Rozpočtová politika tohoto státu je dalším tématem, nad nímž kroutím hlavou.V plánu jsou schodky státního rozpočtu (na rok 2019 zatím 50 miliard), což považuji v době pozitivního růstu za totální nesmysl. Nyní by se měly naopak vytvářet přebytky, umořovat dluh a případně tvořit rezervy na budoucí krizi.

Přemýšlet v době blahobytu nad krizí není škarohlídství, ale pragmatismus. Krize dříve či později přijde. To je cyklický koloběh ekonomiky, která přirozeně pluje nahoru a dolů. A až ona krize nastane, naše zadlužení může být fatální.