Po vystoupení premiéra Sobotky a ministra Zaorálka to bude spíše reakce s takovým dovětkem, že chování vlády v zahraniční politice připomíná všechno jiné, než zahraniční jednotnou politiku vyspělého suverénního státu.
Chtěl bych se zeptat pana premiéra, který tady plamenně hovořil o tom, že by tato Sněmovna měla vzpomenout na to, co se tady všechno schvalovalo, že bychom neměli zapomínat. Nezapomínáme, pane premiére, protože byla to tato Sněmovna, která např. schválila usnesení o odmítnutí bezvízového styku s Tureckem, kterou jste vy přes média označil, že se tímto usnesením nebudete řídit, že to nebudete respektovat. Tak se tedy ptám: Respektujete Sněmovnu nebo nerespektujete Sněmovnu nebo jak to tedy vlastně je?
Další otázka je taková reakce na slova o tom, že už na začátku Sněmovny se mluvilo o navýšení rozpočtu na armádu, mluvilo se o tom, že by si každý stát měl plnit své povinnosti, že nás za to kritizují. To zaznělo i z úst pana ministra Zaorálka. Ano, je to pravda, pane premiére. Je to pravda. Já jsem byl členem té komise, která v té době měla dojednat nějaký ucelený konsenzus na zahraniční politiku v rámci navýšení na armádu, v rámci modernizace armády, a po několikaměsíčním vyjednávání této komise, která si myslím, že fungovala naprosto jednotně napříč politickým spektrem, tak po měsících vyjednávání tato komise náhle skončila. A když jsem se ptal na důvod, tak mi bylo sděleno, že premiér Sobotka se rozhodl, že si to všechno udělá po svém. Tedy jste tuto komisi a tuto snahu rozstřelil, pane premiére. To je realita.
Mluvíte o respektu. Vaše vláda, pane premiére, nerespektuje ani svou vlastní vládu, tedy lidi mezi sebou. Jak se dá jinak vysvětlit to, že v rámci vyjednávání přijetí nebo nepřijetí povinných kvót zhruba před rokem náhle ministr Dienstbier do médií sdělí, že jsme schopni a že bychom měli přijmout 15 tisíc migrantů, když jiný člen vlády říká něco jiného. Je to jednotná politika vlády, je to jednotné jednání vlády v rámci zahraniční politiky, nebo není? Vláda říká: Máme jednotné stanovisko k Číně a k její zahraniční politice. Pak ministr Hermann přijme na oficiální půdě dalajlámu, což, jak se vzápětí dozvíme, není oficiální stanovisko vlády. Tak jaké je tedy oficiální stanovisko vlády?
A jestliže pan ministr Zaorálek tady plamenně a v emočním vystoupení říká, jak se závratným tempem zlepšuje ekonomická zahraniční politika, a z jeho slov má člověk pocit, že jsme téměř ekonomická velmoc, proč je tedy podíl export import s Čínou jen deset procent ve prospěch českého exportu. Proč až teď říkáte, jak na tom budete pracovat. Tak českým exportérům začněte opravdu pomáhat, a neříkejte, jak je všechno zalito růžovým světlem. Měníte názory, jak se vám to zrovna hodí a v případě zahraniční politiky předvádíte, jak zahraniční politika suverénního státu fakt vypadat nemá. Nejste schopni se domluvit na jednotném postupu, nejste schopni se domluvit na jednotném konsenzu. Doba, která přichází, tak je opravdu složitá a bude ještě složitější. Nemá smysl si nalhávat, že se to náhle zlepší. Já si myslím, že naopak, bude to těžší a těžší a je potřeba opravdu vystupovat v rámci zahraniční politiky jako suverénní stát.
Stačí se podívat na události posledních měsíců, ať je to migrační politika, ať je to brexit, současný stav Evropské unie. Evropská unie nedokáže přijmout sebemenší reflexi a dále razí cestu byrokratických řešení. Brexit, pane ministře Zaorálku, nebyla náhoda. To je následek odtržení evropských politiků a elit od vlastních občanů. Výsledek toho, že přestali poslouchat a naslouchat svým vlastním občanům. Je to v takovém režimu: Říkejte si, co chcete, a my si to stejně budeme dělat, jak chceme. My jsme včera měli schůzku s předsedou parlamentu Švédska. Musím říct, že to byla po dlouhé době schůzka, která mě osobně naplnila nějakým optimismem, že to bylo bez politických korektností, říkaly se tam ty věci zcela na rovinu a tak, jak jsou a ono to opravdu v těch dalších měsících a letech jinak nepůjde, protože jestliže se budeme dále zacyklovat do nějakých stálých politických řečí a plácání se po ramenou, jak se to všechno zvládne a jak to všechno bude dobré, tak to k ničemu dobrému nepovede. A já bych tímto pozval pana ministra Zaorálka, ať se přijde podívat na výbor evropských záležitostí. Ne v době, kdy odjíždí na summit nebo kdy odjíždí na Evropskou komisi, ale v době, kdy tento výbor jedná o agendě, která přichází z Evropské unie. Ta agenda jsou většinou nařízení a směrnice a ve chvíli, kdy se tomu Česká republika nebo jakýkoli členský stát postaví, tak dostane diplomatickou odpověď: Říkejte si, co chcete, to můžete, ale my si to stejně uděláme podle sebe. Tímto způsobem se opravdu jednat nedá a do té doby, dokud se Evropské unii nepostavíme v tom smyslu, že Česká republika je suverénní stát, že bude hájit své vlastní občany v první řadě, tak pro prostě jinak nepůjde. Začněte tedy postupovat jednotně, budujte České republice respekt, který si Česká republika zaslouží, a hajte zájmy občanů České republiky. Vlastních občanů.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
