Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové. Moc nás tady dneska není, nebo aspoň na tu rozpravu samotnou.

Každopádně věřím, že přesvědčím aspoň některé kolegy, kteří váhají, jak mají dneska hlasovat, aby nepodpořili ty pozměňovací návrhy, které by právě umožnili rušení nebo tu možnost dávat děti do ústavní péče.

Možná se budu v mnoha věcech opakovat, ale strašně si vážím práce lidí v kojeneckých ústavech, protože ty lidi to nedělají proto, aby měli práci, aby dostávali peníze, ale především proto, že to mají jako poslání a chtějí pomáhat těm dětem, které bohužel tam musí být umístěny z jakýchkoli důvodů. Hovoříme tady, nebo mé předřečnice tady hovořily o tom, že je ideální stav, aby děti byly v rodinách. Myslím, že tady asi není nikdo, kdo by si to nepřál, aby každé dítě mělo milující rodinu. Ale zároveň si musíme nalít čistého vína a říct si, jaká je praxe.