Ztrácím důvěru v mocenské složky. Advokát promluvil k případu Šlachta a vytáhl k němu velkou kauzu z minulosti

Jak vnímáte rozsudek Vrchního soudu v kauze Opencard, kde bývalí pražští primátoři Bohuslav Svoboda a Tomáš Hudeček dostali podmínku dva a půl a dva roky za to, že schválili kontrakty se společností Haguess, aby nezkolabovala pražská doprava. Navíc jim podpis smlouvy doporučil právník.

Sám fakt podání obžaloby považuji za chybný krok. A za ještě větší chybu považuji to, že odvolací soud vynesl odsuzující rozsudek, protože tím se dostává do posuzování orgánů v trestním řízení normální politika a vzniká otázka, kdo bude sedět v zastupitelství nebo radě obcí, když všechny jeho kroky budou přezkoumávat orgány činné v trestním řízení a budou ho klepat přes prsty. Myslím, že už to zachází hodně daleko.

Říkal jste, že by na radnicích i v zastupitelstvech měli rovnou sedět policisté. Nemůžeme doplnit, že i žalobci a podle současného rozsudku i soudci?

Já jsem také říkal, že už chybí jen jediný krok, aby tam usedli skuteční policisté a celý ÚOOZ a pak nemusíme chodit k volbám. To směřuje ke státu, kde bude vládnout policie. Tam až to může dospět.

Exprimátor Tomáš Hudeček po vynesení rozsudku prohlásil, že trestní stíhání bylo předem objednané. Takovému podezření se není možné divit, protože na počátku stála i kontroverzní žalobkyně Máchová, která byla stažena z tohoto případu i trestních kauz vůbec, protože ji vyšetřuje policie. Máte podobné podezření?

Ne, nemám žádnou indicii, že by to trestní stíhání bylo předem objednané, jen si myslím, že bylo chybné. Jen říkám, že se do zorného pole policie dostává politika, navíc oba dva bývalí primátoři, kteří byli odsouzeni, nestáli u zrodu Opencard, jen ji převzali jako plavci na řece Styx pomyslné veslo; a ten, kdo to celé objednal, stál u zrodu a způsobil tolik škod, není stíhán. Naopak stíháni jsou ti, kteří dostali veslo do ruky, protože se stali primátory a chtěli zabránit dalším škodám, a teď za to nesou odpovědnost. To je prostě absurdní. Kdybych teď zvažoval, zda mám kandidovat do zastupitelstva, tak řeknu: ani náhodou. Ať si tam sednou policajti, protože takové jednání orgánů činných v trestním řízení opravdu ohrožuje parlamentní demokracii.

Není absurdní, že jsou takto stíháni komunální politici, kteří většinou rozhodují o mnohonásobně menším objemu finančních prostředků než třeba zákonodárci, ale ti mají imunitu, ať udělají nebo řeknou cokoli, i když to může vést k obrovským národohospodářským škodám? Vzpomeňme na škody kvůli špatnému zákonu o lehkých topných olejích, solárních elektrárnách apod.

Je to Absurdistán. Když mohou být zastupitelé stíháni za rozhodnutí, že postaví bazén větší nebo menší, jestli to bude dělat tahle nebo jiná firma za menší peníze, potom vzniká otázka, co vlastně mají zastupitelé dělat. Nabízí se jediná možnost: nehlasovat pro nic a všechno vetovat. Ať ta obec skončí, ať tam nic není, pak bude mít záruku, že se nedopustí žádného trestného jednání. Až tam to může vést. Politika se stává objektem trestního stíhání, hodnoceny jsou kroky, jestli nějaká stavba mohla být lepší, levnější, jestli nemohla stát někde jinde. Aby se člověk, který je v zastupitelstvu a nemá odpovídající vzdělání ve stavebnictví, klepal hrůzou, když pro něco zvedne ruku. Já zastupuji jednoho zastupitele na severu Čech, který zvedl ruku pro to, co doporučila rada obce – vystavět nějaký objekt. A teď je za to stíhán. Vede to k tomu, že je lepší nedělat nic, a to je špatně.

Mnozí lidé, když vidí rozsudek v kauze Opencard, nemají důvěru v právo, protože mají pocit, že spravedlnost a zákon se diametrálně rozcházejí. Divíte se jim?

Já se nedivím. Hodně se mluvilo o nezávislosti soudců. Nezávislost soudců znamená, že jsou nezávislí na státních a jiných orgánech a nemohou být jimi ovlivňováni. Ale tím jejich nezávislost končí. Pak nastupuje závislost, a to závislost na správné aplikaci práva. A pokud soud dělá chybu a nesprávně aplikuje právo, tak se ptám, kde je odpovědnost soudce, který může jediným rozsudkem poničit lidské životy. Domnívám se, že odpovědnost soudců by měla být. Nezávislost pro mne znamená skutečně jen to, že jim do toho nikdo nemůže mluvit. A pokud se stane chyba, jakou například udělal olomoucký vrchní státní zástupce Ištván v souvislosti s prohlídkou Úřadu vlády, a do dneška ten člověk za to nenese žádnou odpovědnost, tak žasnu. To se snad může stát jen v Čechách.

Jak jste se díval na rozruch, který vznikl kolem reorganizace policie? Šéf ÚOOZ Robert Šlachta kvůli ní odešel od protimafiánského útvaru a najednou je na Celní správě pod Ministerstvem financí, které řídí Andrej Babiš. A ten reorganizaci policie tvrdě kritizoval a kritizuje, málem kvůli tomu padla vláda.

