A tentokrát nejde ani tak o zklamání z výkonů našich fotbalistů na hřišti, byť i ty mají v poslední době značně klesající tendenci. Jakkoli částečně omluvitelnou mimořádností současné zdravotní, epidemiologické i  společenské situace.

Ale sborové klečení hráčů před zápasem, na počest hnutí Black Lives Matter, bylo naprostou hanebností a  ničím neodůvodnitelným projevem podpory zhoubné pozitivní diskriminace a zahraničního násilnického rasismu.

Sympatie s aktivitami tohoto typu nemá v české reprezentaci absolutně co dělat, je to plivnuti do tváře svobodě, demokracii i národní hrdosti. Plivnutí do tváře všem, kdo kdy bojovali „se lvem na hrudi“ za svou vlast, za Českou (či dříve Československou) republiky. Nikdo z nich se - až do včerejšího dne – „jménem republiky“ nikdy takto demonstrativně nepoklonil myšlenkám a činům, které jsou v tak flagrantním rozporu  s hodnotami, na který je náš stát založen.