Dobré odpoledne, vážený pane místopředsedo vlády, vážení kolegové, vážené kolegyně, já předem avizuji, že podpořím to, aby zákon prošel dále. Já jsem si vědom, že vláda se k tomu musela nějak postavit a žádné řešení nebude ideální, ale myslím si, že vláda musí vnímat, že toto téma není jen téma vládní koalice versus opozice, ale opravdu je to téma bytostnější a zasahuje to více do regionů i do pohledu na to, nakolik máme regulovat tento obor nebo nakolik se v tomto oboru mají dít některé kroky.
Takto k tomu vystupuji a vystupuji k tomu i s vědomím, že jsme vlastně na hospodářském výboru resp. podvýboru /tuším pro energetiku/ před několika měsíci projednávali znění zákona a už tam se objevila řada otázek, takže právě proto říkám, že je asi dobře, aby zde ty otázky dále zaznívaly, aby i ministerstvo se mohlo na tu diskusi připravit, abychom se nepřekvapovali až na samotném jednání výboru, které už by mělo být pracovní, kde bychom se měli dobrat nějakého konce.
Já si myslím, že by bylo dobré se podívat i na nějaký středoevropský kontext a podívat se třeba na to, jak to řeší v Německu. V tuto chvíli podle německé platné legislativy, pakliže se něco nezměnilo za posledních několik měsíců, tak těžební společnosti hradí úhrady z těžby pouze u nově otevřených dolů či lomů. Do související produkce či výrobků se tak nepromítá toto fiskální zatížení. Úhrady jsou stanoveny pouze pro nově otevřené doly či lomy, kde byla získána nová povolení pro těžbu, a to ve starých spolkových zemích od roku 1982 a v nových spolkových zemích od roku 1990. Od té doby však nebyly žádné lomy logicky otevřeny, protože podobně jako Česká republika i okolní státy /tedy s výjimkou Polska, což projednáváte na vládní úrovni/ se naštěstí nesnaží otevírat nové lomy, ale využívat stávající. To vede k tomu - samozřejmě v rámci možností - že vlastně nedochází tím pádem k tomu, aby byly výdobytky zatíženy, a tím pádem se tady otevírá prostor pro otázku, zda konkurenceschopnost bude v této věci, nebo zda my dobrovolně chceme vycouvat ze všech oblastí.
Další dotaz je - a musíme se podívat - jaký by to potenciálně mohlo mít dopad i na stavebnictví a na další věci, ale to je právě věc, která je potřeba, aby byla rozříkána na nějakém podrobnějším odbornějším fóru.
V Německu co se týče úhrad pro nové doly či lomy činí úhrada 10 % z průměrné tržní ceny vydobytých nerostů a stanovení vybírání a úprava výše úhrad je v rukou zemských vlád, to znamená, že u nás by to bylo krajů. Mohou je také přenést na jiné orgány.
Zároveň spolkové země mohou udělit osvobození od povinnosti platit úhrady z dobývacího prostoru a vytěženého nerostu, mohou stanovit pro konkrétní nerosty nebo oblasti odchylnou částku či jiné odstupňování a mohou stanovit konkrétní nerosty nebo oblasti a pro ně odchylnou procentní sazbu nebo základ pro vyměření výše úhrad.
Ono to trošku koresponduje s tím, co říkala paní kolegyně. Některé regiony díky historickému vývoji jsou na tom více závislé, některé méně, a proto vnímám to, že kraje by do toho částečně chtěly promlouvat, ale zase vnímám, že vláda chce nastavit nějaká jasná pravidla.
Byl bych rád, kdybychom šli do otevřené diskuse, ne do předem uzavřené a jenom se přesvědčovat.
Otázkou jsou také menší lomy a doly a u nich vázané fixní peníze, protože ne každý důl resp. lom funguje 365 dní v roce, a překlopení na pevně vázané peníze nemusí u každého menšího podnikatele být úplně efektivní. Chápu to u velkých dolů, ale i tam je otázka, zda to, že má někdo pevně vázané peníze, což je v součtu v řádu miliard, zda ty peníze by nemohly vydělávat v průběhu času, zda musí opravdu jenom někde ležet.
Říkám, jak to říkají i kolegové, jsou to otázky do příštích několika měsíců. Pevně věřím, že si je jednak vysvětlíme s vládou, jak čeká, že to následně bude vypadat, jednak že případně ministerstvo bude schopno dodat nějaké ekonomické modely, které by nám řekly, co se s těmi firmami, potažmo s touto oblastí hospodářství bude dít.
Děkuji tedy za pozornost a pevně věřím, že diskuse bude opravdu otevřená.
Psali jsme:
autor: PV
