Epidemiolog Prymula: Od 2. světové války se tady nic takového nedělo a dopady budou obrovské

Vážený pane předsedo, vážené senátorky, vážení senátoři,

já nejsem politik, tak nebudu politicky korektní. My jsme v situaci, kdy tady máme 14 dnů nebo tři týdny na to, abychom se připravili na situaci, která je v tuto chvíli v Itálii. A samozřejmě ten čas je naprosto limitován. To není žádná neúcta k instituci. Já jsem od rána seděl na vládě, teď jsem v Senátu, mám být za hodinu v parlamentu, pak je krizový štáb. Spíme dvě hodiny denně, takže každá minuta, kterou strávíme na různých akcích včetně tiskových konferencí nám brání tomu, abychom mohli reálně něco udělat. A za ty tři týdny se nás nikdo ptát nebude. Tzn. to je trochu odlišná věc. My tady můžeme mluvit o situaci, která nastala a samozřejmě nastane. Já jsem do toho byl zatažen před nějakými dvěma třemi týdny. Takže to, co můžeme udělat, tak můžeme asi všichni spolupracovat a my víme, že tady nejsou ochranné pomůcky.

To samozřejmě musíme sanovat tak, jak to lze. Ale žádná země nebude mít 100 milionů ochranných pomůcek na měsíc tak, jak bychom potřebovali, abychom je vyměňovali skutečně každý den. Budeme to muset sanovat tak, aby to šlo. Budeme mít, dejme tomu, 35 milionů příští týden. Tzn. vybavíme populaci, ale určitě každý si nebude moci měnit každý den. Nejsou pomůcky pro zdravotnická zařízení, nicméně, když tady zmiňujeme distribuční řetězce, tak řada pomůcek se ztrácí. Finální zařízení má dostat nějaký objem a on tam prostě nedorazí. Tzn. to jsou reálné problémy, které tady jsou, to není žádná neúcta vůči někomu. My to musíme řešit, za chvíli zasedá krizový štáb a my musíme samozřejmě řadu věcí připravit. To, co tady padlo ohledně nemocnic, to nebyl nápad krizového štábu. S tím přišli někteří ředitelé za panem premiérem a navrhli řešení, které by tady mělo být. To bylo komunikováno s veřejností a já pak až následně jsem jednal s jednotlivými řediteli a hledali jsme cestu, jak to optimálně udělat. A ta cesta tady samozřejmě je, my jsme se dohodli, že tady bude model 30 lůžek intenzivní péče na ventilaci, bude tady kyslík, tzn. každá z těchto velkých aglomerací bude mít 30-60 lůžek, tedy 90. A pak se tady bude reprofilizovat páteřní síť nemocnic v ČR, tam, kde jsou JIP a kde samozřejmě bude nutné, aby byla vyčleněna kapacita jak ventilovaných lůžek, tak lůžek s kyslíkem.

Situace v Itálii je v tuto chvíli naprosto neakceptovatelná, tam umírají lidé proto, že nejsou ventilátory. Leží vedle nich na lůžkách, kde ventilátory nejsou. A tomu my se chceme vyhnout. Ta opatření nejsou populární a samozřejmě pokud vy doznáte, že jsou špatně, tak nám to řekněte hned, nicméně zastřelte nás až potom, nebo sem postavte někoho jiného, kdo to bude dělat. Tady není možné přepřahat v průběhu a točit ta opatření, protože opravdu máme tři týdny. Jestli nepostavíme kapacitu nemocnic v průběhu těch tří týdnů a nedokážeme tu křivku oploštit, tak samozřejmě budeme mít velký problém. Proto to musíme udělat. Takže to je to, co je klíčové. A ta zásadní opatření na úrovni populace jsou omezit přenos a já uznávám, že největší problém v tuto chvíli jsou ochranné pomůcky. Musíme využívat tyto improvizované do doby, než tu budeme mít ty zásadní.

Potom co se týká testování, tak tady už kapacita poměrně slušně narůstá. My jsme schopni teď testovat více než některé jiné země. Využili jsme nabídky jednotlivých akademických institucí, nicméně ono to také masmediálně vypadá jednoduše a něco jiného je potom praxe, protože tato zařízení neumí pracovat s biologickým materiálem, zejména s infekčním, takže kapacita Akademie věd je schopna testovat opravdu 4000 vzorků, ale to už je otázka čištěné kyseliny nukleové, tzn. předtím to někdo musí zpracovat a kapacita samozřejmě musí být naplněna někde mimo, tak, jak se to dělalo doposud. Jiná věc je otázka Olomouce, tam je kapacita beze zbytku využitelná. A v podstatě si myslím, že to umožní opravdu testovat na úrovni, kterou potřebujeme. Jinak budeme teď využívat dominantně rychlotesty, které byly přivezeny. Ty se budou používat pouze u symptomatických jedinců, protože jejich výpovědní hodnota je někdy po pátém dnu. Do té doby jsou samozřejmě neprůkazné a nemá smysl je používat tam, kde nejsou klinické příznaky, protože pak valná většina výsledků by byla negativní a může být i falešně negativní v tom slova smyslu, že ten člověk se může následně nějakým způsobem prokázat, že potom onemocní.

Co se týká věcí, které jsou pro vás nepochybně asi zajímavé v tomto slova smyslu, tak onemocnění má problém v tom, že řada pacientů po vyléčení vylučuje virus nadále. Teď se ukázalo, že ani dvojnásobný negativní test na závěr nemusí stačit. A proto se EU dohodla, že budeme pokračovat tak, že taky bude týden, který v podstatě bude po tom vyšetření negativním a oni budou v izolaci a potom bude ještě opakovaný následný test tak, aby mohli být propuštěni, protože v několika případech už došlo k tomu, že nemoc zreaktivovala a člověk se stal zase nosičem, byť už ta klinika nebyla nijak závažná. Problém klinického obrazu je v tom, že v řadě případů, kdy se zdá, že na JIP ten člověk už je nějakým způsobem stabilizován, tak se může stav zhoupnout. Je tam mnohem častěji fibróza, než u jakýchkoli jiných pneumonií, které se v minulosti ukazovaly. A z dneška z rána od našich lidí z Olomouce mám poznatek, že už se daří nalézt faktor, který ukazuje, proč děti neonemocní tak často jako dospělí a proč je průběh podstatně mírnější. Ukazuje se, že v dětském věku máme ve slinách a všude podstatně více specifických proteáz, které jsou schopny virus blokovat. A v dospělosti tomu tak není, v podstatě nemáme, což je možná poznatek, který by mohl vést i k adekvátní terapii následně . V této situaci jsme. To, co nás samozřejmě čeká organizačně, je zabezpečení obyvatelstva, aby měli alespoň bazální roušku. Já chci říci tolik, že my, když dokážeme přerušit vylučování viru do okolí, tak nemusíme mít superspecializované respirátory, protože pokud zůstane mikroorganismus v objemu roušky, která je před námi, tak stačí navenek, když budeme používat i improvizované roušky, protože pak se tady nebudou šířit tyto viry.

Jinak včera byly publikovány první skutečně seriózní údaje o tom, jakým způsobem virus přežívá na površích a jak se šíří. Zhruba tři hodiny dokáže přežít v aerosolech, takže jakási ventilace může být nebezpečná v tomto okamžikovém slova smyslu. Na běžných površích přežívá zhruba 24 hodin. Na mědi, která má známý protivirový efekt, je to osm hodin. Nerezová ocel, příbory apod. 24 hodin. Papír 24 hodin. A nejhůře to je na různých plastech, kde přežívá 48 hodin. Tzn. to jsou faktory, kde je nutné opravdu přistupovat k tomu tak, že musíme dezinfikovat povrchy a opakovaně se to tak bude činit. Zejména v autobusech v MHD. A pokud to takto budeme dělat, tak jsem přesvědčen, že se podaří nárůst nějakým způsobem zastabilizovat. My máme zhruba za 10 dnů jakýsi kontrolní bod, kdy už budeme vědět, jestli tato opatření jsou dobrá, nebo nikoli. Já si myslím, že křivka se musí zákonitě oploštit, ale je třeba si uvědomit, že choroba má velký problém, že my jsme v regionu Evropy a i když se nám to nakrásně podaří na úrovni ČR, tak budeme mít kolem země, kterým se to všem podařit nemusí. A my budeme muset držet minimálně uzavřené hranice do doby, než se situace zlepší i v okolních zemích. Samozřejmě je možné použít strategii, jako Velká Británie, kdy nechává promořit populaci do nějakých 65 let a seniory se snaží izolovat. Já mám ale obavu, že problém pouze oddálí, protože my nemůžeme držet seniory donekonečna někde uzavřené. A pokud dojde k tomu, že oni se vrátí, tak tam samozřejmě budou jedinci, kteří budou nadále virus vylučovat, protože jsou nosiči. A otázka nakažení této populace následně je velmi otevřená a myslím si, že velmi reálná.

Tzn. já bych takto rychle skončil u bazálních dat. Samozřejmě jsou různé predikce, jsou predikce katastrofické, jsou predikce, které jsou racionální a predikce příliš optimistické. My se pohybujeme někde uprostřed, vycházíme z údajů, které tady jsou. Já si osobně nemyslím, že může nastat situace, kdy by se promořilo 70 % populace, protože máme konkrétní zkušenosti třeba ze situace na lodi, kde byla exponována obrovská suma lidí, kteří tam v podstatě pracovali, nebo byli na výletě. A z nich se nakazilo méně než 20 %. Takže já si nemyslím, že by to mohlo dojít do takovýchto scénářů. Jsou poznatky o tom, že byla rodina na dovolené v Itálii, dva se nakazili, dva se nenakazili, celou dobu byli spolu. Tzn. jsou tam známky toho, že to není virus, který by postihl celou populaci a samozřejmě nevyhubí lidstvo,ale ta opatření, která se celosvětově dělají, jsou gigantická, od 2. světové války se tady nic takového nedělo. A dopady budou obrovské. Dneska se mluví v podstatě o tom, že bude uvolněno 1000 miliard, tzn. bilion jen za ČR na sanaci.

Děkuji.