Kardinál Duka na počátku uprchlické krize několikrát opakoval, že je překvapen složením migrantů, že jsou to mladí muži vybavení mobily a že by bezpečnostní složky měly velice důsledně prověřovat, koho sem pustí. Za to se mu dostalo od některých „sluníčkářských“ komentátorů nálepky, že prý poněkud „hnědne“. Naopak řada politiků i novinářů uvedla, že pan kardinál jen v předstihu řekl to, na co dnes už mnozí také přicházejí, že otevřená náruč všem islámským migrantům má prý být sebevražednou cestou. Jak vy sám hodnotíte zmíněné prohlášení našeho katolického primase?

My opravdu nemůžeme jen otevřít náruč a říct pojďte všichni k nám, ale musíme být schopni migraci regulovat a máme pro to i dost možností a vytvořených mechanismů. Přece i my v České republice se musíme řídit různými pravidly a zákony. A když k nám někdo chce přijít, tak je musí dodržovat. Já jsem také přišel jako cizinec do Česka a bylo ode mne očekáváno, že se přizpůsobím, a ne, že to bude naopak a já si budu lidi kolem sebe přetvářet k obrazu svému. Například si myslím, že dějiny Česka znám možná lépe, než mnoho lidí, kteří se tu narodili, protože se ode mne očekává, že se budu s nimi identifikovat.

Je to opravdu hodně jednoduché, když už mi někdo pomůže a dovolí mi v některé jiné zemi žít, musím dodržovat tamní zvyklosti a pravidla, jež tam fungují. A my jsme to s benevolencí a korektností přehnali, jak jsem to uváděl tento týden v České televizi. Ve Vídni například přejmenovali adventní trhy na zimní trhy, v některých leteckých společnostech zakazují nosit křížek, ať to nedráždí jiná náboženství, a na některých místech v Itálii se ruší výstavy betlémů, stavění vánočních stromků a zakazují se zpívat i koledy. Tak přece nemůžeme vyklízet prostor jiným náboženstvím. Potom se nemůžeme divit, že k nám přijdou a chtějí si zavádět svoje pořádky.