Ministr zemědělství Petr Bendl se pochvalně vyjádřil o záměru serveru www.zakomunistu.cz ukázat nepřikrášlenou předrevoluční minulost a neopomněl zdůraznit, že mezi zemědělskými plodinami, které spadají do jeho kompetence, prakticky u všech položek až na dvě cena v poměru k průměrnému platu poklesla.
Server www.zakomunistu.cz si hned ve svém záhlaví klade otázku, zda jsme se za komunistů skutečně měli lépe. Pak uvádí ceny nejrůznějších komodit v roce 1989 a nyní a porovnává je s tehdejším a současným průměrným platem. Jako průměrný plat užívá tzv. median, neboli střední hodnotu, která v roce 1989 činila 3000 korun a v roce 2011 21 tisíc.
Souhlasíte s tím, že není nač si stěžovat, neb jsou potraviny vážně levnější než dřív?Anketa
Nyní se k němu přidal i ministr zemědělství Petr Bendl. Ten pro ParlamentníListy.cz přiznal, že si udělal podobný výpočet, jen do něj za současnou mzdu dosadil 24 626 korun, což je Českým statistickým úřadem (ČSÚ) označováno jako průměrná mzda. A počítal pouze potraviny, které spadají do jeho gesce ministerstva zemědělství.
A vyšly mu prý podobné závěry, jako tvůrce serveru, profesí matematikovi. Podle serveru z potravin prý od roku 1989 ve vztahu k průměrné mzdě podražilo pouze mléko, Bendlovi prý vyšla ještě jedna zdražená položka, a to žitný chléb. Ten podle ministra podražil na 811 procent tehdejší ceny, zatímco mzda se zvýšila pouze o 777 procent.
„Není náhoda, že negativně vyšly tyto dvě položky – vždyť právě ceny mléka a chleba byly minulým režimem výrazně dotované, přičemž prodejní ceny v maloobchodě nepokrývaly ani nákupní ceny čerstvého mléka a obilovin od zemědělských podniků,“ vysvětlil exkluzivně pro ParlamentníListy.cz ministr. Kdyby se prý tehdy tyto potraviny prodávaly za reálné ceny, byly by mnohem dražší.
Tak proč si lidé stěžují?
„Nelíbí se mi, jak ten člověk pracuje s daty,“ řekla k tabulce pro ParlamentníListy.cz ekonomka Markéta Švihlíková. Podle ní je velmi pochybný už základní předpoklad, že „střední“ plat je 21 tisíc korun. „Pokud si vzpomínám, průměrná mzda v ČR je 24 tisíc a dosahuje jí asi třetina obyvatel, proto se mi těch 21 tisíc nezdá jako relevantní údaj,“ pochybuje.
Proto jí údaje serveru přijdou vytržené z kontextu. Navíc podle ní výzkum opomíjí nejvýznamnější náklady života, a to náklady bydlení. Ty vzrostly mnohonásobě, ale autor cenového výzkumu je neuvádí. Vysvětluje to tím, že nemá dostatek relevantních dat. „V minulém režimu bylo nájemné položkou v podstatě symbolickou a získat bydlení nebylo tak složité jako dnes,“ říká pro ParlamentníListy.cz Švihlíková.
I podle politologa Lukáše Jelínka tento výzkum ukazuje jenom část reality, což do značné míry zkresluje dojem. „Autoři by si měli položit otázku, proč lidé po komunismu tak teskní, když si nemají na co stěžovat. Evidentně totiž důvod mají,“ namítá Jelínek. A jako další příklad opomenutým životních nákladů uvádí výdaje za zdraví, které právě starší věkové skupiny, pamatující komunismus, trápí nejvíce.
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jakub Vosáhlo