Dle mého názoru se mýlí všichni ti, kdo bláhově očekávají, že po opuštění pozic ředitelkou a hlavní sestrou se stav tohoto zařízení jako mávnutím kouzelného proutku změní a lékaři a sestry budou najednou vstřícnými vnímavými odborníky na způsob televizních seriálů z nemocničního prostředí. Nebudou. Ryba totiž smrdí od hlavy a onou příslovečnou hlavou není dnes vůbec nikdo v Děčíně, ba ani v kraji, což je zřejmé z toho, že podobné problémy trápí mimo Prahu a rychle dostupné okolí všechny státní zdravotnická zařízení a čím blíže k hranicím nějakého v dané oblasti lépe fungujícího státu, tím hůře.

Kořeny všech trablů leží totiž mimo děčínskou nemocnici. Aktuální potíže jsou  důsledem státního systému ve školství a zdravotnictví, který je absolutně nekompatibilní s volným trhem práce. Výsledkem je pak kočkopes, kdy lékaři zdarma studují a následně je nic nemotivuje pracovat tam, kde je lidé potřebují pracovat. Je vcelku logické, že odcházejí tam, kde je jejich práce lépe oceněna stejně, jako odchází tisíce lidí dalších profesí a šli by, kdyby něco žádaného uměli i mnozí z těch, kteří zdravotníky za takovéto jednání kritizují.

Jak tedy situaci řešit? Domnívám se, že nikoliv formou příkazů doktorům, že musí určitou dobu po ukončení studií strávit v nějakém českém zdravotnickém zařízení za pár šupů a touto cestou „splatit“ společnosti to, co do jejich vzdělání investovala, jak mnozí žádají. Jsem přesvědčen, že takovýto postup je z hlediska současného právního řádu nevynutitelný a že takovouto jednoduchou zkratkou cesta nevede.