Přitom se nejedná pouze o jeho proletářské hulvátské výroky, jde zde hlavně o jeho nápadnou příklonnost k Moskvě a Pekingu. Vypadá to, jakoby se snažil o izolaci České republiky vůči Evropské unii a USA.

Nesmíme zapomínat na to, že Miloš Zeman je bývalým komunistou a svým chováním, jak v zahraničí, tak na domácí půdě to neustále připomíná: Opilství, řetězový kuřák, nevěřící ateista, pouliční rétorik s neskrývanou nedůvěrou vůči USA... Je typickým člověkem, který svými činy dokazuje, že naděje, jenž po nástupu do úřadu presidenta slíbil, jsou bezcenná. Sliboval sjednotit národ, ale ve skutečnosti propast jenom prohloubil. V tomto směru pracuje de futura i nadále.

Je třeba si uvědomit, že jeho dehonestace Spojených států by nás mohla vehnat do mezinárodní izolace. Zemanova nynější politika vůči Kremlu a Pekingu silně připomíná nápadné patolízalství presidenta Edvarda Beneše vůči SSSR v letech 1935 a za druhé světové války v roce 1943. To po válce znamenalo bolševizaci naší země. Chce snad Zeman Českou republiku rusifikovat? Ledascos tomu nasvědčuje. Svými chatrnými znalostmi ruštiny se zviditelňoval před Putinem a opět svými chatrnými znalostmi angličtiny nezapomněl pomlouvat USA.

Objektem jeho notorické podezřívavosti nebyli tentokrát novináři, nýbrž americké velvyslanectví v Praze. Postupoval jako kdysi „správný“ komunisté: Za nezdary v hospodářství a klesající popularitu socialismu není vinna komunistická ideologie, nýbrž „západní imperialisté a reakcionáři v čele s USA“.

Nyní si Zeman a jeho poradci totiž namluvili, že za stoupající nepopularitou “prezidenta proletáře“ nestojí čeští občané, nýbrž prostě a jednoduše americké velvyslanectví v Praze. Nikoli on je “vůl“ - za všechno může americká diplomacie, která prý protestní hnutí financuje. A je to!