bude dodáván ruský zemní plyn, může nejen zvýšit bezpečnost, ale i snížit ceny.
K vašemu dotazu, pane redaktore, zda máme kapacity na trvalé překonání přerušení dodávek ruského zemního plynu, musím s lítostí přiznat, že ne. Bohužel dnes ani v několika příštích letech prostě není v České republice alternativa k ruskému zemnímu plynu. Máme naštěstí, zatím, dost elektřiny z českých jaderných a uhelných elektráren, ale zemní plyn je např. v průmyslu nenahraditelný.
Další velké téma je ropa. Ceny pohonných hmot se už týdny drží mezi 45–50 korunami za litr. Vláda dlouho nereagovala, pak přišla s koncem přimíchávání biosložky do nafty a odpuštěním silniční daně, což mělo zanedbatelné dopady. Až teď oznámila snížení spotřební daně, ale pouze o 1,50 Kč, což při současných cenách téměř není vidět. Máme vyslyšet volání vládních představitelů a tolik nejezdit, a tedy ušetřit? Jak si vysvětlujete, že česká vláda nijak razantně nezasáhla na rozdíl od řady okolních či blízkých zemí? A co brutální zdražení na pumpách způsobilo? Část koaličních politiků říká, že to prostě zdražil Putin, když s armádou napadl Ukrajinu…
Ceny PHM nejsou úplně můj šálek čaje, jak říkají Angličané. Jako občan mám problém s tím, že Evropa odmítá lacinější ruskou ropu kupovat z ideologických důvodů. Také nesouhlasím s ruskou invazí na Ukrajinu, stejně jako jsem nikdy nesouhlasil s americkou invazí do Vietnamu, Iráku, Srbska, Sýrie, Afghánistánu a bůhví, kde ještě všude Američané provedli invaze. Ale to přece není důvod trestat obyvatelstvo a ekonomiku Evropy tím, že si nekoupíme lacinější ruskou ropu, kterou Rusko obratem prodá do Indie, USA a kde všude. V Evropě je to důvod pro šílené ceny, které nedávají smysl.
To, že česká vláda nezasáhla, na rozdíl od sousedních vlád, je podle mě trestuhodná chyba, která poškozuje konkurenceschopnost českých podnikatelů a českou ekonomiku vůbec. Ve finále se tato nečinnost vlády nejspíše vymstí v podzimních volbách, kde jí voliči spočítají nečinnost v otázce cen energií i cen PHM.
Jste pro odstřižení se od ruských dodávek plynu a ropy?Anketa
Pokud jde o ropu, konec jejího odběru v Evropě nikdo nepřipouští. Jaké procento celkově tvoří ruská ropa, a tedy jaké dopady by její absence měla? Vyschly by české čerpací stanice? U nás se už nicméně hlasy na ukončení odběru objevily, lidé jako Petr Pithart, Anna Šabatová, Olga Sommerová či Jan Ruml v petici vyzývají českou vládu, aby zastavila nákupy plynu i ropy z Ruska. Nemůžeme prý Putinovi financovat jeho agresi na Ukrajině, protože to nás všechny ohrožuje. Plyn jsme již probrali, ale co by znamenalo nemít ruskou ropu? Co říkáte na výzvy vlády šetřit PHM, abychom nepodporovali Putina?
V ruském zemním plynu nefinancujeme Putina, ale především stovkou zbytečně vyhozených miliard korun ročně německé firmy.
Zásobování ropou je rozděleno, zhruba dvě třetiny ruská ropa a cca třetina z jiných zdrojů. Problém je v tom, že se jedná o různé typy ropy z hlediska jejich vlastností. S pouhou třetinou dodávek ropy nastanou problémy v zásobování a cena PHM tentokrát již zcela oprávněně vyskočí vysoko nad 50 Kč za litr, pokud vůbec bude PHM k sehnání.
Cena za ruskou ropu je skutečně velkým příjmem Ruska a o to více mi vůbec nedává smysl, proč se Evropa tak úporně snaží co nejvíce zvýšit její cenu, když tím pouze narůstají zisky Ruska při stejném objemu dodávek ruské ropy. Stejně mi nedává smysl, když vláda vyzývá k úsporám PHM, aby lidé nejezdili, a tím nepodporovali spotřebou PHM Putina. Proč však letěla šéfka Sněmovny vládním speciálem, údajně na veletrh do Dubaje. Přitom mi nepřipadá podle jejích vyjádření jako nějaká vášnivá podporovatelka Putina.
Závěrem ještě srovnání. Když se podíváte na současné ceny u nás a v Maďarsku či na Slovensku, například jaký je rozdíl v ceně plynu či elektřiny pro domácnosti proti ČR.
Ceny plynu a elektřiny na Slovensku a v Maďarsku jsou na úrovni třetiny až poloviny cen v České republice, protože jejich vlády se snaží zajistit pro občany, živnostníky i průmysl takové ceny, aby ekonomika prosperovala a lidé mohli důstojně žít a pracovat. Kéž bychom také měli takovou vládu.
Psali jsme:
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Radim Panenka
