Známý „průzkumník“ Herzmann vysvětluje, proč Andrej Babiš imponuje tolika lidem. Opozici z toho bude hodně bolet hlava

26.12.2018 20:07 | Zprávy

CO NÁM DAL ROK 2018 Jan Herzmann, známý sociolog a expert na předvolební průzkumy, v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz rozebírá události posledního roku. Jeho fenoménem byl podle něj Andrej Babiš. Až historie podle něj posoudí, zda jeho vládnutí bylo úspěšné, či nikoliv. Vysvětlil také, že program hnutí ANO obsahuje věci, které budou pro české voliče populární vždy, a že lidé mají mnoho důvodů, proč Andreji Babišovi věřit.

Známý „průzkumník“ Herzmann vysvětluje, proč Andrej Babiš imponuje tolika lidem. Opozici z toho bude hodně bolet hlava
Foto: Hans Štembera
Popisek: Jan Herzmann

Jak se vám líbila letošní vzpomínka na 17. listopad? Sledoval jste dění v Praze? Ozývají se námitky, že původní rozměr celé akce se vytratil na úkor politizace. Takřka souběžně se vzpomínkovými akcemi proběhlo i několik protestů proti Andreji Babišovi. Zároveň již takřka zcela zapadl význam 17. listopadu 1939, kdy nacisté uzavřeli české vysoké školy. Panuje dnes v rámci výkladu českých dějin jistá selektivita?

Začnu trochu zeširoka – Vánocemi. Možná si ani neuvědomujeme, že jsou vlastně oslavou výročí, teď právě dvoutisícího osmnáctého výročí narození Ježíše Krista. Mnozí lidé si to vůbec neuvědomují, snědí své porce kapra nebo řízků a salát, strhnou obaly z dárků a užijí si dny volna. Jiní nad Vánoci opravdu přemýšlejí jako nad svátkem, výročím svého druhu. Málokdo si při tom ale bude připomínat politickou situaci v Judeji pod správou Piláta Pontského nebo eticko-náboženský stav tehdejší židovské společnosti. I toto celosvětově významné, vskutku historické výročí zkrátka vnímáme optikou současné společnosti, našich plánů, nadějí, obav a citů. Není proto divu, že i 17. listopad pojímáme především jako podnět nebo záminku pro reflexi toho, co se děje tady a teď.

A protože obě události, které se v minulosti tohoto dne odehrály, měly především politický význam, je i prožívání jejich připomínky především politické. Nelze se divit, že část veřejnosti právě o takových významných dnech vyjadřuje podporu, či naopak nevůli vůči některým politickým osobnostem nebo i celým politickým koncepcím. Jinou otázkou je forma, jakou to probíhá. Jistě můžeme jen těžko považovat za přijatelný projev politického názoru zapalování aut a rabování při protestech francouzských žlutých vest. U nás jsou formy protestů naštěstí daleko zdrženlivější, některé projevy postojů vůči politikům, kteří třeba k naší nevoli, ale přece jen reálně reprezentují stát při podobných událostech, podle mne nevypovídají o tom, že protestující mají úctu k těm původním výročím, která si připomínáme, a k lidem, kteří byli v letech 1939 a 1989 aktéry tehdejších událostí.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Marek Korejs

JUDr. Daniela Kovářová byl položen dotaz

Myslíte, že nejdiskriminovanější skupinou jsou senioři?

Určitě jejich pozice není dobrá, ale jsou na tom hůře, než matky s dětmi, obzvláště pokud jde o samoživitelky? V jejich případě se i s ohledem na rodinu a na podmínky, které si zaměstnavatelé kladou dost diskriminováni, navíc senioři (důchodci) mají aspoň většinou dobré důchody, ať mi nikdo netvrdí,...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů: