A kdy byrokraté v Evropské unii zjistí, že jejich projekt už dávno narazil na mez snesitelnosti? Evropané se už ale odmítají dál podílet na naplánované asistované sebevraždě.

Evropou se žene vlna nesouhlasu s vládnoucími stranami, ale ty se tváří, jako kdyby se jich to netýkalo. To dál a dál vyživuje všemožné extrémisty. A nejde jenom o většinově sdílený odpor k (ne)řešení uprchlické krize, která znepokojuje všechny. Neschopnost reagovat na jakékoli podněty veřejnosti je nebývalá a bude mít pro některé politické strany i instituce EU vážné důsledky.

V prvním kole rakouských prezidentských voleb vyhrál suverénně kandidát Svobodné strany Rakouska Norbert Hofer. Je hodně kritický k migrační politice vídeňského kabinetu i k mnoha krokům EU. Samotný Hofer měl o 14 procent hlasů více než oba kandidáti vládnoucích stran dohromady! Vůbec poprvé od druhé světové války nebude rakouským prezidentem ani lidovec, ani sociální demokrat. Všichni se tváří překvapeně. Proč? Bylo to přece jasné dopředu. 

Počátkem dubna se konalo v Nizozemsku nezávazné referendum o smlouvě Evropské unie s Ukrajinou. Dohoda u voličů neprošla. Jenže vláda vyhlásila lidové hlasování dopředu jako nezávazné. Co ale chce s podobnou věcí teď dělat? Vykašle se na ní? Ostatně obě komory nizozemského parlamentu už smlouvu schválily.