Vždycky je špatně, když se mocenské složky ocitnou v zorném úhlu politiky a je tu snaha po jejich ovládnutí. A tenhle konflikt vznikl kvůli mocenským složkám. Ale případ Šlachta ukazuje, že není totéž, když dva dělají totéž. Bývalí poslanci ODS byli stíháni za to, že měli přejít do dozorčích rad, když se vzdali mandátu, a Šlachta, který rezignoval na funkci ředitele ÚOOZ, získává post náměstka někde na Celní správě. Poslanci šli do vazby, byli stíháni a až Nejvyšší soud tu habaďůru skončil; a tady – veřejně – se z toho ještě dělá prestiž, že nemůžeme ztrácet výborného odborníka. Já pak v podstatě ztrácím důvěru v mocenské složky, a to jsou státní zástupci a samozřejmě policie.

Teď trochu nadsadím, ale pokud šli exposlanci do vazby a je kvůli jejich údajnému uplácení funkcemi stále ještě vyšetřován i bývalý premiér, neměl by z tohoto pohledu Ivo Ištván také obvinit Šlachtu a ministra financí Andreje Babiše, když se vlastně dopustili téhož činu?

Ne. Já jsem kritizoval postup státních zástupců i ÚOOZ ve vztahu k poslancům a stát se jim za to také omluvil a poskytl jim finanční zadostiučinění, protože to byla chyba. A podobná chyba by se neměla dít ani ve vztahu k panu Šlachtovi. To je nesmysl. Ale do politiky a při umísťování do různých funkcí přece patří to, že se zvažuje schopnost lidí. Česká republika má deset milionů lidí a jen hodně menší část je v produktivním věku s takovým vzděláním, že mohou zastávat odpovědná místa. Já jsem neschvaloval stíhání exposlanců, jen říkám, že v podstatě z hlediska přístupu je to, zač byli stíháni, podobné, co teď dělá Šlachta, když se stal náměstkem na celním úřadu. Ale na trestní stíhání to není. Je to na zamyšlení o tom, jestli morálka nebloudí různými cestami po České republice.

Po nástupu Roberta Šlachty na Celní správu ministr financí Andrej Babiš žádá, aby Celní správa měla vyšší pravomoci a mohla vyšetřovat daňové podvody, které dosud šetří policie. Souhlasíte s touto změnou?

Myslím, že policie je od toho, aby vyšetřovala. A drtivá většina policistů vyšetřuje v souladu se zákonem a není důvod proti nim něco paušálně říkat. A není také důvod, aby Celní správa získala oprávnění vyšetřovat věci, na které narazí. Já s tímto krokem vůbec nesouhlasím, je účelový. To vůbec není o systému, to je o člověku, aby ten, kdo přišel o nějaké své nádobíčko, ho získal jinde. To se dít nemá, protože zákony se nemají šít na míru jednotlivcům, ale na míru systému.

Když mluvíte o zákonech šitých na míru, jak hodnotíte zákon, kterému se říká lex Babiš a který má ještě tento měsíc projednávat Poslanecká sněmovna? Bude se hlasovat o návrzích, aby ministři nemohli vlastnit firmu nebo média či získávat dotace a veřejné zakázky. Je to podle vás účelové, nebo prostě jde o reakci na situaci, která nastala a ukázala, že podobná legislativa tady chybí?

Myslím, že chybí někomu, kdo chce maximálně omezit vliv pana Babiše. To je přece evidentní. Ten zákon je šit na míru určitému volebnímu uskupení, protože se nelíbí, jakým způsobem se Andrej Babiš a jeho hnutí ANO dostává k ovlivňování občanů. Nemyslím, že to je systémové řešení. Když zákonodárci chtějí systémovost, musí říci, že poslanci v době výkonu mandátu nesmí vykonávat žádnou činnost, nesmí být v dozorčích radách, nesmí podnikat, prostě musí se vyloučit možný střet zájmů. Pak by to možná bylo systémové. Ale vydělit z toho nějaké hrozinky systém není. Spíš bych dal přednost klouzavému mandátu: jakmile se někdo stane ministrem, nemůže být poslancem. Jak si může sám dát důvěru při hlasování o důvěře nebo hlasovat pro své vlastní návrhy? To je k smíchu.

O klouzavém mandátu se mluví mnoho let, ale marně. Proč podle vás pořád není možné ho prosadit? Možná se poslanci bojí, že kdyby členové vlády nebyli poslanci, už vůbec by nechodili do sněmovny.

Myslím, že důvod je jasný. Berete plat jako předseda vlády i jako poslanec. Myslím, že by to tak být nemělo, že by měla být jedna odměna. Není možné, aby se tady pobíralo víc odměn. Byli poslanci, kteří byli i hejtmany, takže brali plat i tam. Nevím, jak někdo může sedět na dvou židlích. Prostě všechny nakonec spojují finance.

Objevuje se otázka, zda je či není protiústavní možnost, že úředníci budou moci vstupovat do domů kvůli kontrole topení, jak před pár dny prošlo sněmovnou. Co si o tom myslíte?

Musíme si vybrat, co je víc, jestli právo na soukromí, nebo právo na zdravé životní prostředí. Já bych byl samozřejmě proti omezování práva na soukromí, ale když se to váže k životnímu prostředí, budu vždycky preferovat životní prostředí, protože já sám jsem svědkem, co to dělá v ovzduší, když někdo pálí PET lahve. To, že se někdo zamkne doma, ještě neznamená, že může ohrožovat životy a zdraví jiných osob. Právo na zdravé životní prostředí je víc.

Takže byste upřednostnil v tomto konkrétním případě veřejný zájem nad ochranou soukromí?

Ano.