Vážený pane předsedající, paní ministryně, kolegyně, kolegové. Já nebudu mluvit o celkovém obrazu státního rozpočtu, toho jsme si dneska užili poměrně dost. Ale obrátil bych vaši pozornost na některé záležitosti v jednotlivých kapitolách.

Začal bych Ministerstvem práce a sociálních věcí. Když jsem studoval kapitolu Ministerstva práce a sociálních věcí, zarazilo mě plánování některých finančních prostředků. Jde zejména o takzvanou aktivní politiku zaměstnanosti, kterou navrhuje Ministerstvo práce a sociálních věcí a myslím, že zřejmě i Ministerstvo financí, zvýšit oproti loňskému roku o 1,4 mld. korun na politiku aktivní zaměstnanosti. To znamená, řeknu, hledání, podpory hledání pracovních míst.

Já si nemyslím, že v tuto chvíli je to natolik aktuální, neboť Česká republika se těší situaci, která z pohledu situace na trhu práce je nebývalá, máme nebývale nízké procento nezaměstnaných. Ale naopak náš sociální výbor absolvuje několikaměsíční debatu s ministryní práce a sociálních věcí, potažmo vlastně i s Ministerstvem financí, neboť paní ministryně financí i paní ministryně práce a sociálních věcí slibovaly krajům finanční prostředky, které vyvolala legislativa státu v oblasti poskytování sociálních služeb.

Ta shoda na začátku letošního roku byla na tom, že je potřeba dokrýt zhruba dvě mld. korun na to, aby se sociální péče na úrovni krajů nezhoršovala. Ministerstvo financí nalezlo částku půl mld., Ministerstvo práce a sociálních věcí také půl mld., ale pokud vy dobře počítáte, zjistíte, že vám ta jedna mld. chybí.

Myslím si, že by stálo za to - a trošku bych apeloval na pozornost poslanců, kteří jsou zároveň hejtmany, aby zbystřili pozornost, neboť mi nepřijde logické, že zvyšujeme o 1,4 mld. finanční, řeknu, příspěvek státu na aktivní politiku zaměstnanosti v okamžiku, kdy nám chybí, a zcela prokazatelně chybí, finanční prostředky na zajištění sociálních služeb na úrovni krajů. Prosil bych paní ministryni o reakci na tuto skutečnost, protože mi to tedy logiku nedává.