Já chápu, že slovo důchod spouští určité podmíněné reflexy na téma obecně reforem. A také chápu, že speciálně penzijní reforma je tak zásadní, že je to obrovská výzva. Ale je to také obrovská výzva na to, aby se odpracovala napříč politickým spektrem, a aby se vnímaly vzájemně obě strany sněmovny. Protože filozofie, že jediné řešení je správné to, které přinášíme my a jiná řešení, která přicházejí z opačného konce politické krajiny jsou ta špatná automaticky, tak takhle se daleko nedostaneme.
Mimochodem, pokud jde o ten náhradový poměr. Ono je to jednoduché, když... je to relativní číslo. Zkrátka není to jenom o růstu důchodu, ale už vůbec to není o růstu kupní síly důchodu. Je to o tom, že když platy méně rostou, tak samozřejmě ten náhradový poměr se může zlepšovat či zhoršovat. Takže s tímhle číslem bych příliš se neoháněl. Uvědomme si, že pokud jde o kupní sílu důchodů - a byl to požadavek zejména seniorských organizací, tak jsme teprve těmi nadprůměrnými, nad úroveň zákona valorizacemi doháněli ztrátu kupní síly, která vznikla právě v letech, kdy se růst důchodů zpomalil. To je to, co zajímá důchodce.
To je to, co zajímá zejména ty podprůměrné důchody, co si za ten důchod koupí. A ne, jaká je průměrná teplota v nemocnici, což trošičku ten náhradový poměr ukazuje. Protože samozřejmě ty poměry u nižších příjmů jsou úplně jiné, než u těch nadprůměrných. A to bychom se dostali k debatě o smyslu ekvivalence a solidarity atd. atd. To je debata, která dnes sem až tolik nepatří.
Já si myslím, že dneska musíme rozhodnout o tom, že ty důchodci dostanou to, na co už v podstatě čekají.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
